Ani neúspěch v rodinné politice není pro CSU fatální

Německý Ústavní soud zrušil vlajkový projekt bavorské CSU – příspěvek na péči o dítě. Po bruselském „stop“ mýtnému pro osobní vozy to byla její druhá porážka během pár týdnů. Rozhodující je však pro ni podpora ve volbách, a v ní zatím žádné oslabení nevykázala.

Rodina.

Minulý týden v komentáři německé televizní stanice ARD zaznělo: „Kdo chce hlavou prorazit zeď, utrží boule.“ Myšlena byla bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové. Německý Ústavní soud zrušil v úterý 21. července jeden z jejích vlajkových projektů – příspěvek na péči o dítě. Po nedávném bruselském „stop“ mýtnému pro osobní vozy rovněž z dílny CSU to byla pro ni druhá vážná porážka během pár týdnů.

CSU má v německé politice zvláštní postavení. Mocenskou základnu má sice v Bavorsku, rozlohou největší a druhé nejlidnatější spolkové zemi, ale současně i ambice působit na celoněmecké úrovni. CSU neúnavně zdůrazňuje, že je svébytnou silou, třetí politickou stranou velké koalice Angely Merkelové. A jako taková se snaží samostatně agitovat a prosazovat vlastní projekty. V poslední době ale v tomto směru zaznamenala jen skromné úspěchy.

Mýtné pro cizince

Hlavním tahákem CSU v německých volbách před dvěma lety bylo „mýtné pro cizince“. Křesťanští sociálové při jeho plánování vycházeli z úvahy, že přes Bavorsko se každoročně zdarma valí proudy rakouských, českých či nizozemských aut, které ucpávají dopravní tepny a přivádějí bavorské občany k zuřivosti. Ti však musejí při průjezdu dálnicemi v okolních zemích platit, což je nespravedlnost, kterou je třeba napravit.

Zavedení mýtného plánované na příští rok bylo odloženo na neurčito – do doby, než se v Bruselu o něm rozhodne

Pro CSU se zdálo být ideálním tématem bránit zájem Bavorů proti zahraničním nájezdníkům. Proto mýtné prosadila i do koaliční smlouvy s CDU a sociální demokracií (SPD). Problémy ale začaly, když se její ministr dopravy Alexander Dobrindt pokusil převést plán do praxe.

Zavést daň jen pro cizince totiž není v Evropské unii snadné, protože platí zásada rovnosti pro všechny. Do systému bylo třeba vtáhnout i Němce, ale aby jim nevznikly nové náklady. Proto CSU přišla s byrokraticky náročným plánem, že si Bavoři budou moci mýtné odečíst od daně z motorového vozidla.

Na tuto průhlednou lest však Evropská komise neskočila a letos v červnu zahájila s Německem a řízení o porušení práva EU. Zavedení mýtného plánované na příští rok bylo odloženo na neurčito – do doby, než se v Bruselu o něm rozhodne.

Dávka pro rodiče

Příspěvek na péči o dítě, přezdívaný „sporáková prémie“, zamítl minulý týden německý Ústavní soud. Tradičně smýšlející CSU jej prosadila jako dávku pro rodiče, kteří se rozhodnou svého potomka do tří let věku neposlat do státní školky, ale vychovávat jej doma.

Tradičně smýšlející CSU prosadila „sporákoviou prémii“ jako dávku pro rodiče, kteří se rozhodnou svého potomka do tří let věku neposlat do státní školky, ale vychovávat jej doma

Podle zastánců představovala částka 150 eur (zhruba čtyři tisíce korun) měsíčně pro rodiče možnost svobodné volby a spravedlivou odměnu. Dle odpůrců vysílala do společnosti zpátečnické signály, oslabovala integraci cizinců a odváděla zejména matky od návratu na pracovní trh.

Na Ústavním soudu nebylo, aby rozhodl tento ideový spor. Jeho zástupci výhradně zvažovali, zda v komplikovaném německém právním řádu směla podobnou dávku zavést centrální vláda. Minulé úterý dospěli k závěru, že nikoli. Problematika prý spadá do kompetence regionálních, zemských vlád. Na nich tedy nyní bude další osud „sporákové prémie“ záviset. CSU tím podle řady komentátorů utržila v celoněmecké politice políček.

