Diskuse k článku

Aplikovaný versus základní výzkum: Nejlepší praxí je dobrá teorie

Zatímco u firemního výzkumu je jasné, k čemu je, u základního akademického výzkumu je legitimní se ptát, k čemu jej společnost potřebuje, jak se vracejí investice, a jak se pozná, že je kvalitní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Autor, bývalý ředitel ÚMG AVČR, p. Hořejší školácky poučuje o tom, co ví dnes už každý graduovaný student. Problém ale spočívá v konkrétnu, realitě hodnocení vědy ve světě. Proč p. Hořejší neuvede např. srovnání totálního, hlubokého hodnocení vědy (základního výzkumu) nedávno proběhlého v UK, ale i v Japonsku a nesrovná to s tím, jak to probíhá v AVČR. To by se čtenář hodně divil! A ještě malá poznámka. Ústav molekulární genetiky AVČR v Krči, kde doposud pracuje p. Hořejší, má cca stejný počet vědeckých pracovníků (i zaměstnanců) jako ÚOCHB AVČR, v Dejvicích. Přitom objevy na ÚOCHB jsou stonásobně užitečnější jako v ÚMG?! (Konkrétně, odměny za patenty, aplikace... v ÚMG byly nedávno ročně řadově 20 mil. Kč, přičemž na ÚOCHB přesahovaly 2 mld. Kč??;-O