3D tisk dostane zbraň do každé domácnosti

Funkční prototypy zbraní se průmyslově tisknou již dnes. Americký projekt to umožní z domova každému. Vnitro přiznává: Musíme se připravit.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

George Orwell kdysi prohlásil, že totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je prý naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.

Dostat „symbol demokracie“ do každé domácnosti se šedesát let po Orwellově smrti rozhodla partička amerických studentů, která si říká Defense Distributed, tedy něco jako obrana pro každého. Skupina kolem 24letého nastávajícího texaského právníka Codyho Wilsona nedávno ohlásila, že se chystá nadesignovat první střelnou zbraň, jež si bude možné jednoduše stáhnout z internetu a vytisknout prostřednictvím 3D tiskárny.

Ne, nejedná se o vtípek mladíků se slabostí pro vědeckofantastickou literaturu. „Kromě pružin lze dnes na 3D tiskárně vytisknout všechny součástky střelné zbraně. Ty technologie dnes umějí tisknout nerezový kov, normální kov a samozřejmě také polymery,“ potvrdil ČESKÉ POZICI technický ředitel České zbrojovky Radek Hauerland. V Uherském Brodě, kde má zbrojovka svou centrálu, 3D tisk již dnes běžně využívají k výrobě funkčních prototypů.

Symbol demokracie musí být smrtící

Wilson a spol. svůj projekt Wiki Weapon poprvé představili na fundraisingové platformě podobné Kickstarteru nazvané Indiegogo. Jejich cílem je od fanoušků z celého světa nasbírat dvacet tisíc dolarů na financování vzniku detailních plánů plastové zbraně, kterou by si každý mohl doma vytisknout pomocí komerční 3D tiskárny známé jako RepRap (koupit ji lze za cenu kolem 30 tisíc korun).

Na rozdíl od běžné tiskárny je 3D tiskárna schopna „tisknout“ trojrozměrné objekty. Ty jsou obvykle ze syntetického materiálu (plastu), některé tiskárny mohou použít i kov, sádru, pískovec, sklo, keramiku nebo dokonce i papír. V praxi se používá mnoho metod, jak 3D objekt vytvořit. V současnosti je ale zřejmě nejpopulárnější stavění 3D modelu od základu směrem nahoru ve vodorovných vrstvách. Pokud je tedy například objektem malý model domu, tiskárna začne od podlahy v přízemí a buduje strukturu postupně vrstvu po vrstvě až po střechu.

Přečtěte si rovněž článek 3D tisk odstartuje třetí průmyslovou revoluci.

Pokud vše dopadne podle plánu, budou již brzy tisíce majitelů těchto relativně levných tiskáren schopni proměnit ve své garáži digitální projekt z dílny Defense Distributed v akceschopnou pistoli pálící náboje ráže 22. „Chceme dokázat, že je možné vytisknout ruční střelnou zbraň,“ říká Wilson a doplňuje: „Není nutné, abyste jí prohnali 200 kulek, stačí, když vypálí jednou. Jde nám o záruku smrtícího účinku.“

Wiki Weapon Project:

Wilson přitom zdůrazňuje, že je projekt ve Spojených státech naprosto legální. Zároveň ale podotýká, že jedním z cílů Wiki Weapon je rozvrátit regulace ohledně držení zbraní v Americe i ve zbytku světa: „Jednou z hlavních myšlenek americké revoluce je, že by majiteli zbraní měli být občané. Každý občan má právo mít u sebe zbraň a tohle je způsob, jak toho docílit. Všude, kde je dnes počítač a připojení k internetu, by mohla být i zbraň. To změní způsob, jakým se státy chovají ke svým občanům.“ Wilson trvá na tom, že správná zbraň musí být smrtonosná: „Není to zbraň, dokud někomu nemůžete pohrozit, že ho s ní zabijete.“ Myšlenka, že již brzy bude každý schopen vytisknout si doma zbraň, je dle Wilsona sice trochu strašidelná, v dnešní době však rozhodně realizovatelná.

Doma to zatím nepůjde, ale...

Hlavní díly zbraně, tedy rám, závěr a hlaveň, podléhají přísnému dozoru a tisknout si je doma by byl trestný činO realizovatelnosti nepochybuje ani Radek Hauerland. „Polymerové rámy pistole, levé a pravé pouzdro, šachta zásobníku, případně celý plášť zásobníku – to vše se tiskne již dnes. Je to mnohem rychlejší, než kdybychom prototypy vyráběli klasickým způsobem,“ vysvětluje technický ředitel České zbrojovky. Že by ale funkční zbraň mohla vzniknout prostřednictvím dnes běžně dostupné technologie RepRap, Hauerland pochybuje. „To je spíš hračička pro nadšence, kteří si doma vytisknou obroučky na brýle anebo plastovou lžičku,“ tvrdí a dodává: „Aby zbraň fungovala, i pro ten jeden jediný výstřel, tak musí být relativně přesně vyrobena. Na to domácí tiskárny zatím nestačí. Ale pozor – technologie jdou kupředu a jen stěží si dnes dokážeme představit, co bude za deset let.“

Na průmyslové úrovni dle Hauerlanda vytisknout funkční zbraň teoreticky lze, i když ani tiskárny, jejichž cena se pohybuje v řádech milionů, nedosahují přesnosti, jaké lze dosáhnout tradičním obráběním materiálu. A ještě s jedním problémem by se musel případný zájemce o 3D tisk pistole potýkat. „Musel byste vytisknout přibližně čtyřicet dílů, dvacet kovových, dvacet plastových, přičemž kovový díl vás vyjde na deset tisíc korun a plastový na pět tisíc. Vytisknout kompletní kulovnici anebo pistoli na 3D tiskárně tedy odhaduji zhruba na 300 tisíc korun,“ říká Hauerland. A upozorňuje, že hlavní díly zbraně, tedy rám, závěr a hlaveň, podléhají přísnému dozoru a tisknout si je doma by byl trestný čin.

