Australské plameny: Mstí se klima za nedostatek ochrany?

Požáry v Austrálii otvírají otázky – od obecných, jak moc za ně může změna klimatu, až po praktické, jak se naučit žít s rizikem.

Austrálii sužují mohutné požáry. Na snímku jezero Conjola v Novém Jižním Walesu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Austrálii sužují mohutné požáry. Na snímku jezero Conjola v Novém Jižním Walesu... | foto: ČTK
Austrálii sužují mohutné požáry. Na snímku jezero Conjola v Novém Jižním Walesu...

V rychlosti jsem zabalil pár tašek, popadl kočky a ujížděl pryč, popsal Brett Viewey pro zpravodaje časopisu The Economist, jak opouštěl svůj dům v Kangaroo Valley (Klokaním údolí), malém městě v australském státě Nový Jižní Wales. Nebyl sám, kdo musel utéct před blížícím se přírodním požárem. Ohně už na nejmenším kontinentě pohltily téměř 19 milionů hektarů plochy, což je rozloha větší než dvě České republiky.

Bezdomovce udělaly z obyvatel asi šesti tisíc shořelých budov, z domovů vyhnaly čtvrt milionu lidí, kteří však mají šanci, že až k jejich obydlím nakonec oheň nedosáhne a budou se moci vrátit. Tři desítky lidí přišly o život. Již teď ohně zasáhly větší území než loňské požáry v Amazonii a předloňské, rekordní požáry v Kalifornii dohromady. „Je to mrazivý zážitek, přijít do lesa, jímž prošel požár,“ popsal Michael Clarke z La Trobeovy univerzity v Melbourne pro vědecký časopis Nature. „Všude je mrtvé ticho, vidíte jen ptáky, jako jsou flétňáci, krkavci a pištci, kteří ohlodávají ohořelá těla zvířat.“

Podle odhadů v ohních dosud zahynula asi miliarda divokých savců, ptáků či plazů. Ani živočichové, kterým se podařilo uniknout, nemají vyhráno. Ve spálené krajině pro ně není dost potravy. Nemají se kde pořádně skrýt před sluncem nebo nepřáteli. Další odhady hovoří o asi sto tisících zahynulých ovcích a kravách. V tomto případě se čísla ještě upřesní, až se dají dohromady data z pojišťoven.

Několik vlivů

Po požárech v minulosti krajina vždy oživila. Lze čekat, že i nyní. „Jsou ale třeba deště, jež nejsou jisté,“ hodnotí Michael Clarke. Australský meteorologický úřad doufá, že přijdou v březnu. Jsou australské plameny náhodné? Nebo se klima „mstí“ kontinentu, jenž se nehrne do jeho ochrany? Odpověď je složitá a důležitá – třeba pro byznys. „Požáry považujeme za významné události, které zvyšují tlak na společnosti, aby přijaly akce proti rizikům změny klimatu,“ uvedl dle agentury AP John Drzik, jeden z šéfů americké skupiny Marsh & McLennan, jež se věnuje pojišťovnictví a managementu rizik.

V požárech v nynějším australském létě se projevilo několik vlivů. V první řadě, že v létě tam hořelo vždy. Ohně jsou součástí tamního ekosystému a umožňují jeho obnovu. Jenže kdysi vzplály a pak zase vyhasly samy. V roce 1974 byly ještě větší než nyní. Jenže měly nižší intenzitu a zůstaly v odlehlých končinách. Dnes řádí blízko měst, proto nastupují hasiči, nasazují životy a snaží se ohně k lidským sídlům nepustit.

Drzik se svými kolegy ve spolupráci s pojišťovací skupinou Zurich Insurance Group připravili pro davoské fórum zprávu o rizicích současného světa. Změna klimatu v ní předčila rizika kybernetických útoků, ekonomické recese nebo rozšíření jaderných zbraní. „Politická scéna je polarizovaná, hladina moří stoupá a klimatické ohně hoří,“ zhodnotil s nadsázkou Borge Brende, prezident Světového ekonomického fóra. Podle něho mají světoví vůdci jen asi desetiletí, aby reagovali na problémy, které změna klimatu přináší.