Spor o oslabení pozice

Například Peter Müller ze zpravodajského serveru SpiegelOnline z toho vyvozuje, že CSU v Berlíně mizí jako samostatná síla. Po neúspěchu s mýtným, příspěvkem na péči o dítě a loajálním postoji k vládní strategii v dramatickém vyjednávání s Řeckem podle něho působí jen jako jedna z 16 zemských organizací CDU. Je přizpůsobivá, hodná a neviditelná, což je pro stranu jejího formátu „životně nebezpečné“.

Politolog Werner Weidenfeld vysvětluje současnou, relativně oslabenou pozici CSU jejím podílem na velké koalici v Berlíně, v níž jsou její možnosti údajně omezenější než u „menších“ vládních kabinetů. Pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk pak poznamenal, že strana nemá žádné skutečné téma, kterým by mohla zaujmout voliče.

Politolog Werner Weidenfeld vysvětluje současnou, relativně oslabenou pozici CSU jejím podílem na velké koalici v Berlíně, v níž jsou její možnosti údajně omezenější než u „menších“ vládních kabinetů

ČESKOU POZICÍ oslovení odborníci tento pesimistický pohled na současnou situaci CSU nesdílejí. „Nemyslím si, že tato porážka před soudem a řízení o porušení smlouvy budou mít přímé důsledky pro celoněmecké postavení CSU nebo roli jejího předsedy,“ vyvozuje Thomas Saalfeld z Univerzity Otto-Friedricha v bavorském Bamberku.

Pro CSU je podle něho rozhodující její podpora ve volbách do zemského a Spolkového sněmu a v nich prý v poslední době žádné známky oslabení nevykázala. Ani neúspěch klíčových iniciativ CSU není podle Saalfelda fatální: „Oba sporné projekty – příspěvek na péči o dítě a mýtné pro osobní vozy – v předvolebním boji každopádně přispěly k vybroušení pravicového profilu strany a k její viditelnosti.“

Otázka nástupnictví

O dalším osudu CSU podle Saalfelda do značné míry rozhodne, jak se jí podaří vyřešit otázku nástupnictví po současném předsedovi Horstu Seehoferovi. Ten již deklaroval, že v příštích zemských volbách v roce 2018 kandidovat nebude. Na šéfovské místo se tlačí ambiciózní bavorský ministr financí Markus Söder.

O dalším osudu CSU údajně do značné míry rozhodne, jak se jí podaří vyřešit otázku nástupnictví po současném předsedovi Horstu Seehoferovi

Za nejvážnější konkurentku je považovaná jeho mnichovská vládní kolegyně Ilse Aignerová. Hovoří se ale i o bavorském ministrovi vnitra Joachimu Herrmannovi či zmíněném spolkovém ministrovi dopravy Dobrindtovi. O osudu uchazečů bude kromě jejich popularity rozhodovat i nutnost vyvážit mezi místními organizacemi CSU.

Horst Seehofer se ale navzdory zmíněným neúspěchům o své postavení bezprostředně obávat nemusí, soudí Uwe Jun z univerzity v Trevíru. „Byla to právní, a nikoli politická ,porážka‘ strany,“ myslí si politolog o aktuálním výroku Ústavního soudu k příspěvku na péči o dítě. „Političtí konkurenti budou důsledky rozsudku pro stranu sarkasticky komentovat, což se ale zpravidla Seehofera nijak nedotýká,“ shrnul Jun pro ČESKOU POZICI.

Zdůrazňování konzervativního jádra

Thomas Saalfeld vidí význam témat akcentovaných CSU „ spíše v symbolické rovině“. Strana je s odstupem nejmenším partnerem ve velké koalici. Čelí velmi zkušené kancléřce z CDU, veřejné debatě dominují velké krize finanční a evropské politiky.

