Argumenty pro povinné zveřejňování smluv

Studie Charlese Kennyho dokumentuje analýzou rekonstrukcí silnic, jak transparentnost a vnější dohled občanů snižují veřejné výdaje.

foto: © ČESKÁ POZICE, Jiří Bušek, ISIFAČeská pozice

V souvislosti s projednávanou novelou zákona o veřejných zakázkách se diskutuje zavedení povinnosti zveřejňování uzavřených smluv, včetně přijatých dodatků tak, aby byla usnadněna veřejná kontrola. Jak to bývá, má tento institut řadu zastánců i odpůrců. A jak to bývá, v diskusi si většina aktérů vystačí s rétorickým uměním bez tvrdých dat.

Světová banka publikovala v roce 2010 na toto téma zajímavou studii Charlese Kennyho. Stavebnictví dosahuje chabých výsledků, ačkoli celosvětově spotřebuje 1,7 bilionu USD ročně, z čehož je většina financována z veřejných zdrojů. Vládní investice do silničního stavebnictví odhaduje na 2 – 3,5 procenta HDP (pro srovnání: investice veřejného sektoru v ČR činí až 5 procent HDP). Vysoké ceny, překračování rozpočtů a nedodržování termínů, stejně jako špatnou kvalitu, dává autor za vinu špatné správě a korupci, které tento sektor prorostly.

Indikátor: Index vnímání korpuce

Jako důkaz vládního selhání posloužila analýza provedená na datech „standardních rekonstrukcí silnic“ (dvoupruhová silnice, šířka 6 – 8 metrů, asfaltový povrch). Průměrné náklady, získané z dat Světové banky ve 28 analyzovaných zemích, činily 33,2 USD/m2 . Průměrných nákladů dosahovaly země, jejichž Index vnímání korupce (CPI - Transparency International) odpovídal 3,6 bodům. Země s indexem CPI 2,4 vykazovaly vyšší než průměrné ceny. Je překvapivé, že regresní analýza prokázala silný vztah mezi indexem CPI a náklady, zahrnutými do analyzovaného vzorku.

Indikátor: Hlas a odpovědnost

K dalšímu srovnání byl využit indikátor „Hlas a odpovědnost“ (Kaufmann and Kraay „Voice and accountability“). Tento indikátor měří svobodu volby, vyjadřování, sdružování a médií. „Svobodnější“ země rekonstruovaly silnice za 30 USD/m2, opačný extrém dosahoval až 37 USD/m2 . Stejná závislost se potvrdila i pro překračování rozpočtových nákladů a nedodržování termínů. Z těchto i dalších analýz se jednoznačně potvrdila silná závislost mezi vynaloženými náklady veřejného sektoru a transparentností umožňující vnější dohled.

Přínosy a náklady transparentnosti

Nezanedbatelná je i dostupnost duševního vlastnictví obsažená v těchto smlouvách

Povinné zveřejňování smluv považuje autor za relativně levné a potenciálně účinné opatření ke zvýšení transparentnosti a jak dodává, snad i ke snížení korupce. Existuje jasný veřejný zájem na zpřístupnění těch dokumentů, na jejichž základě jsou prováděny transfery z veřejných rozpočtů nebo z veřejně kontrolovaných podniků. Nezanedbatelná je i dostupnost duševního vlastnictví obsažená v těchto smlouvách, což vede ke snižování nákladů na právní služby a rozšiřování postupů dobré praxe, stejně jako poučení z přístupů, které se neosvědčily.

Autor se zabývá také otázkou nákladů na povinné zveřejňování smluv. Značně nákladná může být potřeba přezkoumat, zda dokumenty určené k publikaci neobsahují obchodní tajemství nebo jiné utajované/citlivé  informace.  Náklady na takové posouzení byly v rámci studie vyčísleny. Například v USA by mohly dosahovat až 500 milionů USD. Řešením by mohlo být buď zveřejňování smluv od určité hodnoty kontraktu nebo zveřejňování podstatných informací v daném formátu. Autor porovnává náklady spojené se zveřejňováním a předpokládané úspory, dosažené zmenšením prostoru pro korupci a nehospodárnost.

Jako jeden z nástrojů se nabízí využití kapacity občanů pro kontroly uzavíraných smluv a jejich následného plnění

Kromě povinného zveřejňování smluv existuje i cesta dobrovolných iniciativ stavebních společností, které podporují transparentnost a veřejnou kontrolu v očekávání, že jim přinese nižší náklady a férové tržní prostředí. Myslím, že tato studie Světové banky srozumitelně ukazuje na přednosti i náklady zavedení režimu povinného zveřejňování uzavíraných smluv mezi veřejným sektorem a soukromými dodavateli. Jsou předloženy jasné důkazy, že větší transparentnost snižuje náklady veřejného sektoru. Jako jeden z nástrojů nabízí využití kapacity občanů pro kontroly uzavíraných smluv a jejich následného plnění. Za významný přínos považuje i to, že občané se mají možnost přesvědčit, že „dostávají to, co si zaplatili“.

Náklady takového systému nejsou nulové. Při jeho zavádění je třeba provést jejich odhad, vyhodnotit potenciál úspor a navrhnout uživatelsky komfortní a rozumné řešení. Nejsem si jist přínosem zveřejnění kompletní smluvní dokumentace na dostavbu jaderné elektrárny. To ale neznamená, že by přede mnou měli tajit cenu rekonstrukce silnice kolem mého domu…