Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Amerika věří jádru i po Fukušimě. A láká ji Temelín.

USA

  14:41

Představitel jaderného odvětví USA Scott Peterson upozorňuje, že Německo není žádným premiantem ve snižování emisí uhlíku.

„Český tendr je teď pro Američany opravdu nejdůležitější aktivita v Evropě,“ říká viceprezident amerického Institutu jaderné energetiky Scott Peterson. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortes, Alessandro Canu Česká pozice

Jak je na tom společnost Westinghouse, která usiluje o historicky největší českou zakázku při dostavbě Temelína, na svém domácím trhu ve Spojených státech? Má tam vůbec šanci rozvíjet jadernou energetiku?

Viceprezident amerického Institutu jaderné energetiky J. Scott Peterson v rozhovoru pro ČESKOU POZICI tvrdí, že vyhlídky jsou pořád nadějné. „Fukušimská havárie Američany od jádra neodradila, licenčním řízením v USA procházejí projekty dalších šestnácti reaktorů,“ říká představitel institutu, který prosazuje zájmy americké jaderné energetiky a průmyslu. Scott Peterson má v institutu na starosti komunikaci.

„Zajišťujete si šedesát let stabilních cen,“ říká Scott Peterson o výhodách jaderné elektrárny a vlastně jde o argument, který platí také pro Temelín

Investice do atomových elektráren mají podle něj smysl z dlouhodobého hlediska i v době boomu břidlicového plynu. Do budoucna je nutné počítat s výkyvy cen plynu, zatímco výrobní cena elektřiny z jaderné elektrárny zůstává stabilní po celou dobu její životnosti. „Zajišťujete si šedesát let stabilních cen,“ říká Scott Peterson a jde o argument, který fakticky platí také pro stavbu dalších dvou bloků jihočeské jaderné elektrárny.

Cestu Německa, která odchází od jádra, považuje za zajímavý experiment a upozorňuje na jeho úskalí – včetně toho, že Němci dnes rozhodně nejsou žádnými premianty ve snižování emisí uhlíku.

Scott Peterson také odmítá argument, že technologie reaktoru Westinghouse AP1000 přináší revoluci, zatímco konkurenční nabídka ruského Rosatomu pro Temelín „jistější evoluci“. Obě řešení jsou evoluční, Američan se však domnívá, že rozdíl je ve stupni evoluce. „Jsem přesvědčen, že design AP1000 je na evoluční křivce o několik stupňů napřed,“ uvedl v rozhovoru, který se uskutečnil v Americkém centru v Praze.

Dva roky po Fukušimě 

ČESKÁ POZICE: Od havárie ve Fukušimě uběhly dva roky, odchod od jaderné energetiky potvrdilo například Německo, nejistý je také vývoj v Japonsku. Jak byste dnes zhodnotil celkový vliv Fukušimy na další vývoj jaderné energetiky ve světě?

PETERSON: Jsem přesvědčen, že jaderná energetika má pořád dobré vyhlídky do budoucnosti. Během dvou let od fukušimské nehody jednotlivé země znovu prověřovaly bezpečnost jaderných elektráren. Také v rámci našeho odvětví ve Spojených státech jsme se znovu detailně podívali na naše bezpečnostní systémy pro případ extrémních přírodních katastrof – hurikánů, tornád, povodní, zemětřesení. Přidáváme další bezpečnostní prvky, které zajišťují chlazení i při velmi nepravděpodobných událostech.

„Podle průzkumu našeho institutu je pro jadernou energetiku 68 procent amerických občanů, což je téměř tolik, jako před fukušimskou nehodou“

ČESKÁ POZICE: Jak to vnímají lidé? Věří vašim bezpečnostním opatřením?

PETERSON: Americká veřejnost už před Fukušimou velmi silně podporovala jadernou energii. Po Fukušimě se podpora snížila, ale pak se zase velmi rychle vrátila zpět. Podle průzkumu našeho institutu je pro jadernou energetiku 68 procent amerických občanů, což je téměř tolik, jako před fukušimskou nehodou. A neměnné zůstává vysoké hodnocení bezpečnosti amerických reaktorů.

