Aby se Václavu Klausovi hovořilo co nejpohodlněji...

V nedělním diskusním pořadu Partie jsme se od prezidenta nic nového nedozvěděli. Pár otázek by si ale zasloužil. Moderátor na ně rezignoval.

Už předminulý týden jsme napsali, že vést normální rozhovor s Václavem Klausem je nemožné. Prezident nepřipouští kritické otázky a drtivá většina rozhovorů, které za dobu svého působení na Hradě poskytl, působí jako předem připravená show. Nedělní „diskusní pořad“ Partie na Primě byl vrcholem tohoto jeho bezmála desetiletého úsilí.

Moderátor Jan Punčochář zcela rezignoval na obvyklý rozhovor s politikem, neboli s osobou placenou z veřejných peněz, kterou si občané najímají na práci ve prospěch společnosti. Celých 55 minut se neslo ve znamení jeho co nejúpornější úslužnosti, aby se Klausovi hovořilo co nejpohodlněji. Proto mohl prezident nerušeně vypočítávat, do kolika a jakých jazyků byly přeložené jeho knihy, nad kterými výroky se mračí a nad kterými souhlasně kývá hlavou, popřípadě že jeho potenciální nástupci kandidující na Hrad nemají ani sebemenší představu, jak to při prezidentování chodí. Obhajovat nebo vysvětlovat jakékoli své stanovisko nemusel ani jednou.

Servilnost moderátora už místy naoko odmítal i sám zpovídaný. Zeptat se Klause, známého milovníka médií, zda jsme se „my novináři zbláznili“, do jisté míry naznačuje, pokud ne masochismus, pak alespoň podlézavost. Prezident chvíli teatrálně lapal po dechu a poté prohlásil: „Tak teď mi dáváte možná až moc velkou nahrávku…“ A polichocenému začervenání se neubránil ani při zvídavém dotazu, čím to, že vláda toho neví o DPH tolik jako on.

Má Klaus rád Romeše?

Prezident by si přitom pár otázek zasloužil. Třeba když se pohoršoval nad personální politikou Karolíny Peake na ministerstvu obrany. V žádném případě nechceme novou ministryni obrany hájit, jen nám cukají koutky při představě, jak by někdejší ministr financí Klaus reagoval, kdyby mu v devadesátých letech chtěl jmenování, či odvolání prvního náměstka povolovat, nebo zakazovat tehdejší prezident Václav Havel.

Půvabné by jistě bylo i vysvětlování vztahu prezidenta Václava Klause k Věcem veřejným

Půvabné by jistě bylo i vysvětlování vztahu prezidenta k Věcem veřejným (VV). Pouhý den před televizním vystoupením Klause se v MF Dnes objevila výpověď pražského šíbra Romana Janouška. „Politický podnikatel“ popisuje, že tato strana byla od začátku jeho projektem. VV si přitom právě Klaus nadmíru oblíbil. Loni to byl on, kdo svou nevolí přijmout od premiéra Petra Nečase návrhy na odvolání ministrů této strany pomáhal přežít minimálně ministru školství Josefu Dobešovi.

Janoušek se dokonce své výpovědi rozhovořil i adresně o Klausovi: „K němu chovám velkou úctu. Toho mám opravdu rád.“ Opravdu rád měl Roman „Mazánek“ Janoušek určitě i svého kamaráda Pavla „Kolibříka“ Béma. A když už víme, jak povedené obchody v Praze tato dvojice obstarávala, měla by tato věta z Janouškových úst vzbudit zvýšenou pozornost. Bohužel jsme se kvůli výkonu moderátora Punčocháře, jenž se snažil nic nezjistit, nedozvěděli,  má-li Klaus Janouška stejně rád jako Janoušek jeho. Popřípadě zda prezident zavíral oči nad tajnými zprávami BIS, které podle všeho upozorňovaly na Janouškovu postupnou privatizaci Prahy a okolí.

Tím zřejmě padla poslední možnost, jak z Klause vydolovat něco aspoň trochu nového. Jediný konkurenční pořad, Otázky Václava Moravce, by Klaus, věren svým demokratickým principům, nejraději zrušil a novoroční projev bude podobnou, jen o něco méně přerušovanou přednáškou, jako byla ta nedělní. Tak snad někdy příště... A s jiným prezidentem.