A co když Zeman dotáhne válku s rektory do konce?

Pod korektním povrchem už bublají obavy vysokých škol, že by prezident Miloš Zeman nemusel jmenovat rektory odbojných škol.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

„Do melounu, do ženy a do Miloše Zemana nevidíš,“ říká jeden z českých rektorů. Reaguje tak na otázku, zda se nebojí, že pomyslná válka veřejných vysokých škol s prezidentem České republiky může ještě více eskalovat. Jak? Tím, že Zeman vytáhne trumf nejsilnější: počátkem příštího roku má totiž jmenovat nové rektory. A klidně může nejmenovat...

Možná je to jen předčasné – a doufejme zbytečné – strašení, nicméně ČESKÁ POZICE již mezi některými rektory obavy z nepředvídatelného Zemanova chování zaznamenala. Letos na podzim si své šéfy volila Univerzita Karlova, Univerzita Palackého, ČVUT, Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita nebo Univerzita Pardubice. A jak známo, většina univerzit nevyslala 28. října na Hrad své zástupce, když protestovala proti „opomenutí“ dvou rektorů. Promine to Zeman? Povznese se nad spory?

Pan prezident letos vyhlásil vysokým školám tak trochu válku. Začal o své vůli určovat, který profesor je dostatečně vhodný státi se profesorem, a který Putna už není. Ranilo jej, že se za onoho nehodného kulturního historika/antropologa postavil budějovický rektor Libor Grubhoffer a nepřišel do Karolina, rektor Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity zase odmítl dát Zemanovi, čestnému předsedovi politické strany, prostor na univerzitní půdě během předvolební kampaně. I přišla odezva: nepozvání obou „zlobivých“ rektorů na státní svátek. Solidární rektoři – až na pár výjimek – se následně odmítli účastnit slavnostního aktu ve Vladislavském sále. Jako první odmítla účast Univerzita Karlova, přidala se i Univerzita Palackého a dvě desítky dalších. A nyní aby se zástupci škol báli, pamětlivi dřívějších Zemanových reakcí, nepříjemné odezvy.

Kandidáti na rektora, které čeká jmenování:

  • Univerzita Karlova – Tomáš Zima
  • Univerzita Palackého – Jaroslav Miller
  • České vysoké učení technické – Petr Konvalinka
  • Vysoké učení technické – Petr Štěpánek
  • Mendelova univerzita – Ladislav Havel
  • Česká zemědělská univerzita – Jiří Balík (2. období)
  • Technická univerzita Liberec – Zdeněk Kůs (2. období)
  • Vysoká škola báňská – Ivo Vondrák (2. období)
  • Univerzita Pardubice – Miroslav Ludwig (2. období)
  • Janáčkova akademie múzických umění – Ivo Medek (2. období)
  • Vysoká škola ekonomická – zatím nezvolen
  • Akademie výtvarných umění v Praze – zatím nezvolen
  • Veterinární a farmaceutická univerzita – zatím nezvolen

Pramen: Česká konference rektorů, stav k 7. 11. 2013

Protiuniverzitní trumf v rukávu?

Prohlédneme-li si seznam těch, které by měl prezident jmenovat, nejohroženější je pochopitelně pětice rektorů, kteří obhájili své posty i pro druhé funkční období a nešli 28. října na Hrad: liberecký Zdeněk Kůs, ostravský Ivo Vondrák, pardubický Miroslav Ludwig a rektoři Jiří Balík z ČZU a Ivo Medek z JAMU.

Někteří z těch, kteří byli zvoleni prvně, zase ve veřejném prostoru deklarovali podporu profesoru Putnovi nebo verbálně podpořili protestní neúčast na Hradě.

Například Tomáš Zima z Univerzity Karlovy se 17. května na svém Facebooku vyjádřil ke kauze Putna, když uvedl, že pokud má pan prezident velmi vážný důvod k nejmenování profesora, měl by jej zveřejnit nebo sdělit univerzitě. Hradní mluvčí Hana Burianová po Zimově volbě řekla Mladé frontě DNES, že prezident bude i při podepisování rektorů svůj podpis zvažovat. „Pan prezident samozřejmě není žádný člověk, který bezmyšlenkovitě podepisuje. Veškeré návrhy bude procházet on sám osobně,“ uvedla 25. října Burianová.

Odplatou může být tedy nejmenování rektorů, které vyžaduje zákon o vysokých školách. V jeho platném znění se přímo uvádí:

§ 10 Rektor

(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak. V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor.

(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“).

(3) Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

Jmenování rektora je stanoveno podobně jako jmenování profesorů. O tom se v paragrafu 73 píše: „Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.“ Jak ukázal jarní případ Martina C. Putny, lze toto znění vykládat různě – třeba i tak, že jmenuje neznamená „musí jmenovat“. Zmíněné školy počítají s nástupem rektorů do funkce 1. února 2014 a výkonem mandátu až do 31. ledna 2018.

Situaci nebudeme ani předjímat...

