Aktuální návrh úřednického zákona je nekvalitní. Deset důvodů…

Neziskové organizace kritizují ministerstvo vnitra, že klíčový zákon pro boj s korupcí nezprofesionalizuje a neodpolitizuje státní správu.

Protikorupční iniciativy si ve své tiskové zprávě pohrály s návrhem ministerstva vnitra. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Protikorupční iniciativy si ve své tiskové zprávě pohrály s návrhem ministerstva vnitra. | foto: © repro facebookový profil Oživení Občanské SdruženíČeská pozice
Protikorupční iniciativy si ve své tiskové zprávě pohrály s návrhem ministerstva vnitra.

Cílem připravovaného zákona o úřednících by měla být profesionalizace a odpolitizování státní správy. Tento zákon je sice jedním z klíčových pro boj s korupci, ale média přípravě jeho návrhu nevěnují dostatečnou pozornost. Proto se iniciativy chopilo sedm protikorupčních neziskových organizací – Oživení, Transparency International, Centrum for Excellence in Good Governance, Ekologický právní servis, Nadační fond proti korupci, Fond Otakara Motejla a Inventura demokracie. Ty proces vytváření tohoto návrhu zákona pozorně sledují a kritizují ministerstvo vnitra, které je jeho předkladatelem.

První návrh zákona o úřednících ministerstvo vnitra předložilo letos v srpnu. A během připomínkového řízení v září obdrželo od neziskové sféry a ostatních ministerstev řadu zásadních námitek. Podle občanských sdružení tyto připomínky jasně ukázaly, že již věcný záměr zákona je špatný a neumožňuje naplnit jeho účel stanovený vládou – zajistit profesionalizaci a odpolitizování státní správy.

ČESKÁ POZICE se zákonu o úřednících věnovala v těchto článcích:

Minulý týden pak tyto protikorupční iniciativy pobouřilo, že ministerstvo vnitra zbrkle a nekoncepčně během tří měsíců připravilo již druhou verzi nárhu klíčového zákona pro boji s korupcí. Dle jejich tiskové zprávy tento aktuální návrh nejenže nezajistí profesionalizaci a odpolitizování státní správy, ale naopak zakonzervuje její současný špatný stav a vliv politiků na ni ještě posílí zřízením postů pro zhruba 6500 politických asistentů. Navíc ministerstvo vnitra na zaslání připomínek stanovilo lhůtu pouhých pěti dnů!

Otázkou je, proč ministerstvo vnitro najednou chce vznik nového zákona značně urychlit. Jednou z odpovědí by mohlo být i problematické čerpání peněz z evropských fondů. Evropská unie dlouhodobě kritizuje Českou republiku, že je jedinou členskou zemí, která úřednický zákon nemá. Zdá se však, že nový návrh zákon o úřednících je pouhým alibi. Současný stav české státní správy totiž nezlepší.

Protikorupční iniciativy proto ve své tiskové zprávě uvádějí deset důvodů, proč je navrhovaný zákon nekvalitní a proč by se jím nepodařilo odpolitizovat státní správu.

Deset důvodů

  1. Zákon je nesystémový, nemá žádnou jednotnou koncepci a řeší pouze ad hoc některé oblasti státní správy. Chybí zásadní systémové prvky, nezbytné pro odpolitizování a profesionalizaci státní správy: kariérní řád, transparentní systém odměňování, systém hodnocení, personální řízení ve státní správě, právní ochrana a povinnosti úředníků.
  2. Zákon na rozdíl od služebního zákona a požadavků EU nereflektuje, že veřejná služba je služba občanům, kteří jsou zdrojem moci výkonné, která má být vykonávána prostřednictvím orgánů státní, resp. veřejné správy (Ústava ČR). Zákon vychází pouze ze soukromoprávní úpravy v duchu „státní správa jako business“.
  3. Uzákoňuje politické funkce ve státní správě (politický asistent), aniž by je reguloval množstvím a kompetencemi. Může tak vzniknout nejméně 6500 politických míst. Zcela chybí stanovení interakcí mezi politickými a úřednickými funkcemi. Není zřejmé, jaké jsou pravomoci „neúřednických“ pozic a jak mohou úředníky ovlivňovat. Státní správa tak bude i nadále podřízena politickým vlivům střídajících se politických vedení, které budou moci personálně měnit celé úřady.
  4. Systém výběrových řízení je netransparentní a neřeší odpolitizování státní správy: a) Přijímání úředníků na volná místa může probíhat dvěma netransparentními – vnitřní výběrové řízení, omezené vnější výběrové řízení – a pouze jedním transparentním způsobem – standardním výběrovým řízením otevřeným pro uchazeče z vnějšku veřejné správy. Hlavním argumentem pro volbu soukromoprávní úpravy byla přitom otevřenost veřejné správy vůči zájemcům ze soukromého sektoru. Zcela v rozporu tento zákon naopak stanoví jasné bariéry pro otevřená výběrová řízení a zakonzervuje tak současný stav i praktiky. b) Výběrové komise jsou netransparentní, nejsou stanovena jasná pravidla, kdo může být členem výběrové komise. Komise nemusí vybrat žádného kandidáta, vedoucí úřadů dokonce může vyhlásit nové výběrové řízení, když není s kandidátem spokojen.
  5. Nestanovuje jasný průběžný systém hodnocení úředníků (kdo a za jakých podmínek bude průběžné hodnocení výkonu provádět, jaká bude vazba na odměňování a další kariérní postup, chybí kontrolní mechanismus, který by průběžně výstupy ověřoval a byl pilířem pro stanovení a vymáhání odpovědnosti při selhání). Naopak zavádí právo propustit úředníka při neuspokojivém plnění pracovních povinností bez jasného určení způsobu hodnocení a míry nezvládání úkolů. Úředníkovi není dána možnost odvolat se, což při nejasném hodnocení může být zdrojem manipulace.
  6. Chybí transparentní systém odměňování, který by zrušil smluvní platy a zavedl vysokou základní a omezenou nenárokovou složku platu úředníka. Naopak zákon zcela nesystémově zavádí náhradu úředníkovi za reprezentaci.
  7. Chybí kariérní řád, který by zavedl motivační podmínky pro setrvání ve správě. Navrhovaná systemizace pracovních pozic neobsahuje základní požadavky kvalifikační a/nebo další profesní požadavky na pracovní místa, která bude možno obsazovat v podstatě jakkoli.
  8. Zavádí přehnaně robustní systém vzdělávání, který ukazuje spíše na snahu zájmových skupin vytvořit nový business ve vzdělávání než na faktický záměr zvýšení kvality práce úředníků. Zákon zavádí Institut pro veřejnou správu, který je příspěvková, a ne rozpočtová organizace státu. Panuje obava, že zkoušky způsobilosti nebudou odpovídat faktické náplni práce úředníky. Zároveň mohou být využívány jako důvod k propuštění úředníka.
  9. Nezavádí jednotný systém dohledu a implementace zákona, kterým by měl být nadresortním orgánem (spravujícím zejména personální řízení). Pravomoc dohledu nad vzdělávacími programy a personálním portálem (zveřejňování nabídek práce) je svěřena ministerstvu vnitra.
  10. Nezavádí dostatečnou ochranu whistleblowerů. Pracovník má možnost ohradit se proti zadanému úkolu při podezření z nezákonnosti od nadřízeného k vedoucímu úřadu. Pracovník není ale nijak chráněn proti případné šikaně a není řešen případ, kdy tímto nadřízeným je vedoucí úřadu.

Počet příspěvků: 2, poslední 15.11.2012 08:42 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.