Američané v Afghánistánu se Rusům hodí

Zatímco za odchod z Iráku bylo americkému prezidentovi Obamovi tleskáno, jeho plán na stažení z Afghánistánu se setkává s pochybnostmi.

Petr Zelenka 5.8.2012

Dobrou ilustrací toho, jak bude dost možná vypadat Afghánistán bez Američanů, nabídl americký deník The Washington Post ve svém článku o tom, jak vypadá bývalá americká vojenská základna Conlon několik měsíců po jejím předání afghánské armádě. Základna původně pojmenovaná po americkém vojínovi Paulu E. Conlonovi, který v oblasti padnul v roce 2008, byla vybrána k předání afghánským silám v provincii Vardak jako jedna z prvních.

Několik měsíců po předání, se základna jmenuje jinak – po předkovi místního kmene –, zdi jsou popsané verši z Koránu a elektřina funguje pouze tři hodiny denně. A afghánští vojáci si přiznávají tvrdou pravdu: nejsou připraveni na to, aby sami zajišťovali bezpečnost své země. „Američané odešli příliš brzo a odešli, aniž by nám dali, co potřebujeme,“ uvedl pro Post velitel praporu. Na základně má 240 vojáků k dispozici pouze jedno obrněné nákladní vozidlo a vysílač, který předtím opravovali američtí kontraktoři, je nyní kvůli nedostatku paliva nefunkční. Afghánští vojáci tak spoléhají na mobilní telefony, jež jsou lehce odposlouchávatelné Tálibánem.

S nesouhlasem se k americkému plánu na stažení ozval i ruský prezident Vladimir Putin, jenž prohlásil, že Američané by neměli Afghánistán opustit, „protože musí donést těžké břemeno do konce“. Putinova výzva se jeví jako zcela racionální – Afghánistán přímo sousedí se státy, které Rusko považuje za svou sféru vlivu, a případná destabilizace způsobená odchodem Američanů by zasáhla i je.

Navíc, podle blogu agentury Bloomberg, spadl-li by Afghánistán po odchodu Američanů do sféry vlivu nějakého regionálního hráče jako třeba Indie, Pákistánu či Íránu, představovalo by to pro Rusko strategickou hrozbu. Afghánistán je prostě pro Rusko jakýmsi polštářem mezi „jejich“ Asií a zbytkem Asie. Přičemž do Afghánistánu Rusku není radno přímo zasahovat, s ohledem na jejich prohranou válku v osmdesátých letech.

Afghánistán je prostě pro Rusko jakýmsi polštářem mezi „jejich“ Asií a zbytkem Asie

Dalším důvodem, proč možná přijde Putinovi vhod angažmá USA v Afghánistánu, je fakt, že afghánská operace zaměstnává poměrně velký počet amerických vojáků, které Washington nemůže uvolnit například na strašení Íránu či Sýrie (spojenců Ruska). Nebo dislokovat do Pacifiku, jak velí nová americká vojenská strategie, která počítá s nárůstem vlivu Číny.

Plán na stažení se setkává s nepochopením i mezi Brity – nejbližšími spojenci Spojených států. Například polní kaplan královských fusiliérů Peter Mullenve svém blogovém příspěvku tvrdí, že oznámení stažení z Afghánistánu je to samé, jako kdyby v roce 1940 řekl Churchill Hitlerovi: „Adolfe, vzdáme se v roce 1943. Mezitím necháme naše vojáky v této zbytečné válce a odvážím se tvrdit, že jich mnoho zahyne.“ To, že britský premiér David Cameron představil afghánskému prezidentovi Hamídu Karzáímu záměr vybudovat v zemi vojenskou akademii, je pro zajištění bezpečnosti Afghánistánu po stažení spojenců nedostatečný.

Zatím to však vypadá, že stažení jednotek, které je rozhodně vítané mezi americkými voliči, zůstává na pořadu dne. Alespoň do amerických prezidentských voleb v listopadu. Pokud Obama vyhraje, bude disponovat „větší flexibilitou“, jak řekl v březnu svému tehdejšímu ruskému protějšku Dmitriji Medveděvovi, aniž by tušil, že je nahráván mikrofony. Třeba se tato větší flexibilita projeví i prodloužením mise amerických vojáků v Afghánistánu.