ČESKÁ POZICE: Nikdo asi nepochybuje o tom, že třeba také Německo dokáže kvalitně zajistit bezpečnost svých elektráren. V čem je tedy rozdíl oproti USA?

PETERSON: Mezi těmito dvěma zeměmi jsou především politické rozdíly. V Německu i v minulosti hodně záleželo na momentální politické situaci. Němci procházeli obdobími, kdy jadernou energetiku rozvíjeli, a naopak obdobími, kdy zpomalovali nebo přímo mluvili o odstoupení od jádra. Americká veřejnost a američtí politici byli v podpoře jaderné energetiky konzistentní. Věříme, že dokud budeme provozovat naše elektrárny bezpečně, bude tomu tak i nadále. Američané uznávají potřebu diverzifikace. A v situaci, kdy v USA i jinde rozvíjíte nízkouhlíkovou energetiku, hraje jádro důležitou roli.

Studium všech havárií

ČESKÁ POZICE: I když jsou jaderné elektrárny relativně bezpečné, mnozí lidé se obávají, že případné havárie mívají mnohem horší důsledky než v případě jiných energetických zdrojů. Zažili jsme Černobyl, Fukušimu, ve Spojených státech Three Mile Island…

„Modelovali jsme fukušimskou havárii v našich simulátorech a potvrdili jsme si, že by se taková nehoda ve Spojených státech nestala“

PETERSON: Nehoda v elektrárně Three Mile Island určitě byla významnou událostí, ale neznamenala ohrožení veřejnosti nebo životního prostředí. To víme díky více než třiceti letům studia po této nehodě. Ve Fukušimě a Černobylu byl vyšší únik radiace. Nejdůležitější závazek našeho odvětví spočívá v tom, že se nesmíme do takové situace dostat. Proto detailně zkoumáme všechny podobné události ve světě a identifikujeme veškerá možná rizika. V USA jsme udělali jednu z nejdůkladnějších studií prvních čtyř dní po fukušimské nehodě. Také jsme si modelovali fukušimskou havárii v našich simulátorech a potvrdili jsme si, že by se taková nehoda ve Spojených státech nestala.

ČESKÁ POZICE: Je tu ale ještě jedno téma, na které poukazují odpůrci jádra. Pojištění bývá v případě atomových elektráren omezené – jen do určité úrovně možných škod. Nemělo by být mnohem rozsáhlejší?

PETERSON: Ve Spojených státech nastavuje rámec pro toto pojištění zákon – takzvaný Price-Anderson Act. Na pokrytí případných kompenzací se podílí jak naše odvětví, tak federální vláda. Ale třeba v případě nehody Three Mile Island daňoví poplatníci vůbec nic nehradili. Těm lidem, kteří žili poblíž elektrárny a rozhodli se přestěhovat, jsme vyplatili peníze. Jsme přesvědčeni, že máme dobrý rámec pro pojištění, ale samozřejmě doufáme, že ho nebudeme muset využít k hrazení škod.

ČESKÁ POZICE: Je ale možné argumentovat, že to není férová soutěž. Jaderná energetika má zvláštní systém, který jí přináší výhody oproti jiným odvětvím.

PETERSON: S tím naprosto nesouhlasím. Stačí se podívat na dotace, které získávají jiné energetické zdroje. Nejen v Německu, ale dokonce i ve Spojených státech získalo v posledních deseti letech odvětví obnovitelných zdrojů daleko více dotací než jaderná energetika. To samé platí pro srovnání s ropou a zemním plynem.

Německý experiment

„Německo provádí zajímavý experiment. Bude zajímavé se podívat za pět deset let na to, zda budou německé obnovitelné zdroje schopné pokrýt vynaložené náklady.“

ČESKÁ POZICE: Myslíte, že Německo přechod na obnovitelné zdroje zvládne?

PETERSON: Myslím, že to bude velmi zajímavý experiment. Náklady na přechod k obnovitelným zdrojům tam teď nesou na bedrech domácnosti a menší podniky. Velcí průmysloví spotřebitelé dostávají výjimku. To je v Německu předmětem žaloby u soudu. Bude zajímavé se podívat za pět deset let na to, zda budou německé obnovitelné zdroje schopné pokrýt vynaložené náklady. A co bude Německo dělat s uhlím poté, až se v EU spustí odstavování uhelných elektráren.

