Ceska Pozice

Americké prezidentské volby: Překvapivé vítězství Donalda Trumpa

V prezidentských volbách v roce 2016 u republikánů slavil triumf miliardář Donald Trump, s nímž nikdo nepočítal. Demokraté mu nemohli přijít na jméno, konzervativci tvrdili, že není konzervativní, jen populista. Trump ale na všechny kašlal a zvítězil.

David Lancz 2.11.2020
Donald Trump. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Donald Trump. | foto: Jonathan ErnstReuters
Donald Trump.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách roku 2016 mnohé šokovalo. Bylo interpretováno různě: od anomálie, která se nebude opakovat, po současný trend, jehož důsledek vidíme i u nás v podobě prezidentování Miloše Zemana. Tedy že jde o poslední záchvěv snahy o zachování starého světa, který odchází – světa, v němž dominují staří bílí muži, kteří nastupující novou éru vnímají s obavami, protože jí nerozumějí, a už ji nikdy nedokážou pochopit. Objevila se i interpretace nejprimitivnější – vyhrál zdravý rozum.

Končící prezident Barack Obama navzdory svým snahám společnost rozdělil – nejvíc rozruchu budil Obamacare, zákon o lékařské péči, který měl zvýšit dostupnost zdravotního pojištění i pro nejchudší vrstvy. Jako každý výrazný prezident některé lidi fascinoval, pro jiné mohl za všechno zlo ve světě. Když do této situace začaly v roce 2016 první primárky, každý kandidát hledal způsob, jak se s dědictvím po Obamovi vyrovnat.

Tvrdý souboj Hillary Clintonové

Největší demokratickou favoritkou byla od počátku Hillary Clintonová. Bývalá první dáma, bývalá senátorka za stát New York a také bývalá ministryně zahraničí jen těsně prohrála nominační závod v roce 2008, proto svůj úmysl zkusit to znovu oznámila už v roce 2015. Mezi demokraty se těšila velké popularitě, i proto dosluhující viceprezident, jenž se obvykle pokouší o vlastní nominaci na post nejvyšší, vzápětí oznámil, že kandidovat nehodlá. Byl jím Joe Biden, který si to vynahradil letos.

Mezi demokraty se HillaryClintonová těšila velké popularitě, i proto dosluhující viceprezident, jenž se obvykle pokouší o vlastní nominaci na post nejvyšší, vzápětí oznámil, že kandidovat nehodlá. Byl jím Joe Biden, který si to vynahradil letos. Po Bidenově oznámení vystřelily akcie Clintonové ještě výš. Snadné to však neměla.

Po Bidenově oznámení vystřelily akcie Clintonové ještě výš. Snadné to však neměla. Vedle nepodstatných konkurentů měl v primárkách velký úspěch vermontský senátor Bernie Sanders. Navzdory věku (v roce 2016 mu bylo 75 let) miláček především mladých lidí a představitel progresivní levice to sice za své postoje (podporoval marxistické vůdce Huga Cháveze z Venezuely nebo Fidela Castra na Kubě a USA v době vietnamské války přirovnával k nacistickému Německu) schytával, ale u levého křídla Demokratické strany nečekaně bodoval.

Clintonová, prakticky si jistá nominací, se najednou musela tohoto vitálního a revolučně naladěného staříka obávat. Pro představu, v roce 2015 měla obrovskou převahu 60 procent, Sanders se k ní ale v preferencích neskutečně rychle přibližoval. Když začaly primárky, v Iowě prohrál o pouhé 0,3 procenta, načež v New Hampshire zvítězil o 14 procent. Jenže pak vstoupil do hry americký Jih.

Jižanští demokraté jsou konzervativnější než jejich seveřanští kolegové a radikální Sanders jim progresivním zdaněním, omezením přístupu ke zbraním, legalizací marihuany nebo kritikou Izraele a podporou Palestinců (Sanders je židovského původu) naháněl hrůzu. Podpora demokratických delegátů se nakonec přelila opět na stranu Clintonové, což Sanders poté, co vyhrál v 23 státech, uznal a kandidaturu stáhl. Za kandidáta na viceprezidenta alias running mate si vybrala Tima Kaina, 48letého senátora za stát Virginia, a vyhlížela, kdo se jí postaví z republikánského tábora.

