Báječné zprávy o českém ratingu. A k tomu jedna mizerná.

Který bezpečný přístav zbývá mimo dolar a euro? Jüan? Libra sterlingů jistě. Visegrádské země? ČESKO!

foto: ©Česká poziceČeská pozice

S euroměnou a dolarem už to bude asi nahnuté. A vůbec, přístav jistoty aby dnes člověk pohledal. Jak říkávali kádrováci (dnes HR headhunteři) „nejsou lidi“: už došly i příklady vzornější zemí a jejich národních financí.

  • Spojené státy americké byly označeny poctivě anglosaskou (ze strany EU kritizovanou) ratingovou agenturou za zemi se sníženým ratingem. Již ne AAA, prvotřídní.
  • Francie ztrátu prestižního ratingu ustála jen včasným vycouváním z tvrdě prosazovaných požadavků na zavedení společných eurobondů Evropské měnové unie;  vyjmula téma z agendy jednání s Angelou Merkelovou. Nebo ho alespoň určitě vyjmula z tiskového prohlášení.
  • Tradiční investorský „safe haven“ – bezpečný přístav – švýcarský frank má jako měna malé země malou kapacitu absorbovat útěk od amerických dluhopisů a dluhopisů zemí eurozóny. Švýcaři již použili všechny prostředky, aby zmírnili masivní proud konverzí do své měny. Konkurenceschopnost země, přes veškerou dovednost Švýcarů, to již kursově neunese. Švýcarská národní banka hovoří o zavedení omezení a limitů na konverze do vlastní měny. Natezaurované bohatství států, korporací i jednotlivců není kam se ukládat.

Zlato? Zlato v uplynulých týdnech překonávalo jednu hranici za druhou. V úterý přesáhlo hodnotu 1 900 amerických dolarů za troyskou unci. Dříve se takovýmto hranicím říkalo psychologická. Dnes už ty kulaté stovky dolarů nahoru snad už nikdo ani tak nenazývá. Včera ještě analytici bájili o překonání hranic 2 500 USD letos a o dosažení inflačně kumulovaně váženého a přepočítaného vrcholu 2.650 USD odvozeného z vrcholu 850 USD z roku 1980.

Dnes je tomu jinak. Ranní fixing zlata v Londýně činil ještě 1 850 USD za trojskou unci, odpolední již jen 1 770 USD. Ve středečních večerních hodinách hlásily headlines ještě méně. Nicméně, trh zlata je již „overbought“ – „překoupen“. Kupci ze nedostatku jiných jistot tlačili na cenu zlata tak, až je momentálně přepísknutá. Zkušení investiční spekulanti již začínají realizovat svoje zisky z přepálené ceny. Ta cena z roku 1980 byla také „overbought". Letěla pak dolů v čase dnů, týdnů jako kámen na realističtější úrovně.

Zpět k dluhopisům. Ale jakým dluhopisům? Řeckým? Ne! Americkým? Euroměnovým? Asi ne. Švýcarsko vyčerpalo kapacitu. Austrálie, Kanada Norsko - taky vyčerpaná kapacita...

Ale mechanicky porovnávat a podle toho postupovat nelze. V roce 2011 panují jiné mechanismy než v roce 1980.

Tedy zpět dluhopisy, ty držené do splatnosti, které se stále ještě honosí nenulovým kladným výnosem. Ale čí dluhopisy? Řecké? Ne! Americké? Euroměnové? Asi ne. Švýcarsko vyčerpalo kapacitu. Austrálie, Kanada Norsko – bohaté komoditní země s dobrou ekonomikou - taky vyčerpaná kapacita. Co zbývá mimo dolar a euro? Jüan? Libra sterlingů jistě. Visegrádské země? Slovensko je uvnitř eura. Maďarsko samo řeší nemalé problémy. Polsko asi není tak čitelné. ČESKO!

Díky agenturo, díky investoři...

Ve středu 24.srpna 2011 mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's zlepšila ratingové hodnocení České republiky u dlouhodobých závazků v cizích měnách o dva stupně z A na AA-. V případě dlouhodobých závazků v domácí měně zvýšila agentura hodnocení z A+ na AA. Výhled ČR označila za stabilní. Vyplývá to z informací agentury a ministerstva financí.

"Je to další pozitivní zpráva o tom, jak je hodnocena důvěryhodnost České republiky a snaha vlády směřovat k vyrovnaným veřejným rozpočtům. V dnešní turbulentní době se jedná spíše o výjimku, mnohým dalším státům je naopak rating snižován," řekl k tomu ministr financí Miroslav Kalousek. A podprahově přikládá zásluhu za příznivou změnu úsilí této a předchozí vlády brzdit, brzdit a brzdit tempo zvyšováním zadluženosti země. Vlády dřívější, včetně svých tehdejších ministrů financí Bohuslava Sobotky a téhož Miroslava Kalouska, šlapaly na plyn zadlužení i v době prosperity.

Prostě teď a tady je to jinak. Také ratingové agentury již kladou větší důraz na to prosté relativně nižší zadlužení, a to hlavně v domácí měně. Také očekávají ukončení českého přešlapování v zavádění životně důležitých ekonomických reforem. "Naše zvýšení rovněž zahrnulo očekávání, že bude schválena důchodová reforma," uvedla agentura Standard & Poor's. My Češi jsme známi jako staří poctivci. Vyplatíme všem a vše, i kdyby na chleba nebylo.

Stabilní kurs české měny vůči euru i dolaru vyjadřuje realismus českých měnových autorit, ale i světových investorů

Růst ratingu zohledňuje i stabilitu českého bankovního sektoru. České banky (většinou) se do dluhopisů problémových eurozemí nenamočily. Zátěžové testy přestály dobře. ČNB je konzervativně při zdi a je to dobře. I to S&P´s oceňují. Stabilní kurs české měny vůči euru i dolaru vyjadřuje realismus českých měnových autorit, ale i světových investorů. Dá se na něj do určité míry spoléhat. Kursové riziko - vysoké rozkmitání měnových kursů vůči koruně nehrozí. V důsledku lepšího ratingu budou i nové české dluhopisy v primárních emisích levnější.

Dobrá zpráva pro Česko. Agentura Fitch Ratings nedávno potvrdila hlavní rating České republiky na stupni A plus s pozitivním výhledem. Ne, nestaneme se prozatím Švýcarskem. Ale jsme zváženi a uznáni relativně lepšími než ti, kteří v eurozóně si zavařují na malér. Takže shrnuto: Díky S&P´s. Uctivost, investoři. Těším se až budeme muset po vzoru Švýcarska zavádět omezení transferu do koruny pro nezvládnutelný zájem světa. Budeme vydávat třeba i lístky na pořadí na povolení převodu do koruny.

Český handicap

Kdyby se nedej bože začala sypat eurozóna včetně Německa, ocitneme se v úzkých kvůli problémům exportu, které by okamžitě nastaly. Příznivý rating by šel zase hned dolů.

A nyní špatná zpráva. Kdyby se nedej bože začala sypat eurozóna včetně Německa, ocitneme se v úzkých kvůli problémům exportu, které by okamžitě nastaly. V zadlužení stále ještě vytloukáme klín ještě větším klínem. Příznivý rating by šel zase hned dolů. A fronta investorů (při jejich aktuálním nedostatku) by nemusela stát zrovna před Prahou. Z malých a slabších zemí by totiž dostali přednost ti, kteří mají co zastavit proti úvěru.

Tento posun platí od minulého týdne. Požadavek, aby dlužnické Řecko poskytlo skutečné hodnotné zástavy za půjčky, vznesly Německo, Finsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko... A pozor, jako zástavu nechtějí ani řecké ostrovy. Chtějí řecké státní firmy a … měnové zlato. A nejspíš fyzicky. Není to nic nového a neobvyklého. Běžně se to dělo třeba v osmdesátých letech. Dlužníci zastavovali zlato vždy a dokonce je i fyzicky převáželi. Tedy - pokud nějaké měli. Lze zastavit i státní firmy, tedy opět jen tehdy, pokud vůbec jsou a je jich dost.

Jenže měnové zlato ČNB pod vedením Josefa Tošovského ve druhé polovině devadesátých let prodala za běžnou cenu (snad rekordně nejnižší v nedávné historii) a koupila za něj dluhopisy. Údajně rozprodala i měnové rezervy ve zlatých numismaticky cenných mincích a zlomcích za cenu prostého kovu. Nevěřitelné.

Kniha Stanislava Motla Kam zmizel zlatý poklad republiky obsahuje mnohé podrobnosti. Při rozpadu federace byly k dispozici ještě 102 tuny zlata. Z více než 60 českých tun zbylo 13,684 tuny. Tím se mnoho zahraničních nouzových půjček nezaručí.

Podobné je to s možnou zárukou českými státními podniky. Významná část z nich byla privatizována. Mnohé i hodnotově zlikvidovány privatizačními experimenty z devadesátých let. Banky privatizovala až Zemanova vláda a dobře. Ale až po té, co musela velmi silně podpořit jejich prodejnost penězi z veřejných rozpočtů po předchozím přestálém bankovní socialismu. Co bychom mohli nyní zastavit? ČEZ? České dráhy? Budvar, národní podnik? Poštu snad.