Obávají se vysoké školy, že by se mohla někdejší zvyklost proměnit? „Kromě anonymního šumu jsem žádné obavy z možného nejmenování našeho kandidáta na rektora panem prezidentem Zemanem nezaznamenal. Případné nejmenování rektorů by bylo podstatně závažnější než nejmenování profesorů, takže je to krajně nepravděpodobné,“ řekl ČESKÉ POZICI Václav Havlíček z ČVUT, jenž v rektorském úřadě brzy skončí. O tom, co by se při případném nejmenování stalo, nechce profesor Havlíček předem spekulovat.

Václav Havlíček z ČVUT: Případné nejmenování rektorů by bylo podstatně závažnější než nejmenování profesorů, takže je to krajně nepravděpodobné„Situaci, kterou naznačujete, v této chvíli takto ani nevnímáme ani nepředjímáme, řešit není co,“ říká Valerie Wágnerová, kancléřka Univerzity Pardubice. „Žádné obavy z možného nejmenování našeho kandidáta na rektora prezidentem republiky jsme nezaznamenali. V tuto chvíli nechceme předjímat, jak se zachováme, pakliže taková situace dosud nenastala,“ říká Táňa Kantorková, manažerka pro vnější vztahy z Vysoké školy báňské. I odpovědi z jiných škol jsou podobné – hodně korektní a opatrné.

Teoreticky si ale nejmenování rektorů připouštějí, soudě z některých odpovědí. „Tuto obavu akademická obec vnímá, ale současně věří, že zdravý rozum snad zvítězí a vše proběhne podle zavedené tradice,“ říká Jitka Vanýsková, mluvčí VUT v Brně. Co by univerzita dělala, kdyby Zeman rektory nejmenoval? Co by to zkomplikovalo? „V prvé řadě by to bylo znevážení názoru akademické obce. V případě VUT v Brně byl kandidátem na rektora zvolen statutární zástupce stávajícího rektora, takže univerzita by mohla plnit své základní funkce. Ale samozřejmě by to bylo po všech stránkách vnímáno jako jisté provizorium,“ doplňuje Vanýsková.

Alena Češková, místopředsedkyně akademického senátu Vysoké školy ekonomické, obavy nezaznamenala. „Jinak si myslím, že bychom jako Akademický senát VŠE protestovali proti nestandardnímu jednání prezidenta republiky, které by v případě nejmenování nových rektorů bylo v rozporu se zákonem,“ míní Češková.

Dávný Havlův precedens

Kontroverze kolem jmenování rektorů už jednou v novodobé české historii nastaly. V lednu 2002 odložil Václav Havel jmenování senátem navrženého kandidáta Petera Mikuleckého rektorem Univerzity Hradec Králové, neboť panovaly nejasnosti kolem jeho dvou rozdílných lustračních osvědčení. Sám Mikulecký odstoupil, rektorkou se stala následně jeho žena Jaroslava Mikulecká.

Výjimečný případ nastal i na Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích, kde prezident Václav Klaus na návrh akademického senátu odvolal rektora Miroslava Krejču, jemuž byly vytýkány chyby v řízení. Jeho nástupce Marek Vochozka nejprve nebyl prezidentem jmenován, ale stal se jen „pověřeným rektorem“. Zatím posledním v Česku jmenovaným rektorem je Jan Hančil z Akademie múzických umění, jehož prezident Klaus jmenoval letos 13. února.

Zachovat symboliku, nebo měnit způsoby?

Internetový deník Aktuálně.cz uspořádal v červnu, když rezonovala kauza Putna, anketu, ve které se rektorů ptal, co dělat dál, když bude Zeman lustrovat i rektory. „Považoval jsem vždy samozřejmé, že také pro prezidenta republiky je pravomoc jmenovat profesory a rektory jakousi ctí – přesněji, že ona čest je funkce symetrická. Nyní už o tom přesvědčen nejsem, a tak má-li mít prezident problém se jmenováním nejenom profesorů, ale též rektorů, měli bychom hledat jiné řešení,“ řekl rektor Grubhoffer z Jihočeské univerzity.

A dodal, že plat rektorům veřejných vysokých škol stanovuje ministr školství, tak ať je také jmenuje. Druhý nedávný „hříšník“, rektor Bek z Masarykovy univerzity, ale v červnu Aktuálně.cz sdělil, že jmenování prezidentem považuje za logické a nic by na něm neměnil. O velké symbolice hovořili i další tázaní rektoři.

Ti rektoři, kteří z valné většiny nepřišli na Hrad a mohli se tím dopustit třeba i další „urážky hlavy státu“ (jak o své újmě při nevpuštění na akademickou půdu hovořil Zeman), už výše nastíněnou situaci nebagatelizují. „Raději to nepište, ať panu prezidentovi nedáváme návod,“ vtipkoval jeden z nich. A další přidal: „Svým způsobem je strašné, že se 24 let po sametové revoluci musíme tak trochu obávat, jestli nebudeme potrestáni za naše názory.“

Ale kdo ví: třeba je to jen plané strašení a Miloš Zeman se projeví jako velkorysý státník, nikoli vrtošivý panovník.