Podpora běžných republikánů a voličů

Zatímco u demokratů se vítězství Clintonové čekalo, u republikánů slavil triumf kandidát, s nímž nikdo nepočítal. Favorité byli jinde – většinou známá jména. Jen namátkou, katolický ultrakonzervativec Rick Santorum, bývalý arkansaský guvernér Mike Huckabee, guvernér státu New Jersey Chris Christie, bývalý guvernér Floridy a pokračovatel dynastie Bushů Jeb či Rand Paul, syn libertariánského kverulanta Rona Paula. K nejvážnějším uchazečům nakonec patřili floridský senátor Marco Rubio, jeho texaský kolega Ted Cruz a guvernér státu Ohio John Kasich.

Jenže ti všichni, jak později podotkl jeden z poražených kandidátů, udělali zásadní chybu: během primárek na sebe útočili a vůbec nevěnovali pozornost „třetímu vzadu“, o němž si mysleli, že je jen do počtu, ale který jim všem vypálil rybník. A tím byl miliardář Donald Trump. Vlastně není divu, že seriózní republikánští kandidáti mu nevěnovali pozornost – očekávali, že se svými nápady zdiskredituje.

Není divu, že seriózní republikánští kandidáti Donaldu Trumpovi nevěnovali pozornost – očekávali, že se svými nápady zdiskredituje. Navíc ho pronásledovaly skandály – řada žen včetně showbyznysových hvězdiček ho nařkla ze sexuálního obtěžování. Politici, zvyklí uvažovat určitým způsobem, takového kandidáta nemohli brát vážně. Jenomže běžní straníci a ještě víc obyčejní voliči ho vážně brali.

Coby tvrdý kritik imigrační politiky prosazoval postavení zdi po celé hranici s Mexikem, proslul i pochvalnými výroky o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi nebo nesmyslně tvrdými vyjádřeními proti vyznavačům islámu. Navíc ho pronásledovaly skandály – řada žen včetně showbyznysových hvězdiček ho nařkla ze sexuálního obtěžování. Politici, zvyklí uvažovat určitým způsobem, takového kandidáta nemohli brát vážně.

Jenomže běžní straníci a ještě víc obyčejní voliči ho vážně brali, i když si Trump dělal, co chtěl – jako jediný z republikánských kandidátů odmítl slíbit, že v případě neúspěchu podpoří vítěze a vyhrožoval kandidaturou na vlastní pěst (něco podobného předvádí i letos, kdy pro změnu vyhrožuje, že v případě prohry ve volbách odmítne uznat výsledek a předat moc soupeři).

Primárky Trump nakonec ovládl, za running mate si vybral guvernéra státu Indiana Mikea Pence a od začátku se mezi běžnými voliči republikánů těšil vysoké popularitě, dokonce vyšší než jeho demokratická soupeřka.

Zrada hlasovacího systému

V kampani se Clintonová zaměřila na témata, jako je zlepšení zákona o dostupné lékařské péči, rozšiřování práv žen či zvyšování příjmů střední třídy. Trump na to zareagoval po svém – vsadil na populismus ve stylu svých hesel „America First“ a „Make America Great Again“, která se natištěná na červených kšiltovkách stala symbolem jeho úspěchu. Demokraté mu nemohli přijít na jméno, konzervativci tvrdili, že není konzervativní, jen populista. Trump ale na všechny kašlal.

Demokraty po roce 2000 opět zradil hlasovací systém – Trump i s méně hlasy ovládl 30 států, zatímco Clintonová jen 20 plus Washington DC. Rozhodující byly zejména Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, kde všude – byť velmi těsně – zvítězil Trump, jenž si připsal 304 volitelů oproti 227, kteří dali přednost jeho soupeřce.