Pro CSU má velký význam, aby odpovídajícími tématy zdůrazňovala konzervativní jádro své značky – i proti modernizační agendě vlády Merkelové

„Pro CSU má za těchto okolností velký význam, aby odpovídajícími tématy zdůrazňovala konzervativní jádro své značky – i proti modernizační agendě vlády Merkelové,“ myslí si Saalfeld. A zdůrazňuje: „V této oblasti hraje rodinná politika – a tedy také příspěvek na péči o dítě – důležitou roli.“

Podobné je to podle něho s dopravní politikou, v níž se CSU snažila prosadit prostřednictvím mýta. Do Bavorska jako rozlehlé spolkové země prý plyne velká část dopravních investic. „Pokus zapojit do financování stavebních opatření silněji zahraniční uživatele působí jako vykalkulovaný vedlejší produkt, který láká bavorské konzervativní voliče,“ dodává Saalfeld.

Heterogenní strana

Na ty CSU cílí i svou poměrně silnou proticizineckou rétorikou. Minulý týden vzbudili její představitelé pozornost návrhy na vytvoření táborů pro rychlý odsun imigrantů z Balkánu zpět do vlasti, před rokem se Horst Seehofer podle svých kritiků nevybíravě opíral do přistěhovalců z Rumunska a Bulharska.

CSU je velká, ideologicky velmi heterogenní strana, která pokrývá široké ideologické spektrum. Zahrnuje liberální a křesťansko-solidární pozice stejně jako konzervativní, skeptické k přistěhovalectví a velmi kritické k islámu.

Podle politologa Saalfelda se CSU těmito výroky snaží zaujmout znejistělé voliče a zabránit vzniku strany napravo od ní. „ V nich používaný jazyk vnímají mnozí kritici jako populistický a částečně xenofobní. Straně se příležitostně obzvlášť vytýká, že pracuje s předsudky proti občanům EU z jižní a východní Evropy,“ vysvětluje Saalfeld.

Tato strategie podle něho byla dosud úspěšná. „CSU byla právě kvůli svému ostrému profilu v přistěhovalecké otázce vždy účinným valem proti pravicově extrémním a pravicově populistickým stranám. Bavorsko se v tomto liší od svých sousedních zemí – Saska i Rakouska,“ dodává politolog.

A Saalfeld pro ČESKOU POZICI zdůraznil, že CSU nelze považovat za konzervativní monolit: „CSU je velká, ideologicky velmi heterogenní strana, která pokrývá široké ideologické spektrum. Zahrnuje liberální a křesťansko-solidární pozice stejně jako konzervativní, skeptické k přistěhovalectví a velmi kritické k islámu.“

Spíše bavorské záležitosti

Saalfeldův trevírský kolega Uwe Jun neví, že by CSU byla dříve s prosazováním své agendy na celoněmecké úrovni úspěšnější než nyní: „Jasné vědecké poznatky o tom k dispozici prakticky nemáme.“ Známé prý například je, že bývalý německý kancléř Helmut Kohl poskytoval CSU prostor k prosazování vlastní politiky. Pro její představitele byly ale prý vždy důležitější spíše bavorské zemské než celoněmecké záležitosti.

Pro představitele CSU prý byly vždy důležitější spíše bavorské zemské než celoněmecké záležitosti

To se nyní projevuje i ve zrušené „sporákové prémie“. Na německé úrovni se dovyplatí rodinám, které ji nyní pobírají, a pak se nad ní zavře voda. Nikoli však v Bavorsku. Seehoferova vláda počítá s tím, že příspěvek do budoucna zachová. Nejraději by ale nesahala na vlastní prostředky a získala finance od německého státu. Určitý prostor zde je – s pokrytím příspěvku (celkově asi miliardou eur ročně) se dopředu počítalo.

CSU nyní doufá, že se „přebytečné“ peníze rozdělí mezi spolkové země, které s nimi naloží podle vlastního uvážení. Věc se má rozhodnout v září a zřejmě se neobejde beze sporů. Ministryně pro rodinu Manuela Schwesigová (SPD) by uvolněné prostředky ráda investovala do rozvoje předškolního vzdělávání a s vlastními plány se jistě přihlásí i ministr financí Wolfgang Schäuble. Vládní koalici proto mohou čekat horké chvilky.

Počet příspěvků: 1, poslední 29.7.2015 06:34 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.