V požárech v nynějším australském létě se projevilo několik vlivů. V první řadě, že v létě tam hořelo vždy. Ohně jsou součástí tamního ekosystému a umožňují jeho obnovu. Jenže kdysi vzplály a pak zase vyhasly samy. V roce 1974 byly ještě větší než nyní. Jenže měly nižší intenzitu a zůstaly v odlehlých končinách. Dnes řádí blízko měst, proto nastupují hasiči, nasazují životy a snaží se ohně k lidským sídlům nepustit. K tomu se letos projevuje vliv takzvaného indicko-oceánského dipólu – nepravidelně se opakující oscilace v tropickém Indickém oceánu (něco jako jev El Niňo v Pacifiku).

Projevuje se anomálním rozdělením teplot vody, nyní tak, že teplá voda je odváděna od Austrálie k Africe, což v Austrálii přispívá k suchu. Dalším vlivem je antarktická oscilace, „česky“ nazývaná taky cirkumpolární mód proměnlivosti jižní polokoule. Ovlivňuje rozdíly tlaku vzduchu nad obrovskou částí jižní polokoule a v Austrálii se projevuje tím, že žene horské a suché větry z vnitrozemí k východnímu pobřeží, čímž pomáhá rozšiřovat ohně.

Hnací faktor

Převládající názor klimatologů je, že do této situace se přidává změna klimatu, která zvyšuje průměrné teploty. V Austrálii se od roku 1910, kdy začala regulérní měření, oteplilo o více než jeden stupeň Celsia, což laicky vypadá jako nic moc. Jenomže je poznat. Loňský rok byl v Austrálii rekordně horký a také rekordně suchý za celou dobu záznamů. Celkové průměrné nejvyšší denní teploty na celém území za rok 2019 dosáhly 30,7 stupně Celsia, rekordním dnem pak byl 18. prosinec, kdy nejvyšší průměrná denní teplota na celém kontinentu činila 41,9 stupně Celsia.

Pokud k nim změna klimatu přidala jen stupínek, zvýšila tím pravděpodobnost, že se ohni bude dobře dařit. Pak stačí blesk, jiskra z motorové pily, nehlídané venkovní grilování, odhozená cigareta, nebo poblázněný žhář – a rychle se šířící oheň je na světě. Austrálií ohně postupují už od loňského září, kdy začalo tamní jaro (oficiální protipožární pohotovost se přitom vyhlašuje až od října). Hasiči se přírodní požár často nesnaží úplně uhasit. Spíše se snaží zabránit, aby se šířil nechtěným směrem, tedy k lidským obydlím. Používají k tomu i letadla s vodou a hasicími prostředky.

Loňský rok byl v Austrálii rekordně horký a také rekordně suchý za celou dobu záznamů. Už v roce 2008 dostala australská vláda vědeckou zprávu, kterou si objednala, a předpovídala, že zhruba od roku 2020 způsobí globální oteplování, že období požárů v Austrálii začne dříve a skončí později. Bylo jasné, že klimatická změna je hnacím faktorem požárů.

Ale jak vypovídají zmíněná čísla o škodách, všemu zabránit nedokážou. Dým proniká do měst, hlavní město Canberra i velkoměsto Melbourne se najednou dostaly mezi lokality s nejhorším ovzduším na světě. Intenzita ohňů navíc umožňuje, aby se kouř rychle dostal – jakoby komínem – do velkých výšek, kde vytváří specifický typ mraků zvaný pyrocumulonimbus. Cumulonimby jsou oblaka, jejichž horní tvar má ve vyšší atmosféře typický tvar kovadliny, ale především jsou příčinou bouřek. Jejich blesky pak zapalují ohně zase v jiné části vyprahlé krajiny.

