Barbara Judgeová: Víra v obnovitelné zdroje energie připomíná náboženství

Jedna z nejvlivnějších žen světa dle CNN hovoří o světě po fukušimské katastrofě a budoucnosti jádra.

Csaba Molnár 13.10.2013
Americko-britská advokátka, obchodnice a lobbistka Barbara Judgeová začala kariéru jako podniková právnička. Přednedávnem byla zvolena místopředsedkyní komise pro jadernou reformu ve společnosti spravující jadernou elektrárnu Fukušima. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americko-britská advokátka, obchodnice a lobbistka Barbara Judgeová začala kariéru jako podniková právnička. Přednedávnem byla zvolena místopředsedkyní komise pro jadernou reformu ve společnosti spravující jadernou elektrárnu Fukušima. | foto: © ReutersČeská pozice
Americko-britská advokátka, obchodnice a lobbistka Barbara Judgeová začala kariéru jako podniková právnička. Přednedávnem byla zvolena místopředsedkyní komise pro jadernou reformu ve společnosti spravující jadernou elektrárnu Fukušima.

Jaderná energie je z hlediska změny klimatu tím nejpříhodnějším zdrojem energie, argumentuje lady Barbara Judgeová, obchodnice, která byla přednedávnem jmenována členkou vedení firmy provozující jadernou elektrárnu Fukušima. O světě po Fukušimě jsme s ní hovořili v Budapešti, kam dorazila na II. evropskou konferenci o jaderné energii.

ČESKÁ POZICE: Jaká je nyní situace v jaderné elektrárně Fukušima? Čas od času se totiž objevují zprávy, které si navzájem odporují, například v souvislosti s únikem radioaktivní vody.

JUDGEOVÁ: Ve Fukušimě je v současnosti větší problém s komunikací než s elektrárnou. Je pravda, že dochází k úniku radioaktivní vody, ovšem ne v takové míře, aby to bylo nebezpečné. To potvrdili i vědci zkoumající vzorky tkání odebraných po nehodě v Černobylu. Problém tkví v tom, že jsou lidé nesprávně informováni. Veřejné mínění prostě neví, co se přesně děje.

Vedoucí pracovníci elektrárny jsou takřka samí inženýři, a ti nejsou ochotni se k čemukoliv vyjadřovat, dokud nemají v rukou spolehlivé údaje. Občas to představuje příliš dlouhou dobu, zatímco lidé mají za to, že je jim něco zamlčováno. Momentálně se změnila situace – Tokijská elektrárenská společnost (Tepco) založila informační sekci, jejímž úkolem je pravidelně informovat svět i o těch nejnepatrnějších událostech.

ČESKÁ POZICE: Lze již vůbec vědět, o jak vážnou nehodu vlastně šlo?

JUDGEOVÁ: V důsledku radiace nezemřel jediný člověk a my věříme, že ani nikdo nezemře. Několik obětí si vyžádal požár. Při zemětřesení a následné vlně tsunami přitom zemřelo dvacet tisíc lidí. Nehoda ve Fukušimě připomínala spíše nehodu v pennsylvánské jaderné elektrárně Three Mile Island v roce 1979, při které rovněž nedošlo k významnějšímu úniku radiace a nikdo v jejím důsledku nezemřel. Panika, která tehdy propukla, byla do značné míry vyvolána tiskem. A to se stalo také nyní: lidé, kteří čtou noviny, se nezabývali dvaceti tisíci obětmi, ale soustředili se pouze na slova jako atomová elektrárna a katastrofa.

„Panika, která propukla, byla do značné míry vyvolána tiskem. V důsledku radiace nezemřel jediný člověk.“Abychom to tedy shrnuli: důsledky nehody ve Fukušimě budou mnohem mírnější než dopad černobylské katastrofy, neboť Japonci přistupují k celé věci mnohem uvážlivěji a odborněji než svého času Rusové, kteří spíš jen mlčeli. Právě to samozřejmě dělá situaci tak dramatickou, neboť svět byl o událostech informován doslova v přímém přenosu a nemusel se pouze dohadovat na základě zprostředkovaných údajů, co se vlastně stalo.

ČESKÁ POZICE: Když jste před několika měsíci navštívila elektrárnu Fukušima, vyjádřila jste se, že jste tam viděla „fantastické“ a „úžasné“ věci. Co jste tím měla na mysli? Nepociťovala jste snad žádné obavy, když jste se k elektrárně blížili?

JUDGEOVÁ: V publikovaných článcích mě nesprávně citovali. Když jsem použila slovo fantastický, nemluvila jsem o elektrárně, nýbrž o přístupu lidí, kteří tam pracují. Práce těch, kteří se den co den podílejí s plným nasazením na likvidaci zamoření a stabilizaci reaktoru, je opravdu úctyhodná. Když jsem tam byla, neměla jsem strach. Vím totiž, že jsem vystavena větší radiaci, když letím přes oceán nebo procházím kolem naprosto bezchybně fungující jaderné elektrárny v Arizoně nebo ve Walesu (kvůli tamnímu vyššímu reliktnímu záření – pozn. red.) nebo když jdu na rentgen.

ČESKÁ POZICE: Jaké důsledky bude mít nehoda ve Fukušimě, co se týče našeho přístupu? Odvrátí se svět od jaderné energie?

JUDGEOVÁ: Nemyslím si, že by byly postupně zastaveny všechny reaktory. Je však jisté, že tato nehoda výrazně zvýšila popularitu evropských zelených. Tyto strany – například v Německu a Itálii –, které jsou z principu proti jaderné energii, využívají Fukušimu k dosažení politických cílů. V zemích, kde měla naopak už předtím jaderná energie podporu, například v Číně a Turecku, v Indii nebo ve Finsku, se žádná změna stanoviska nekonala a postupují dál po stejné cestě.

Jak dokazují údaje, počet reaktorů, které jsou momentálně ve výstavbě nebo se plánují, po fukušimské nehodě neklesl, ale naopak stoupl. Řadu reaktorů plánují v nastávajícím období uvést do provozu například ve Spojeném království. Ve Velké Británii není jaderná energie politickou otázkou. Prakticky všechny parlamentní strany se shodují na tom, že využití atomové energie je nezbytné. I když je pravda, že v Anglii nebývají tsunami.

ČESKÁ POZICE: V Německu naopak probíhá proces zcela opačný: zrodilo se politické rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren. Je to vše podle vás pouhá politika, která nemá nic společného s realitou?

„Jaderná energie je skoro všude pouze politika a Německo je toho skvělým příkladem“JUDGEOVÁ: Jaderná energie je skoro všude pouze politika a Německo je toho skvělým příkladem. Paní Merkelová přesně ví, že jadernou energii potřebují, ovšem s ohledem na společenskou atmosféru a popularitu zelených ustoupila a radikálně změnila své stanovisko…

ČESKÁ POZICE: A vyhrála volby.

JUDGEOVÁ: Ano, ovšem zásobování Německa energií je od té doby nepřehledné. Nakupují zemní plyn od Ruska, levné, ale z pohledu životního prostředí mimořádně znečišťující uhlí z Ameriky a proud vyrobený v atomových elektrárnách ve Francii. V konečném výsledku to všem pouze uškodilo, kromě zelených. Obchodní sféra a velká část obyvatel z vývoje v Německu nemá vůbec radost. Využití větrné a sluneční energie je mimořádně drahou formou produkce elektrického proudu, a navíc je nevyzpytatelné, kdy bude svítit slunce a kdy foukat vítr. Německá politická situace tak významně poškodila samotné německé obyvatelstvo, které už na to také mohlo přijít.

ČESKÁ POZICE: V čem je jaderná energie tak dobrá? Podle mnohých je drahá a zůstává po ní nebezpečný odpad, zatímco postupy zakládající se na obnovitelných zdrojích energie využívají přírodního slunečního záření, větru či mořských proudů, které jsou k dispozici zadarmo.

JUDGEOVÁ: Každá vláda a každá země, která má rozhodovat o energetickém zásobování, naráží na tři otázky:

  • energetická bezpečnost – zda máme dostatek zdrojů energie;
  • nezávislost – zda si dokážeme vyrobit energii sami, nebo jsme odkázáni na benevolentnost jiných zemí;
  • změna klimatu.

Jaderná energie nabízí na všechny tyto otázky uspokojivou odpověď. Můžeme postavit tolik jaderných elektráren, kolik jen potřebujeme, a vyrobit v nich potřebné množství energie. Nemusíme mít obavy ze situace v Rusku nebo na Blízkém východě. A co je nejdůležitější, atomová energie nepřispívá ke změnám klimatu, protože se nevyrábí spalováním fosilních zdrojů energie, takže se do atmosféry neuvolňují emise oxidu uhličitého. Co se týče ceny, vybudovat jadernou elektrárnu je skutečně drahé, ovšem jakmile je hotová, zajišťuje po dlouhou dobu stálou a stabilní produkci za dostupnou cenu. Její cena nepodléhá výkyvům jako v případě zemního plynu nebo ropy a není trvale drahá jako obnovitelné zdroje energie.

ČESKÁ POZICE: Podle odpůrců ovšem využití atomové energie zdaleka nekončí ve chvíli, kdy vyrobený proud opustí elektrárnu, neboť vyhořelé palivové články je třeba někde skladovat, prakticky navždycky, což je velmi drahé. Přitom si nikdy nemůžeme být jisti, že někdy někde nezpůsobí tragédii.

