Bankéř chudých se zpovídal ze zpronevěry

Laureáta Nobelovy cenu za mír Júnuse vyšetřovaly norské úřady kvůli podezřelému převodu 100 milionů USD, nic nezákonného nezjistily.

Lukáš Novotný 14.12.2010
Muhammad Júnus musel vyvracet podezření, že jeho banka zpronevěřila 100 milionů dolarů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Muhammad Júnus musel vyvracet podezření, že jeho banka zpronevěřila 100 milionů dolarů. | foto: © SocialEarthČeská pozice
Muhammad Júnus musel vyvracet podezření, že jeho banka zpronevěřila 100 milionů dolarů.

V polovině listopadu se ve světových médiích objevila nenápadná zpráva, že specifickému odvětví finančních služeb, které se zaměřuje na poskytování mikroúvěrů, hrozí v Indii, kde se tyto půjčky pro chudé těšily značné oblibě, bezprostřední kolaps. Řada dlužníků se prý cítí zprostředkovateli úvěrů podvedena a přestává splácet. Nedůvěru způsobil postup úřadů, které podezřívaly úvěrové společnosti z nečistých úmyslů.

Začátkem prosince se dostal do úzkých sám popularizátor drobných půjček, laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2006 Muhammad Júnus. Norsko začalo prověřovat podezření, že Júnusova bangladéšská Grameen Bank převedla téměř sto milionů dolarů původně určených na mikropůjčky na jiné účely. Uznávaný ekonom Júnus se proti nařčení ohradil a norské ministerstvo zahraničí mu dalo v polovině minulého týdne zapravdu. „Jsme nadmíru spokojení, že nechybějí žádné norské peníze ani se nikam neztratily,“ uvedl mluvčí úřadu. O co šlo?

Daňový únik, nebo politický boj?

Dánský filmař Tom Heinemann obvinil Júnuse a jeho podnikatelskou skupinu, že v minulosti převedla peníze z Grameen Bank na další z firem Grameen Kalyan, která s mikropůjčkami neměla nic společného. Norské ministerstvo se rozhodlo převody prověřit na základě nových dokumentů. Zjistilo, že peníze sice byly skutečně chybně poslány do Grameen Kalyan, ale v roce 1998 byly vráceny.

Bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová společnosti poskytující mikroúvěry obvinila, že sají krev z chudýchOdvětví mikropůjček se v posledních týdnech dostalo do nepřízně politiků chudších asijských zemí, kde bylo velmi populární a hojně využívané. Bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová společnosti poskytující tyto úvěry obvinila, že sají krev z chudých. „Cožpak existuje nějaké jiné podnikání, jež nutí lidi platit třiceti- až čtyřicetiprocentní úroky z úvěrů,“ argumentovala Vadžídová. Zároveň nařkla Grameen, že účelem převodů peněz bylo vyhnout se placení daní. V pozadí celé kauzy však může být politický boj. Vadžídová má na Júnuse spadeno od roku 2007, kdy přemýšlel o založení nové politické formace Nagorik Shakti, v překladu Občanské strany. Svůj plán však později odložil.

Indické banky mají strach

Odvětví mikroúvěrů se potýká s politickými tlaky i v sousední Indii, kde se těšilo mimořádné oblibě. Úřady prohlašují, že někteří zprostředkovatelé půjček chtějí natolik vysoké úroky, že tím mnoho lidí dostávají do potíží. Podle agentury AP dokonce část lidí svou bezvýchodnou situaci řešila sebevraždou.

Kolaps odvětví může způsobit problémy i indickým bankám, které mají dle některých odhadů v mikroúvěrech vázané až čtyři miliardy dolarů. „Máme velké obavy, jak moc se angažujeme v mikroúvěrech,“ přiznal na listopadovém Indickém ekonomickém summitu manažer finančního ústavu Axis Bank Sunand K. Mitra, jehož citoval americký list The New York Times. V oboru se však neangažují pouze indické banky a dají se očekávat i globální dopady.

V České republice se zprostředkováním mikropůjček zabývá internetový portál MyELEN. Za nynějšími problémy na indickém trhu vidí konkurenční boj mezi státními programy a soukromými komerčními poskytovateli mikrofinacování. „V porovnání se státními a neziskovými programy, dosáhly soukromé entity vysokého růstu a obsáhly široké spektrum klientely, což jen zvýšilo rivalitu,“ uvádí MyELEN na svých webových stránkách. Problémy v indickém státě Ándhrapradéš považuje za lokální a domnívá se, že se brzy vyřeší.

Pár dolarů na vlastní obchůdek

Mikroúvěry jsou půjčky, jež většinou nepřesáhnou několik set dolarů. Jsou určeny chudým lidem, kteří nemají možnost dostat úvěr v bance. Praxe se rozmohla převážně v Indii a dalších chudších zemích Asie. Dnes už je běžná i v některých zemích Afriky a Latinské Ameriky. Smyslem úvěrů je dát chudým lidem šanci začít s drobným podnikáním, které by mohlo zlepšit jejich životní úroveň. Mikrofinancování nemá charitativní charakter a poskytovatelům úvěrů umožňuje získat relativně vysoké zisky.