Bankrot Řecka? Jistě, ale kdy a jak?

Není divu, že jsou MMF, Evropská komise a ECB v Řecku tak populární, když jejich mantrou je: šetřit, propouštět, privatizovat.

Uplynulý týden se na finančních trzích nesl ve znamení politických rozhodnutí. Několik dalších zemí eurozóny, například Finsko a Německo, schválilo rozšíření pravomocí Evropského fondu finanční stability. Že v německé dolní komoře parlamentu přifouknutí záchranného polštáře pro notorické dlužníky projde, bylo zřejmé již před samotným hlasováním, a tak trhy na tuto událost zareagovaly jen tichým zívnutím. Zveřejněná data z ekonomiky však dopadla smíšeně. Pozitivně překvapily údaje o nezaměstnanosti z Německa i z USA, naopak indikátory důvěry nepřesvědčily.

Na výsluní zájmu zůstává Řecko a jeho příběh o bankrotu. Do Atén se po pauze vrátili zástupci takzvané Troiky, tedy Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise, aby posoudili, zda země plní podmínky pro přiznání další části finanční pomoci. S „nadšením“ je uvítali především státní zaměstnanci, kteří zablokovali vstup do budovy ministerstva financí, a jednání mezi věřiteli a ministrem financí Evangelosem Venizelosem se tak muselo konat jinde. Hlavní požadavek představitelů Troiky lze vyjádřit třemi slovy: šetřit, propouštět, privatizovat. Nelze se tedy divit tomu, že je Troika v Řecku tak populární.

Míra nezaměstnanosti v Řecku přesahuje 16 procent, HDP klesá, přičemž oproti loňskému roku se očekává propad kolem šesti procentZ makroekonomického pohledu je situace v zemi kritická, ostatně již delší dobu. Míra nezaměstnanosti přesahuje 16 procent, hrubý domácí produkt klesá, přičemž oproti loňskému roku se očekává propad kolem šesti procent. Německá kancléřka Angela Merkelová dokonce poprvé připustila insolvenci Řecka. Otázkou už není, zda bankrot přijde, ale kdy se tak stane, a hlavně jak.

Obchodování s korunou bylo částečně narušeno středečním státním svátkem, který rozdělil pracovní týden na dvě poloviny. V té první měla koruna vůči euru tendenci posilovat. Během úterý vytvořila týdenní maximum a pokoušela se prolomit hranici 24,40 Kč za euro. Po zbytek týdne se obchodovala nad 24,50 Kč. Stejně tomu bylo i v pátek odpoledne, kdy se na mezibankovním trhu euro dalo koupit za 24,70 koruny.

Vůči dolaru bylo obchodování o poznání divočejší. Česká měna si rychle připsala zisky kolem 50 haléřů na dolaru a vrátila se k silnější hranici 18 Kč za dolar. Během čtvrtečního odpoledne a pátku však začala opět oslabovat. Vůči polskému zlotému česká měna neúspěšně zkoušela dosáhnout rekordních úrovní z minulého týdne a krátkodobě se přiblížila hranici 5,50 koruny za zlotý.

Domácí ekonomický kalendář byl prázdný a zajímavějších dat se dočkáme teprve v příštím týdnu. Za pozornost stálo pondělní zveřejnění konjunkturálního průzkumu. Celková důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně opět snížila. Výsledky svědčí o prohlubujícím se pesimismu ohledně budoucího vývoje domácího hospodářství. Ten však nepanuje pouze mezi domácími spotřebiteli, ale je patrný v celé Evropě.