Do kampaně nalil ohromné množství peněz, koupil si prostor v médiích a využil každé podpásovky. Clintonová též nebyla svatá – v létě 2016 ji podle průzkumu 67 procent dotázaných Američanů nepovažovalo za čestnou a důvěryhodnou političku. K negativnímu hodnocení přispěla i aféra kolem používání soukromého (a tedy nezabezpečeného) e-mailu v postu ministryně zahraničí, což ohrožovalo národní bezpečnost, nebo ministerské rozhodnutí zvýšit dovoz zbraní do Saúdské Arábie o 97 procent.

Jaká to náhoda, že ve stejnou dobu dostala nadace The Clinton Foundation od Saúdů štědrý příspěvek deset milionů dolarů. V uniklých e-mailech Clintonová potvrdila, že „vůči Saúdské Arábii používá jiná měřítka než vůči jiným zemím, když dojde na kritiku porušování lidských práv...“ Jak to dopadlo, je známé. Navzdory tomu, že Clintonová získala o téměř tři miliony hlasů víc (necelých 66 milionů oproti Trumpovým téměř 63 milionům), první prezidentkou USA se nestala.

Demokraty po roce 2000 opět zradil hlasovací systém – Trump i s méně hlasy ovládl 30 států, zatímco Clintonová jen 20 plus Washington DC. Rozhodující byly zejména Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, kde všude – byť velmi těsně – zvítězil Trump, jenž si připsal 304 volitelů oproti 227, kteří dali přednost jeho soupeřce.

Nejstarší dvojice kandidátů

Čtyři Trumpovy roky v postu byly prodchnuty skandály počínaje později potvrzeným zmanipulováním voličských nálad ruskými trolly nebo přípravou ústavní žaloby na základě Trumpova telefonátu s Volodymyrem Zelenským, ve kterém Trump žádal nově zvoleného ukrajinského prezidenta o prošetření aktivit Joea Bidena a jeho syna Huntera na Ukrajině, což mu mělo pomoci vyhrát letošní volby, jinak Ukrajině zastaví finanční pomoc.

Přestože byl Trump de facto shledán vinným, republikáni se za svého prezidenta postavili a proces impeachmentu ani nebyl zahájen. Vedle toho ale zaznamenal nesporné úspěchy především v zahraničněpolitické oblasti – na jeho rozkaz byl zabit íránský generálmajor Kásim Sulejmání, odpovědný za teroristické operace proti americkým cílům, nebo snižoval napětí na Blízkém východě. Nad výstřelky jako snahou odkoupit od Dánska Grónsko každý jen shovívavě vrtěl hlavou.

Bernie Sanders měl i letos slušné šance, předčil ho však Obamův viceprezident Joe Biden. Letošní volby tak proti sobě svedou nejstarší dvojici kandidátů v historii – 74letého Trumpa a 77letého Bidena, který si za running mate vybral 56letou Kamalu Harrisovou, jež má po otci jamajský a po matce tamilský původ.

Bylo proto jasné, jak je pravidlem, když se prezident chystá na obhajobu, že vládnoucí strana primárky pořádat nebude. Trumpovi se postavila jen symbolická opozice, třeba člen Sněmovny reprezentantů státu Illinois Joe Walsh, který však brzy naznal, že republikáni žijí „kultem Donalda Trumpa“, a proto nemá smysl se o cokoli snažit. Zato u demokratů se zbrojilo.

Zajímavý byl vysoký počet žen ucházejících se o nejvyšší post – senátorka za Massachusetts Elizabeth Warrenová, senátorka za Michigan Amy Klobucharová, kongresmanka z Havaje Tulsi Gabbardová či senátorka za stát Kalifornie Kamala Harrisová. Vedle nich se šance dávaly i starostovi z Indiany Petu Buttigiegovi, jenž se otevřeně hlásil ke své homosexuální orientaci, či miliardáři Michaelu Bloombergovi, jenž mohl zaznamenat větší úspěch, kdyby se do primárek nezapojil se zpožděním a ztrátu už nedohnal.

Opět tak zůstala finálová dvojice starých známých – Bernie Sanders měl i letos slušné šance, předčil ho však Obamův viceprezident Joe Biden. Letošní volby tak proti sobě svedou nejstarší dvojici kandidátů v historii – 74letého Trumpa a 77letého Bidena, který si za running mate vybral 56letou Kamalu Harrisovou, jež má po otci jamajský a po matce tamilský původ.

