78 miliard eur pro Portugalsko je docela velký „šleh“

Historie ukazuje, že samotná výše dluhu není pro vyhlášení platební neschopnosti státu až tolik podstatná.

Portugalskému premiérovi Josému Sócratesovi se ve středu nepodařilo prosadit v parlamentu škrty, které by pomohly udržet rozpočet země na uzdě. Krátce poté rezignoval na funkci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Portugalskému premiérovi Josému Sócratesovi se ve středu nepodařilo prosadit v parlamentu škrty, které by pomohly udržet rozpočet země na uzdě. Krátce poté rezignoval na funkci. | foto: © REUTERSČeská pozice
Portugalskému premiérovi Josému Sócratesovi se ve středu nepodařilo prosadit v parlamentu škrty, které by pomohly udržet rozpočet země na uzdě. Krátce poté rezignoval na funkci.

Dluhová krize donutila Portugalsko ještě víc se zadlužit. Země, jejíž obligace již delší dobu nebudily na trhu u investorů příliš mnoho důvěry, a musely proto nést vysoký úrok, aby je vůbec někdo kupoval, se dohodla s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na finanční pomoci ve výši 78 miliard eur, v přepočtu 1,9 bilionu korun.

Definitivní podmínky tříleté půjčky, zejména úroková sazba, budou doladěny na setkání ministrů financí eurozóny v polovině května. Portugalsko potřebuje peníze poměrně kvapem, neboť v polovině června má splatit dluhopisy za 4,9 miliardy eur.

Otrlé trhy zachovaly poker face

Jde o poměrně výrazný balík peněz – pro představu téměř dva státní rozpočty České republiky –, ale zpráva s otrlými finančními trhy příliš nezacloumala. O pomoci Portugalsku se hovořilo již několik týdnů. Euro sice mělo tendenci mírně posilovat, avšak evropské akciové trhy se pohybovaly po celý den v červených číslech.

Komu tedy dohodnutá půjčka přinesla úlevu? Především Portugalcům, kteří budou mít po březnovém pádu vlády a před červnovými předčasnými volbami víc času na snižování rozpočtového deficitu. Premiér José Sócrates totiž prohlásil, že se mu podařilo vyjednat výhodné podmínky půjčky. Schodek rozpočtu má letos klesnout na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto původně vládou avizovaných 4,6 procenta. Příští rok se má snížit na 4,5 procenta a v roce 2013 na tři procenta HDP.

Dohoda s EU a MMF by měla kromě snižování deficitu obsahovat plán hospodářských reforem s privatizací státního majetku, změnami trhu práce a opatřeními na podporu bankovního odvětví. Podrobnosti mají být zveřejněné v následujících dnech.

O vyhlášení platební neschopnosti státu rozhoduje spíš jeho důvěryhodnost než výše dluhuZadlužení Portugalska ve výši 87 procent k HDP sice překračuje 60procentní limit stanovený maastrichtskými kritérii pro země eurozóny, ale ve srovnání s dalšími hříšníky – Řeckem (140), Itálií (120) či Belgií (100 procent HDP) – není nijak mimořádný. Historie však ukazuje, že výše dluhu není pro vyhlášení platební neschopnosti státu až natolik podstatná. Rozhoduje spíš jeho důvěryhodnost. Například Rusko přistoupilo v roce 1998 k restrukturalizaci dluhu na úrovni 12,5 procenta HDP, zatímco Velká Británie se za druhé světové války zadlužila až ke 240 procentům HDP, přesto bankrot nevyhlásila. Mimochodem nynější zadlužení Japonska se pohybuje okolo 200 procent.

Kdo bude další?

Portugalsko však v minulosti několikrát své závazky nesplatilo, což je pro investory dostatečným důvodem, aby požadovali náležitou rizikovou přirážku k emitovaným státním dluhopisům. Vysoké náklady na obsluhu dluhu pak byly bezprostředním důvodem, proč musela portugalská vláda přistoupit k netržnímu řešení a požádat o pomoc mezivládní instituce – EU a MMF.

Země dlouhodobě ztrácela konkurenceschopnost, neboť mzdy stoupaly a cla na dovážené levné zboží z Asie se snižovaly. Slabý hospodářský růst vládě neumožňoval zvýšit daně, jimiž by financovala své relativně vysoké výdaje, například na zlepšení infrastruktury. Finanční krize ji pak zastihla s vysokým zadlužením, které byla čím dál obtížnější uřídit.

Ve snaze vrátit důvěru trhů v portugalskou ekonomiku představil letos premiér Sócrates opatření, jež si kladla za cíl omezit utrácení z eráru. Opozice je však smetla, což vedlo k pádu vlády a k vyhrocení problémů se zadlužením.

Portugalsko je třetí zemí 17členné eurozóny, která si musela zajistit nestandardní financování svých splatných závazků. V půlročním rozmězí předcházely Irsko (listopad 2010) a Řecko (květen 2010). Kdo bude další? Španělsko, Belgie, Velká Británie, Itálie? Adeptů je víc, ale rezervní pokladna není bezedná. Po záchraně Řecka (110 miliard eur) a Irska (85 miliard) zbývá v Evropském mechanismu finanční stability 37,5 miliardy eur. Kapacita záchranného fondu eurozóny pak představuje maximálně 440 miliard.