Absurdní drama vrcholí. Buď hazard, nebo my!

Sportovci a neziskovky lobbují za paskvil o zdanění hazardu. Ministr Kalousek kontruje, slibuje miliardu, ale paskvil musí být zrušen.

Lobbisté zaplnili Senát, hlásá středeční titulek článku v MF Dnes. Nenechme se zmýlit. Tentokrát to není lobby provozovatelů hazardu. Lobbují zástupci sportovců, neziskového sektoru či kulturních institucí. Jde jim o to, aby mohl hazardní průmysl nadále podle svého podporovat neziskovky a jinou bohulibou činnost. Argument: Protože stát jejich financování není s to zaručit, výpadek peněz z hazardu je likvidační. A proto: Senát by neměl nic měnit na poslanecké verzi loterijní daně, o níž bude rozhodovat ve čtvrtek. Ta odvody na dobro zachovává.

Ministr financí Miroslav Kalousek kontruje – ve středu během jednání o rozpočtu slíbil: 800 milionů na sport do kapitoly ministerstva školství, 100 milionů na ochranu kulturních památek do rozpočtu ministerstva kultury a 100 milionů na sociální programy neziskovek do resortu práce a sociálních věcí. Ovšem pod podmínkou, že Senát vrátí parametry rozdělení loterijní daně do podoby, na níž se původně shodla koalice, tedy bez odvodů pro neziskovky.

Příběh jednoho zdanění

Stručná rekapitulace zdanění hazardu, jemuž se ČESKÁ POZICE věnuje průběžně:

  • Nyní loterijní firmy místo korporátních daní odvádějí kromě správních a místních poplatků a poplatků za státní dozor ještě část výtěžku na veřejně prospěšné účely. O tom, komu peníze „na dobro“ hazardní firmy pošlou, rozhodují samy, odvody často končí v neprůhledných sdruženích či firmách.
  • Koalice původně navrhovala: Klasickou daň z příjmů právnických osob ve výši 19 procent. Plus speciální loterijní daň ve výši 20 procent z obratu. Porcována by měla být následovně: u výherních přístrojů dostanou 70 procent odvodů obce a města, které je povolí, a 30 procent bude příjmem státního rozpočtu. U dalších forem hazardu bude poměr opačný. Provozovatelé výherních přístrojů (jak mechanických, tak videoloterijních) zaplatí navíc 20 tisíc ročně za každý automat.
  • Poslanci nakonec schválili jiné určení loterijní daně: 1/3 obcím, 1/3 do rozpočtu ministerstva školství a určená na sport, 1/3 neziskovému sektoru na účely kulturní, zdravotní, sociální a školský. V chaosu během schvalování zároveň jaksi vypadla možnost obcí vybírat poplatky za každý herní přístroj provozovaný na jejich území...

Namísto komentáře nechť poslouží středeční reakce dvou subjektů „postižených“ zaváděním loterijní daně.

Výzva iniciativy „SOS neziskovky“

Pokud neziskový sektor o zdroje z hazardu přijdou, nemá prý žádnou možnost, jak takový výpadek financí nahradit, a stát mu žádné náhradní řešení nenabízí. „Takový krok může být pro řadu organizací likvidační,“ varuje iniciativa.

Poznámka ČESKÉ POZICE: Zopakujme nedávná slova autora petice „Ano charitě“ Václava Krásy, ředitele Národní rady zdravotně postižených, na dotaz, kolik neziskovek by mohlo zkolabovat, když přijdou o peníze z hazardu: „U nás je 1047 nadací, 495 nadačních fondů a několik desítek tisíc sdružení.“ Jsou-li tato čísla pravdivá, není na čase, aby se „trh“ nadací a nadačních fondů pročistil? Kolik peněz takový objem těchto institucí spolyká jen na vlastní provoz?

„Poskytování sociálních služeb pro seniory, integrace sociálně vyloučených, osobní asistence, práce s drogově či alkoholově závislými, pomoc obětem násilných trestných činů, zajišťování dobrovolné práce a v neposlední řadě prevence všech rizikových oblastí – to jsou jen letmé příklady oblastí, v nichž je schopnost státu pomáhat téměř nulová, a role nevládních neziskových organizací je tak nezastupitelná.“

Poznámka ČESKÉ POZICE: S tím lze souhlasit do té doby, než neziskovky začnou vytvářet dojem, že žijí pouze z peněz z hazardu. Co desítky firem, které jim přispívají ze svého zisku, a nikoliv z povinných odvodů, jež jsou formou daně? O tisících drobných dárců z řad občanů ani nemluvě.

„Odvod těchto zdrojů do státního rozpočtu či do rozpočtů obcí může znamenat, že z původního objemu financí vynakládaných na činnosti neziskových organizací a nadací (cca 2 mld. Kč) nedoputuje neziskovému sektoru ani zlomek. Z dostupných analýz vyplývá, že míra korupce, klientelismu a nekompetence je na obecní úrovni ze všech veřejných institucí vůbec nejhorší.“

Poznámka ČESKÉ POZICE: Doporučujeme prostudovat tisk, který pravidelně upozorňuje na možné zneužívání odvodů „na dobro“ hazardními provozovateli. Nebo slova Zdeňka Bartáka ze Sdružení zábavního průmyslu UNASO v rozhovoru pro HN z 2. listopadu: „Pokud někdo, třeba občanské sdružení, potřebuje nutně dostat třeba 100 tisíc, jaký je problém, aby dostalo milion a z toho 900 tisíc vrátilo?“ Jaká je asi míra korupce či klientelismu při dosavadním modelu odvodů „na dobro“?

Tisková zpráva Unie herního průmyslu

„Pokud by sportovní svazy uspěly, připraví o peníze města a obce a ty pak provozování heren a casin zakážou místními vyhláškami. V důsledku tak peníze nedostane nikdo a kvůli obecní prohibici začne rozkvět černých heren.“ Tento názor podporuje i největší firemní skupina provozující sázkové hry v ČR SLOT Group či největší český výrobce vybavení pro herny a casina EDP, a řada dalších velkých firem provozujících herny a casina. Jsou prý připraveny vzdát se výhody volného rozdělování finančních prostředků „na dobro“, protože je považují za „trvalý zdroj negativních kauz poškozujících pověst zábavního průmyslu v ČR a nástroj, který při současné úrovni právního a podnikatelského prostředí v zemi nemůže fungovat“.

O existenci heren a kasin, které generují 80 procent tržeb zábavního průmyslu, rozhodují obce, a „pokud budou připraveny o svůj daňový výnos, Svaz měst a obcí jim doporučí plošný zákaz provozování. Z výnosů loterní daně pak nezbude nic,“ varuje Unie herního průmyslu.

Poznámka ČESKÉ POZICE: Velký otazník visí nad tím, zda možnost vysokých příjmů z hazardu pro obce není zároveň motivací pro to, aby hazardních přístrojů na svém území nepovolovaly více. Nota bene mají-li obce možnost povolovat tyto přístroje až na úroveň konkrétního popisného čísla v ulici. To je slušný korupční potenciál...

Jak vidno, nic není tak černobílé. Jenže ponechat nyní hazardu volnou ruku při přerozdělování daní, jak si přejí sportovci či neziskovky, by bylo výsměchem dosavadní snaze hazard regulérně a transparentně zdanit. Diskuse, jak nasměrovat finance do neziskového sektoru, by se měla odehrávat v jiné rovině, než „buď hazard, nebo my“. A tak jen jedna perlička z loňského roku na závěr:

Na stránkách Národního divadla v Brně se dočteme, že 15. října 2010 podepsalo deklaraci o uzavření partnerství se společností Synot Tip. „Podpora kultury je jednou z hlavních priorit holdingu Synot, který prostřednictvím společnosti Synot Tip podporuje tuto prestižní instituci a v současné době patří mezi její nejštědřejší mecenáše,“ uvedl výkonný ředitel firmy Petr Mikoška.

„Znám představitele Synotu léta a vím, že to myslí upřímně, a že společně s námi se radují z toho, že se naše společnost kultivuje a umění se u nás daří. Za to jim patří uznání a také za to, že rozsahem a etikou podpory kultury a umění jsou vzorem pro celou podnikatelskou sféru,“ dodal ředitel ND Brno Daniel Dvořák.

Poznámka ČESKÉ POZICE: Synot nechť je vzorem celé podnikatelské sféře až poté, co bude tak štědrým mecenášem nikoliv kvůli povinným odvodům „na dobro“, ale podpoře ze svého případného zisku. Pak jej stavme na piedestal. Do té doby budiž pochválen leda za to, že své daně, což odvody na veřejně prospěšné účely de facto jsou, posílá transparentně tam, kam dle zákona má.

Aktualizováno: Senát nakonec sněmovnou schválené parametry odvodu nové loterijní daně ve čtvrtek přehlasoval. Daňové zákony vrátí do dolní komory parlamentu pozměněné tak, že příjmy z loterijní daně poplynou do státní kasy a obecních rozpočtů, jak zněla původní koaliční dohoda.

Počet příspěvků: 1, poslední 31.8.2012 06:30 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.