JUDGEOVÁ: Tomuto problému bezpochyby čelí mnoho zemí, nicméně jej lze řešit. V četných zemích vznikají hluboko pod zemí taková skladiště nukleárního odpadu, která umožňují dlouhodobé a bezpečné uskladnění. Kazachstán přišel s nápadem, že by na jeho území bylo možné skladovat veškerý nukleární odpad ze střední Evropy i střední Asie.

ČESKÁ POZICE: Je podle vašeho názoru naprosto zbytečné se obnovitelnými zdroji energie vůbec zabývat, nebo mají v rámci produkce energie své místo?

„Netvrdím, že jsou obnovitelné zdroje energie zcela zbytečné, ale v budoucnu mohou pokrýt zhruba deset procent produkce“JUDGEOVÁ: Obnovitelné zdroje energie naplňují člověka skvělým pocitem a hezky se o nich mluví. Připomíná to jakési náboženství. Netvrdím, že jsou zcela zbytečné, ale mohou v budoucnu pokrýt zhruba deset procent produkce energie. Nelze je házet do jednoho pytle. Vodní energie a geotermická energie jsou velmi užitečné. V zemích, jako je Norsko nebo Švýcarsko, kde se nacházejí velké vodní plochy a rychle tekoucí řeky, lze vodní energii dobře využít. Se sluneční nebo větrnou energií však mohou být velké problémy. Prostě a jednoduše nejsou pokaždé k dispozici, když zrovna nesvítí slunce nebo nefouká vítr.

Elektrickou energii z obnovitelných zdrojů je velmi neefektivní vyvážet (jelikož její výroba neprobíhá neustále – pozn. red.), stejně tak je v současnosti takřka nemožné její skladování ve velkém. Ze všech těchto důvodů lze průmysl postavený na obnovitelných zdrojích energie udržet při životě pouze díky obrovským státním dotacím. A na tom podle mě vydělávají pouze ti, kdo tyto obrovské dotace dostávají, zatímco my všichni za to platíme.

ČESKÁ POZICE: Druhým extrémem je postavit kompletní zásobování energií jen na jaderné energii. Nebo by to tak podle vás bylo správné?

JUDGEOVÁ: To, aby se zaopatření strategicky důležitých potřeb, ať už se jedná o cokoliv, opíralo o jediný zdroj, v zásadě není dobrá představa. To samé platí i o zásobování energií. Dokonce i ve Francii, kde zajišťuje 75 procent produkce elektrického proudu padesát devět fungujících jaderných elektráren, zatímco zbytek zabezpečují elektrárny fungující na několika jiných bázích. Neřekla bych tedy, že bychom měli stoprocentně přejít na atomovou energii, nicméně je jisté, že jaderné elektrárny mohou uspokojit významnou část potřeb.

ČESKÁ POZICE: V poslední době se ve zprávách objevujete v souvislosti s jadernou energií, v minulosti jste však řídila i řadu firem, bank, vládních úřadů nebo charitativních organizací. Americká zpravodajská televize CNN vás prohlásila za jednu z nejvlivnějších žen světa. Jste se svým společenským obrazem spokojena?

JUDGEOVÁ: Samozřejmě jsem na něj hrdá. A to i tehdy, když se nepovažuji za skutečně vlivnou osobnost, ale pouze za někoho, kdo tvrdě pracuje a vždy se snaží být dobře připravený. Dnes jsem například vstala v pět hodin ráno, abych se na tento rozhovor připravila (rozhovor začínal v osm hodin ráno – pozn. red.). Doufám, že tím mohu jít příkladem i pro jiné ženy. Snažím se pomáhat mladým ženám nastartovat úspěšnou kariéru, aby byly ve společnosti brány vážně. Mým vzorem je má matka, jež byla až do svých sedmaosmdesáti let jednou z děkanek newyorské technické univerzity.

Lady Barbara Judgeová (66)

Americko-britská advokátka, obchodnice a lobbistka. Kariéru začala jako podniková advokátka, v roce 1980 byla jmenována nejmladší členkou americké Komise pro cenné papíry. Později stála v čele mnoha investičních společností, bank a dalších firem, mimo jiné mediálního impéria News International, vlastněného Rupertem Murdochem. Poté, co byla několik let předsedkyní britského úřadu pro jadernou energii, byla přednedávnem mimo jiné zvolena místopředsedkyní komise pro jadernou reformu ve společnosti spravující jadernou elektrárnu Fukušima.

Frantisek Heczko potreboval bych vysvetlit "3%, i kdyz zhustene" 12:36 6.10.2013

Počet příspěvků: 41, poslední 21.10.2013 10:24 Zobrazuji posledních 41 příspěvků.

Autor

Csaba Molnár

Další autorovy články

Strategie pod sprchou

26.12.2014 - 8.45