Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

A proč ne policejní trojprezidetství?

  9:10

Jakkoli se „kauza Lessy“ jeví prostým okem docela jasná, z právního hlediska může být ještě velmi ošidná, píše Jan Schneider.

foto: © foto ČTK, montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

KOMENTÁŘ Jana Schneidera / V nedělním diskusním pořadu veřejnoprávní České televize Otázky Václava Moravce se opět hovořilo o potenciální skrumáži na místě policejního prezidenta. Ta se projevila poté, co byl rozhodnutím ministra vnitra v demisi Martina Peciny navrácen do služebního poměru bývalý policejní prezident Petr Lessy. Zapříčinil ji však někdejší ministr vnitra Jan Kubice v součinnosti s Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS).

Moderátor pořadu v průběhu diskuse podotkl, že na tuto kolizi by mohli doplatit oba současní policejní prezidenti a smát by se mohl někdo třetí. Odtud je již jen skok ke vzpomínce na „trojpapežství“.

Před šesti sty lety byli koncilem v Pise, při pokusu ukončit papežské schizma, oba stávající papežové vyzváni k abdikaci a byl jmenován papež nový. Oba papežové abdikovat nejprve slíbili, poté si to však rozmysleli a pevně setrvali na svých postech. Církev to pak vyřešila tak, že na kostnickém koncilu vyzvala k abdikaci všechny tři. Svou snahu po sjednocení pak po mafiánsku nevratně stvrdila společným zločinem, upálením Mistra Jana z Husi, který s tím celým cirkusem vlastně neměl co dělat.

Jak vidět, nic nového pod sluncem, avšak doufejme, že takto se snad policejní dvojprezidentství řešit nebude!

Teflonový Langer

Současný povyk o „dvojvládí“ v policii a její „destabilizaci“ značí, že nejde o záležitost věcnou. Z prezentace exministra vnitra Ivana Langera (v debatě s dalším exministrem Radkem Johnem na TV Prima) lze usuzovat, že spíše jde o reakci na další ztrátu jeho informačních a vlivových možností v policii.Z prezentace exministra vnitra Langera lze usuzovat, že spíše jde o reakci na další ztrátu jeho informačních a vlivových možností v policii

Langer na konto Peciny láteřil, že šlo prý o zvůli, lež, uspěchání, nevyčkání, nerespektování a podobně. Pravdě se podobá, že buď nastudoval vše, co dosud proti Pecinově postupu bylo řečeno, nebo všechny tyto pseudoargumenty pocházejí od něj. V tom případě by pak bylo zajímavé zjistit, jak nezištně to někteří politici a média po něm papouškují.

Langer s teflonovou tváří v přímém přenosu a za bílého dne lhal. Tvrdil, že Městský soud v Praze zastavil trestní stíhání proti Lessymu, protože již byl kázeňsky potrestán. Ve skutečnosti bylo kázeňské řízení tehdejším ministrem vnitra Kubicem zastaveno! Langer opakoval pouze tento refrén beze slok, tedy bez vlastních argumentů, kasal se svým právním vzděláním, aniž byl schopen reagovat na protiargumenty.

V nouzi čert i mouchy lapá

Celá story počala 7. září 2011, kdy Radim Vaculík zveřejnil v Právu – na základě kopie anonymu na některé policisty a telefonátu s policejním prezidentem Lessym – článek „Policejní špičky v ostré válce“.

Dne 13. září 2011 média sdělila, že na Lessyho bylo kvůli tomuto článku podáno trestní oznámení. To prošetřila Inspekce Policie ČR (resortní předchůdkyně GIBS, která vznikla k 1. lednu 2012), avšak ve věci neshledala trestný čin. Podnět proto v prosinci 2011 předala tehdejšímu ministrovi vnitra Janu Kubicemu ke kázeňskému vyřízení. Ten svým rozhodnutím 21. ledna 2012 kázeňské řízení proti Lessymu zastavil, neboť vytýkané jednání nemělo parametry ani kázeňského přestupku. A není přitom sebemenšího důvodu se domnívat, že by obě šetření, bedlivě ministrem sledovaná, byla provedena nedůkladně, že by nebyly provedeny všechny úkony potřebné ke zjištění skutkového stavu.

V srpnu 2012 informovala média o reorganizaci na Policejním prezidiu. Policejní prezident navrhnul dosavadní tiskové mluvčí Pavle Kopecké podobné místo s tím, že by se měla více věnovat prevenci.Inspekce začala prošetřovat v průběhu jednoho roku podruhé (nejprve policejní, poté GIBS) naprosto stejné trestní oznámení

Kopecká však toto nové místo odmítla ve stejný den, kdy učinila na GIBS výpověď, že s kopií anonymu na policisty ji za novinářem Vaculíkem poslal Lessy! Jako by se jí téměř po roce (!) zázračně vrátila paměť, ausgerechnet ve chvíli, kdy šlo o změnu v jejím služebním umístění. Inspekce (nejprve policejní, poté GIBS) tak začala prošetřovat v průběhu jednoho roku podruhé  naprosto stejné trestní oznámení.