ČESKÁ POZICE: Zatím se zdá, že ty změny v Německu paradoxně pomohli výrobě elektřiny z uhlí. Aspoň dočasně.

PETERSON: Ale uhelné elektrárny by měly být v příštích letech částečně odstavovány. Nyní Německo dováží více zemního plynu, více uhlí – zvláště ze Spojených států. Takže si nemyslím, že by Německo bylo zrovna premiantem v úsilí o snížení emisí uhlíku. Momentálně je to přesně naopak. Emise uhlíku rostou. A když mluvím s lidmi v Česku, dozvídám se, že tady míváte velké výkyvy v přenosové síti kvůli náhlým přetokům elektřiny z německých větrných elektráren. V USA jsme zažívali něco podobného před dvěma lety v Texasu, kdy přenosová soustava téměř zkolabovala právě kvůli výkyvům v produkci větrných elektráren.

Ve stínu břidlic

ČESKÁ POZICE: Pokud vím, jadernou energetiku v USA ohrožuje konkurence břidlicového plynu, jehož těžba zažívá velký boom.

„Většina energetických společností v USA dnes staví plynové elektrárny, ale v dlouhodobém horizontu přemýšlí o jádru“

PETERSON: Ve Spojených státech se v minulosti střídala období, kdy hrál zemní plyn v energetickém mixu významnější roli, s obdobími, kdy se třeba pro výrobu elektřiny prakticky nevyužíval. Cena plynu šla v poslední době dolů díky těžbě z břidlic. Břidlicový plyn skutečně změnil pravidla hry. Takže v USA zase zažíváme úprk k plynu. Základem energetiky ovšem musí být diverzifikace. Energetikou se musíte zabývat v dlouhodobějším horizontu deseti, patnácti, dvaceti let. Většina energetických společností dnes staví plynové elektrárny, ale v dlouhodobém horizontu přemýšlí o jádru.

ČESKÁ POZICE: Takže jádro v této situaci není mrtvé? Výstavba jaderných elektráren ještě může dávat ekonomický smysl?

PETERSON: Pro jadernou energetiku je velmi těžké konkurovat, a to se týká i existujících reaktorů. Když ale vycházíte z toho, že nové jaderné elektrárny budou fungovat šedesát let, musíte si udělat prognózy, jak se během tohoto dlouhého období budou vyvíjet ceny plynu. To je velmi složité. Ale víte, že tyto ceny mají v dlouhodobém měřítku velké výkyvy. Takže jaderné elektrárny přinášejí hedging – zajišťujete se dlouhodobě stabilní cenou uranu. Výrobní cena jaderné energie je velmi stabilní a levná. Zajišťujete si šedesát let stabilních cen.

Omezená poptávka. Zatím.

ČESKÁ POZICE: Společnost Westinghouse, která se účastní temelínského tendru v Česku, nyní ve Spojených státech staví čtyři nové reaktory. Ale i pro Westinghouse jsou zřejmě další vyhlídky nejisté?

PETERSON: Ve Spojených státech budujeme čtyři reaktory AP1000 a navíc renovujeme jeden reaktor v Tennessee, který ještě nezačal fungovat. Poptávka po elektřině se vzhledem k hospodářské recesi zmenšila a další elektrárny začneme stavět, až se zase poptávka zvýší. Je tu dalších šestnáct projektů reaktorů, většinou typu AP1000, které procházejí licenčním řízením. Doufáme, že získají licence během příštích tří let. Jejich výstavbu očekáváme v období 2020-2030.

„Mnoho zkušeností získáváme při výstavbě reaktorů v Číně, kde Westinghouse nyní realizuje čtyři projekty reaktorů AP1000“

ČESKÁ POZICE: Nejvíce reaktorů tedy bude v USA stavět právě Westinghouse? I když to, pokud vím, není největší firma v americkém jaderném odvětví, kde působí také General Electric a francouzská Areva?

PETERSON: Westinghouse momentálně staví nejvíce reaktorů a má také nejvíce dalších projektů do budoucna. Jsme rádi, když máme na výběr z konkurence dvou nebo tří nabídek. Zároveň usilujeme o standardizaci právě kolem dvou nebo tří designů reaktorů – když znovu a znovu stavíte reaktory stejného designu, z ekonomického hlediska dosahujete dostatečně velkého záběru a také získáváte znalosti. Pak je možné zkracovat dobu licencování a samotné stavby. Mnoho zkušeností získáváme při výstavbě reaktorů v Číně, kde Westinghouse nyní realizuje čtyři projekty reaktorů AP1000.

ČESKÁ POZICE: Vnímáte Westinghouse pořád jako americkou společnost, přestože je součástí skupiny Toshiba?

PETERSON: Ano, vnímáme. Jaderná energetika je dnes velmi mezinárodní záležitostí. Americké firmy mají mezinárodní partnery, GE je propojena zase se společností Hitachi. Ale Westinghouse jednoznačně považujeme za americkou společnost, která sídlí v Pittsburghu.

Česká opora v Evropě

ČESKÁ POZICE: Jak významný je pro vás tendr v České republice? Je to příležitost, jak vstoupit na evropský trh?

„Česko se může stát základnou výroby modulů pro další projekty Westinghouse v Evropě“

PETERSON: Český tendr je teď pro Američany opravdu nejdůležitější aktivita v Evropě. Vítěz tendru získá silnou oporu na evropském trhu. Také proto je tady Westinghouse velmi aktivní. A má podporu vlády Spojených států, která navíc stále silněji vytváří společné programy s českou vládou i zdejšími vzdělávacími a výzkumnými institucemi. V USA uplatňujeme model, podle kterého je co nejvíce prací a subdodávek realizováno v tom konkrétním státě, na jehož území se jaderná elektrárna staví. Něco podobného chystá Westinghouse zde. Česko se také následně může stát základnou výroby modulů pro další projekty Westinghouse v Evropě. (Westinghouse realizuje takzvanou modulární výstavbu, jde o jakousi obří skládačku z jednotlivých modulů – pozn. aut.)

ČESKÁ POZICE: Nabídka Westinghouse je založena na modulárním systému, konkurenční ruská nabídka vychází z tradičního způsobu výstavby. Ten by ale mohl zajistit větší podíl subdodávek českým firmám.

PETERSON: Ať už jdete jakoukoliv cestou, vždy tu bude dostatečný prostor pro české společnosti v celém dodavatelském řetězci. Nezávisle na konkrétním způsobu výstavby pořád potřebujete určité komponenty, materiál, ocel, beton. Potřebujete vzdělanou pracovní sílu a kvalitní dodavatelskou základnu. Nemyslím, že by v tomto ohledu měl někdo z uchazečů v temelínském tendru výhodu.

ČESKÁ POZICE: Westinghouse se hodně zaměřuje na pasivní systémy bezpečnosti, které nepotřebují přívod elektřiny. Reaktor AP1000 má i díky nim pověst nového, ale nevyzkoušeného řešení.

PETERSON: Ruský přístup by se dal popsat takto – můj táta jezdil fordem, já tedy budu mít také ford. Náš přístup je odlišný – můj táta sice jezdil fordem, ale já dnes řídím audi, protože má lepší jízdní vlastnosti. To je pro mě analogie s reaktorem AP1000, chci to nejnovější z hlediska technologie. Za normální situace zajišťují chod reaktoru a jeho bezpečnost operátoři elektrárny. Pasivní systémy jsou něčím, co doufáte, že nebudete muset nikdy využít. Ale pro případ, že by taková situace přece jen nastala a budete potřebovat ochladit reaktor, aniž byste mohl spoléhat na jakýkoliv zásah zvenčí, je dobré takové pasivní systémy mít.

ČESKÁ POZICE: Rusové také mají pasivní systémy, ale nesázejí na ně tak silně.

PETERSON: Ano. Nemyslím, že bychom se bavili o rozdílu mezi revolučním a evolučním řešením. Oba projekty jsou evoluční, rozdíl je ve stupni evoluce. Jsem přesvědčen, že design AP1000 je na evoluční křivce o několik stupňů napřed. Nemyslím, že by to mělo Westinghouse znevýhodňovat, naopak je to pozitivní.

Autor: