Aleje motoristy nevraždí

Francouzská studie tvrdí, že stromořadí nezvyšují dopravní nehodovost. České ministerstvo dopravy však hodlá usnadnit kácení.

foto: ©goodfon.comČeská pozice

Mezi alejemi a dopravní nehodovostí neexistuje žádná spojitost. Překvapivý závěr francouzského výzkumu okresních silnic je však podložen důvěryhodnými údaji francouzského Úřadu pro sledování bezpečnosti silničního provozu. Nezáleží ani na hustotě stromořadí, ani na vzdálenosti stromů od vozovky. Přesto české ministerstvo dopravy kráčí opačnou cestou. Poslalo do mezirezortního řízení novelu zákona na ochranu přírody a krajiny, která by umožnila kácet silniční stromořadí bez předchozího posouzení a schválení.

Vyjdeme-li z předpokladu, že mezi našimi silnicemi druhé a třetí třídy a francouzskými okresními silnicemi není zásadní rozdíl, můžeme se o tuto studii plně opřít. Doporučuje to sdružení Arnika, které pro potřeby českých poslanců a senátorů nechalo přeložit aspoň zevrubný článek o studii. Taková služba by víc slušela ministerstvu dopravy, kdyby ovšem nebylo za sporným legislativním návrhem kácet bez předchozího posouzení zdravotního stavu a bez povolení. Jeho hlavním argumentem pro výjimku je právě údajná nebezpečnost alejí pro silniční provoz. Kdo nechce vidět ověřenou pravdu, může zavřít oči. Jak to s úspěchem dělá i ministerstvo životního prostředí.

Vymýcení zla od kořenů

Narazit do stromu znamená vysoké riziko vážného poranění nebo dokonce smrti. Nejsou-li stromy, nelze se o ně zabít. A proto silniční správy v celé Evropě láká kácení. Je to akce jednoduchá, radikální a přitom názorná, a proto lze snadno medializovat a politicky zhodnotit. Docílí se však požadovaného efektu?

Obětováním alejí vznikají jiné škody – od narušení tradičního vzhledu krajiny přes zhoršení životního prostředí až po poškození kulturního dědictví

Obětováním alejí vznikají jiné škody – od narušení tradičního vzhledu krajiny přes zhoršení životního prostředí až po poškození kulturního dědictví. A docílí se vykácením požadovaného efektu? Autoři francouzské studie, která to měla posoudit, byli důkladní. Shromáždili údaje ze 43 okresů z celkového počtu 96, které náleží do sedmi různých oblastí.

Když v nich srovnávali indikátory nehodovosti vyjadřující poměr usmrcených osob v daném okrese k počtu obětí nehod v celé Francii, zjistili, že rizikovost úmrtí při nehodě ovlivňují všemožné faktory jenom ne hustota alejí. V okresech s desetkrát vyšší hustotou alejí, než je francouzský průměr, bylo dokonce zaznamenáno třikrát nižší riziko nehodovosti. Aleje zkrátka riziko smrtelné nehody nezvyšují.

A kdo by to chtěl dál tvrdit, musel by připustit i to, že ve Francii jsou okresy, které ho podstatně snižují. Což by byla ještě křiklavější hloupost. Francouzům z toho vyšlo, že peníze za kácení zdravých stromů by byly vyhozené a místo toho by měly být věnované na výchovu řidičů ke klidnějšímu řízení. A k umění řidiče vyčíst z alejí důležité informace o průběhu vozovky daleko před ním.

Informační výhody

Autoři popularizačního článku o studii dokonce tvrdí, že aleje indikují zatáčky, křižovatky a vjezdy k aglomeracím mnohem lépe než dopravní značky. Zvyšují také možnost předvídat, kterým směrem silnice povede krajinou. A to nejen za běžných podmínek, ale i za deště a sněžení či v noci.

Stromy podél cesty rovněž ovlivňují vnímání rychlosti, čím víc se míhají, tím rychleji auto jede. Ve svém důsledku to řidiče vede ke zpomalení jízdy. Toho se dá využít zhušťováním výsadby stromů v aleji před vjezdem do obce. Řidiče to automaticky povede ke zpomalení jízdy.

Autoři popularizačního článku o francouzské studii dokonce tvrdí, že aleje indikují zatáčky, křižovatky a vjezdy k aglomeracím mnohem lépe než dopravní značky

Francouzská akademie politických a sociálních věd dospěla k závěru: „Bylo by naprosto nesmyslné snížit počet alejí, jak to někteří navrhují, aby se snížilo nebezpečí na silnicích.“ Za nárazy do stromu nemohou aleje, ale většinou příliš riskantní rychlá jízda. A další chyby: například nevěnování pozornosti řízení vozidla, nedodržování bezpečné vzdálenosti či nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Když narazí řidič do zábradlí mostu, nikdo ho nezboří. Když do stromu, je hned po ruce pila. Přitom pokaždé „narazil do pevné překážky“. Už i statistika dopravních nehod je ke stromům nespravedlivá, že tyto dva příběhy rozlišuje.

Česká genocida alejí

Aleje, které přežily první vlnu bezuzdného silničářského kácení v roce 2006, byly ohrožené o dva roky později. Pokaždé při přebytku peněz po mírné zimě. Když i to přežily, chystá ministerstvo dopravy rozsudky smrti pro další stromy. Aleje jsou přitom významným kulturním dědictvím. Jen 193 z nich chrání památkové úřady, ostatní si musíme uchránit sami.

Stromořadí jsou významným krajinotvorným prvkem, který často zvýrazňoval nějakou dominantu, zpravidla kostel nebo zámek na jejím konci. Arnika sestavila desatero nenahraditelných funkcí alejí, které v této době, kdy se potřetí rozhoduje o jejich osudu, stojí za to připomenout:

  1. Stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz.
  2. V létě alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu.
  3. V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.
  4. Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.
  5. V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.
  6. Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.
  7. Průměrný strom spotřebuje za život asi 24 milionů metrů krychlových oxidu uhličitého, skleníkového plynu způsobujícího změny klimatu.
  8. Stromořadí omezuje hluk, který se ze silnic šíří k obytné zástavbě. Zejména pokud stromořadí doplňují keře, může být účinek významný.
  9. Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.
  10. Každý vzrostlý strom je domovem desítek nebo i stovek druhů rostlin a živočichů. Platí to zejména pro hmyz, ptáky a drobné živočichy.

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Počet příspěvků: 2, poslední 24.8.2011 05:24 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.