Organizovanější Trumpovi fanoušci

Důvodem jeho volby byl jednak gender (je to žena), původ (barevná osoba – person of color), jednak podobně středové názory, jaké zastává Biden. Nepatří tedy k levému křídlu Demokratické strany, což podle některých mu může ubrat Sandersovy fanoušky, pro republikány je ale zase příliš doleva. Kampaň značně poznamenala epidemie koronaviru, která může zamíchat i s výsledky voleb – jakkoli se Trump koronavirem nakazil, neustále jej bagatelizuje, přestože na covid-19 zemřelo bezmála 230 tisíc Američanů.

Své také sehrají protesty v ulicích, vyvolaných smrtí Afroameričana George Floyda či v předminulém týdnu Waltera Wallace. Kampaň byla též hodně nechutná – především první prezidentská debata, kdy Trump neustále skákal Bidenovi do řeči, až ten ho musel usadit slovy „drž už hubu, chlape“. Podle pozorovatelů v ní sice vyhrál Biden, ale šlo spíš o „utrpěné vítězství“.

Jít k volbám a volit pro svého kandidáta je pro Američany otázkou osobní cti. Podle četnosti poutačů se zdá, že letošní prezidentské volby budou vyrovnané. nehledě na srovnatelný počet poutačů jsou Trumpovi fanoušci organizovanější a jsou také více slyšet.

Jaká je nyní v USA nálada? Bidenova podpora leckde setrvale klesá – třeba v Pensylvánii, kde Biden zatím vede stejně jako před čtyřmi lety Clintonová, ale náskok se snižuje. Naopak se spekuluje o nečekaném nárůstu Bidenovy obliby v tradičně republikánském Texasu.

„Volby vnímáme pokaždé, když vyjdeme z domu. Spousta Američanů vyjadřuje svou politickou příslušnost poutači se jmény kandidátů či hesly, které si zapichují na zahradu před dům,“ řekla psycholožka a psychoterapeutka českého původu Nicole Tesar, žijící ve Fort Lauderdale na Floridě, dalším z důležitých států.

„Jít k volbám a volit pro svého kandidáta je pro ně otázkou osobní cti. Podle četnosti poutačů se zdá, že volby budou vyrovnané,“ míní. „Vypozorovala jsem však, že nehledě na srovnatelný počet poutačů jsou Trumpovi fanoušci organizovanější a jsou také více slyšet.“

Unikátní volby

Na dálnici například běžně potkáte kolonu několika desítek troubících aut ověnčených hesly a americkými vlajkami. Trumpovi přívrženci se také shromažďují na moři na „boat parades“ – mnoho lodí a motorových člunů se sjede na jednom místě, kde se koná party na podporu jejich kandidáta.

Příslušnost k Demokratické nebo Republikánské straně přechází v amerických rodinách z generace na generaci a je neměnnou součástí osobní identity. Pro mnoho lidí proto není důležitý kandidát a jeho kvality, ale strana, za kterou kandiduje. Letošní volby jsou však unikátní v tom, že osoba kandidáta jde do popředí.

Nicole Tesar dodává ještě jednu zajímavou věc: „Příslušnost k Demokratické nebo Republikánské straně přechází v amerických rodinách z generace na generaci a je neměnnou součástí osobní identity. Pro mnoho lidí proto není důležitý kandidát a jeho kvality, ale strana, za kterou kandiduje. Letošní volby jsou však unikátní v tom, že osoba kandidáta jde do popředí.Několik Američanů se mi nezávisle na sobě svěřilo, že se v těchto volbách od své strany odchýlili, což je nevídaný krok,“ upozorňuje.

Nicméně se domnívá, že i když Trumpovi voliči o sobě dávají více slyšet, je černým koněm soutěže Joe Biden. „Výsledky těchto voleb budou odrazem nespokojenosti ve společnosti, která navazuje na několik zásadních událostí poslední doby jako smrt George Floyda či pandemie covid-19 a s tím související (ne)učiněná opatření a nárůst nezaměstnanosti.“ Jak to dopadne, zjistíme už ve středu 4. listopadu nad ránem.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.