Už v roce 2008 dostala australská vláda vědeckou zprávu, kterou si objednala, a předpovídala, že zhruba od roku 2020 způsobí globální oteplování, že období požárů v Austrálii začne dříve a skončí později. „Bylo jasné, že klimatická změna je hnacím faktorem požárů,“ řekla k tomu Sarah Perkins-Kirkpatricková z Univerzity Nového Jižního Walesu pro časopis New Scientist. V čele země však stojí premiér Scott Morrison, který rizika změny klimatu popírá.

Když byl v roce 2017 ministrem financí, proslavil se tím, že do parlamentu nosil kus uhlí, aby jím připomínal poslancům, že vývoz uhlí zejména do Číny je významným pilířem australské ekonomiky. Snahy o omezení spotřeby fosilních paliv (ze kterých hořením vzniká oxid uhličitý, který pak v atmosféře zadržuje teplo) proto torpédoval a jeho konzervativní vláda omezila plnění dřívějších mezinárodních klimatických závazků. Austrálie je v přepočtu na obyvatele jedním z největších producentů oxidu uhličitého na světě.

Pomoc finančních trhů

Premiér Morrison nynější požáry nejdříve nazval úplně normálními. Vicepremiér Michael McCormack pak lidi, kteří je spojovali se změnou klimatu, nazval „blázny z městského centra“. Od té doby oba zmírnili rétoriku. Navzdory tomu proběhly v Sydney, Canbeře a Melbourne tisícové demonstrace, na nichž protestující kritizovali přezírání změny klimatu a požadovali od vlády větší aktivitu. Faktem však je, že zemskou atmosféru neumíme uměle ochladit. Tepelná energie, kterou skleníkový efekt v atmosféře zadržuje, nemůže zmizet, musí se projevovat.

Novým přístupům pravděpodobně pomohou finanční trhy. Kvůli kalifornským požárům přišly pojišťovny o 24 miliard dolarů. Lze tedy čekat, že v rizikových oblastech přitvrdí tlak na protipožární opatření. Anebo pořádně zvednou pojistné.

V tuto chvíli je lidstvo v nejlepším případě schopné oteplování jenom zpomalit. A ani do toho se svět příliš nehrne. Jaké možnosti tedy existují například v případě budoucích požárů? Na podzim 2018 vědci v Kalifornii vyhodnocovali tamní rekordní ohně. „Probíhaly odlišně, než jsme zatím znali. Je otázka, co opravdu víme,“ hodnotil tehdy Max Moritz z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. Dosavadní modely byly založeny na datech z předchozích dvou či tří desetiletí. Teď však vědci popsali, že ohně výborně postupovaly i v noci, kdy by měly trochu zchladnout.

Plameny se dolů z kopců šířily rychleji, než bylo známo z minulosti. Požáry pronikly až do měst, kam se dříve nedostaly. Max Moritz soudil, že vysvětlení by se mohlo najít v měnících se klimatických podmínkách. Také v Austrálii se objevují odlišnosti proti minulosti. „V minulosti tu byla vlhká údolí, která bránila šíření ohně. Některá místa v deštných lesích zadržovala takovou vlhkost, že brzdila oheň a zvířata v nich našla útočiště. Nyní plameny kvůli obrovskému suchu těmito místy bez problému přešly,“ konstatuje zmíněný Michael Clarke v Nature.

Časopis The Economist shrnuje data, podle nichž divoké požáry trvají déle a jsou ničivější nejenom v Austrálii, ale i na západě USA, ve Středomoří, jižní Africe a střední Asii. Soudí, že možná bude nutné budovat kolem obydlených míst struktury, které postupu ohně zabrání. V jiných regionech nebude lidské osídlení možné. Novým přístupům pravděpodobně pomohou finanční trhy. Kvůli kalifornským požárům přišly pojišťovny o 24 miliard dolarů. Lze tedy čekat, že v rizikových oblastech přitvrdí tlak na protipožární opatření. Anebo pořádně zvednou pojistné.