Do dvou týdnů po výpovědi Kopecké sdělila GIBS policejnímu prezidentovi obvinění. (V identické věci, kterou její policejní předchůdkyně již dříve prošetřila! Nic oprávněného v ní tehdy neshledala, pouze ji předala ke kázeňskému vyřízení ministrovi vnitra, který i toto řízení coby nedostatečně odůvodněné zastavil.)

Ministr vnitra se ovšem tentokrát chytil stébla, a přestože v této nanejvýš sporné situaci měl mnoho velmi dobrých důvodů postupovat s maximální obezřetností, tedy standardně postavit policejního prezidenta do vyřešení věci pouze mimo službu, dne 29. srpna 2012 vyhodil nejvyššího policejního funkcionáře doslova na dlažbu.

Není spěch jako spěch

Nového policejního prezidenta pak instaloval dne následujícího s takovým spěchem, že při obsazování volného služebního místa nevyužil evidence volných služebních míst k informování příslušníků, kteří by mohli požádat o přeřazení (§20/4 zákona č. 361/2003 Sb.), ačkoliv to zákon přímo předpokládá.

Tehdy se nikdo neozval, že by ministr vnitra Kubice cosi uspěchal, něco nerespektoval, čehosi nevyčkal. Že by se dopustil zvůle, o tom nepadlo ani půl slova, zejména Langer byl výmluvně zticha.

Proč se při Lessyho „uspěchaném“ odchodu neozval policejní Nezávislý odborový svaz (NOS PČR), ačkoliv je ho nyní výrazně slyšet ohledně Lessyho „unáhleného“ návratu? Místopředseda NOS Petr Tomek na to neměl odpověď, a ke cti mu budiž připsáno, že se nevykrucoval. Hanebnou dramaturgií diskusního pořadu (OVM) se stalo, že nebyl přítomen zástupce dalších policejních odborů, které mají na věc jiný názor.

Ne bis in idem

„Právem postižený“ Langer mluví v souvislosti s pravidlem „ne bis in idem“ (které se týká Lessyho kauzy) o tom, že onou spornou překážkou dvojího trestu je jakési předešlé Lessyho kázeňské potrestání. Citovaná právní zásada však zapovídá nejen dvojí potrestání, ale především vůbec již dvojí stíhání v téže věci.Vypadá to, že o meritorní rozhodnutí v kauze Lessy vůbec nejde, protože k ní vlastně vůbec nedošlo

Můžeme vznést domněnku, zda by dokonce nešlo o trojí stíhání? Usnesení Městského soudu, jímž bylo trestní stíhání Lessyho zastaveno, jako překážku stíhání totiž docela pikantně uvádí obě rozhodnutí ministra Kubiceho. První z 27. ledna 2012, jímž bylo kázeňské řízení zastaveno, a druhé z 29. srpna 2012, jímž byl propuštěn ze služebního poměru (toto však není rozhodnutí, respektive potrestání kázeňské, a to ani pro Langera).

Právníci se budou možná pohoršovat, ale vypadá to, že o meritorní rozhodnutí v kauze Lessy vůbec nejde, protože k ní vlastně vůbec nedošlo. Jelikož bylo trestní stíhání od samého začátku nepřípustné, lze těžko dovodit platnost jakéhokoliv úkonu učiněného v jeho rámci. To by pak znamenalo, že Lessy vlastně ani nebyl právoplatně obviněn, natož obžalován.

Správní obezlička

Kritici Pecinova rozhodnutí tvrdí, že ministr měl „vyčkat“ na rozhodnutí správního soudu. Jemu však podal podnět Lessyho advokát Václav Láska. Kdyby ho nepodal, nebylo by – systémové nahlíženo – na co čekat. Proto taková námitka může těžko platit.

Nadto se správní soudy v zájmu efektivity své činnosti před vlastním jednáním nejprve zajímají o to, zda ve věci byly již použity všechny běžné postupy. V tomto případě to znamená podnět na obnovu či přezkum řízení. Věc tedy pravděpodobně stojí dokonce opačně, správní soud by čekal na výsledek obnovy či přezkumu řízení. A ministr by se výsledku jeho jednání těžko dočkal. (Nelze ale vyloučit, že tento stav by vlastně byl pro jisté silokruhy velmi přijatelným.)

Lessyho advokát Václav Láska nyní dokonce zvažuje důsledky stažení podání správnímu soudu, protože po Pecinově rozhodnutí vlastně není mezi jeho klientem a resortem vnitra spor. Jakkoli se tedy „kauza Lessy“ jeví prostým okem docela jasná, z právního hlediska může být ještě velmi ošidná.

Autor: