Barack Obama a odposlechy: Žádné dramatické změny

Americký prezident v projevu o změnách v práci zpravodajských služeb jen slíbil, že bude omezeno plošné získávání dat o hovorech Američanů.

Demokraté v čele s prezidentem Barackem Obamou preferují redukci deficitu federálního rozpočtu především zvýšením daní. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Demokraté v čele s prezidentem Barackem Obamou preferují redukci deficitu federálního rozpočtu především zvýšením daní. | foto: © ReutersČeská pozice
Demokraté v čele s prezidentem Barackem Obamou preferují redukci deficitu federálního rozpočtu především zvýšením daní.

V dlouho očekávaném projevu o změnách v práci zpravodajských služeb v pátek 17. ledna americký prezident Barack Obama navrhl reformu fungování Národní bezpečnostní agentury (NSA). Bílý dům tím zareagoval na sílící kritiku shromažďování dat o komunikaci Američanů i osob v zahraničí.

Žádné dramatické změny by však nastat neměly. Obama pouze slíbil, že bude omezeno plošné získávání dat o hovorech Američanů a že se již nebude opakovat, aby špionážní agentury odposlouchávaly například německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Co se mění a nemění

Požadavek zastánců soukromí, aby bylo zakázáno plošné shromažďování dat občanů bez prokazatelných vazeb na teroristické organizace, splněn nebudeByl to paradoxně Barack Obama, kdo se ve své první prezidentské kampani mimo jiné vymezoval vůči bujení bezpečnostního aparátu za vlády svého předchůdce George W. Bushe. Navzdory tomu ve funkčním období současného amerického prezident bylo zavedeno plošné sledování veškeré, tedy i domácí komunikace.

Změny odstartovala aféra bývalého kontraktora NSA Edwarda Snowdena, který informoval světovou veřejnost o rozsáhlých špionážních aktivitách Národní bezpečnostní agentury. Den před pátečním Obamovým vystoupením britský deník Guardian napsal, že NSA denně sbírá po celém světě a uchovává stovky milionů SMS.

Požadavek zastánců soukromí, aby bylo zakázáno plošné shromažďování dat občanů bez prokazatelných vazeb na teroristické organizace, splněn nebude. Některé úpravy však nastanou – změní se například pravidla pro sledování elektronické a telefonní komunikace občanů či pro dozor.

Telefonní data

Nemění se
Národní bezpečnostní agentura bude mít nadále přístup k obrovské databázi informací jak o příchozích hovorech, tak o těch, které směřují z USA. Její součástí však není obsah telefonních hovorů, pouze dává do souvislosti telefonní čísla a čas a místo hovoru. Oproti obecně sdílenému názoru NSA ani jiné zpravodajské a bezpečnostní složky neodposlouchávají hovory v USA. To může pouze Federální úřad pro vyšetřování (FBI), jenž se zabývá i kontrarozvědnou činností – a na základě soudního povolení.
Mění se
Vládní úřady by již neměly schraňovat „metadata“, čili údaje o místě, času a délce hovoru. Měl by je spravovat soukromý subjekt, ale zatím není dojednáno, jaký konkrétně. Telefonní operátoři tuto možnost zatím odmítají. Analytici NSA budou muset k získávání informací z této databáze ve většině případů získat souhlas soudu, s výjimkou „důvodného podezření“, že konkrétní číslo souvisí s teroristickými aktivitami.

Soudní dohled

Nemění se
Federální soud pro dohled nad rozvědnými službami (FISC) bude nadále hlavním soudním úřadem kontrolujícím žádosti o sledování komunikace osob v zahraničí.
Mění se
Nově bude jmenován veřejný ochránce práv občanů, který by měl v případě sporných otázek hájit zájmy sledovaných občanů.

Internet a e-mailová komunikace

Nemění se
NSA prosadila, aby jí s ohledem na boj proti terorismu zůstaly pravomovi pro sledování e-mailů a internetové komunikace v USA i v zahraničí – primárně zaměřené na Američany, kteří často cestují do zahraničí nebo komunikují s cizinci. Pokud NSA takovou podezřelou komunikaci zachytí, bude mít právo ji uchovat pro účely protiteroristických operací nebo zahraničního zpravodajství.
Mění se
Nově a poněkud vágně se vyžaduje, aby NSA „minimalizovala“ zneužití informací v případě jejich sdílení s dalšími tajnými službami. Zpravodajské agentury by také při svých operacích měly dbát na ochranu soukromí sledovaných osob v zahraničí. Nijak se však neomezuje, jak mohou v rámci šetření s takto získanými informacemi zacházet.