Bubák svobody

Přesto hoši z projektu Wiki Weapon prohlašují, že ve světě, kde se 3D tisk stává všudypřítomným a ekonomicky dostupným, jsou ochranné systémy a odpor tyranii na dosah jednoho kliku myší; a vyzývají, abychom se takové budoucnosti vydali vstříc společně.

„Nevyužiji svou 3D tiskárnu k tomu, abych si tiskl zbraně, zároveň ale nevytáhnu do boje proti těm, kteří tak učiní“Představa, že již brzy každý z nás bude schopný „stáhnout“ si z webu smrtící zbraň stejně jednoduše jako pirátskou kopii nejnovějšího hollywoodského trháku, je jistě znepokojivá. Přesto si právník Michael Weinberg nemyslí, že by bylo správné začít uvažovat o možné regulaci tohoto odvětví. Dle experta na právní problémy kolem 3D tisku lze totiž zneužít téměř každou technologii, což ale v žádném případě neznamená, že je špatná či ilegální.

„Nevyužiji svou 3D tiskárnu k tomu, abych si tiskl zbraně, zároveň ale nevytáhnu do boje proti těm, kteří tak učiní,“ řekl Weinberg magazínu Forbes, který na projekt Wiki Weapon jako první upozornil. Zároveň podotkl, že nadšenci do zbraní si vyráběli své vlastní součástky již dávno před popularizací 3D tisku pomocí počítačem řízených fréz. To ostatně zmiňuje i Cody Wilson: „Ten, kdo chce vlastnit zbraň, může ji v podstatě vlastnit již dnes,“ říká student a připouští, že každý technologický pokrok má své pro i proti. Nakonec konstatuje: „Svoboda a zodpovědnost jsou strašidelné.“

Vnitro: Budeme se muset připravit

Vedoucí oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR Milena Bačkovská se domnívá, že 3D tisk zbraní je hudbou střednědobé budoucnosti. Zejména proto, že je zatím mnohem výhodnější si zbraň jednoduše koupit. „V Česku není problém pořídit si kvalitní kovovou zbraň, přičemž starší kousky nejsou nijak zvlášť drahé. Žijeme ve fungující společnosti, takže si drtivá většina lidí, která zbraň chce, může udělat zbrojní průkaz, což mi v současné chvíli přijde pořád snazší, než si zbraň podomácku tisknout.“ Z dlouhodobého hlediska se však Bačkovská obává, že by v 3D tisku zbraní mohlo najít zálibu především podsvětí: „Budeme se na to muset připravit. Aktuálně však nedokážu říct, jak by na takovou hrozbu stát reagoval. Těžko asi můžeme zakázat 3D tiskárny.“

Z dlouhodobého hlediska by v 3D tisku zbraní mohlo najít zálibu především podsvětíKaždopádně platí, že v České republice smí vyrábět zbraně podle příslušného zákona pouze držitel zbrojní licence. „Kdo vyrobí zbraň bez zbrojní licence, dopouští se automaticky trestného činu nedovoleného ozbrojování. U 3D tisku se situace má úplně stejně,“ varuje Bačkovská. Složitější už by bylo zabránit šíření digitálního plánku na tisk zbraně, tomu zákon nijak nebrání. „Sehnat nákresy zbraní dnes není problém. Nákres sám o sobě nikomu neublíží,“ říká expertka z ministerstva vnitra.

Jenže právě kolem šíření digitálních plánů v kyberprostoru by mohla vypuknout další bitva o svobodu internetu. „Pokud bude možné, aby si každý prostřednictvím své 3D tiskárny vytiskl kvalitní zbraň, pak bude stát muset kontrolovat každý CAD (computer-aided design/počítačem podporované projektování) soubor, ať už je nebezpečný či nikoliv, a k tomu bude vyžadovat přístup ke všem našim sítím,“ píše populární technologický blog TechCrunch. Důvody k invazi do našeho soukromí budou totiž v ten moment mnohem závažnější, než tomu bylo v případě kopírování filmů a hudby.

Co odstartuje éru skleněného uživatele?

O tom, že díky stálé rychlejšímu rozvoji technologií se boj o udržení svobodného internetu co nevidět přesune do nového rozměru, je přesvědčena i Česká pirátská strana. „Očekávám problémy s tiskem zbraní, kopírovacím monopolem a podobně. Proto jsem pirát a všechna ta dle mého názoru nesmyslná omezení chci zrušit,“ napsal ČESKÉ POZICI ekonomický expert České pirátské strany a specialista na 3D tisk Ivo Vašíček. Snaha omezit internet tu dle něj bude pořád, společnost by si však měla uvědomit, že 3D tisk je jednou z technologií, která má potenciál změnit svět, stejně jako ho v minulosti změnila například sériová výroba. „Současná pravidla a uspořádání vývoj pouze brzdí a dříve či později musejí padnout,“ věří Vašíček.

Radim Polčák: „Nejde přeci o to, zda se někdo dívá, ale především o to, jak s těmi informacemi naloží. U nás je problém, že a priori nedůvěřujeme státu.“Opačného názoru je právní teoretik působící na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Radim Polčák, který se věnuje především právu moderních informačních systémů, internetu a kyberprostoru. Dle něj by první vytisknutá funkční zbraň mohla otřást tím, jak v dnešní době vnímáme soukromí. „Autoritám půjde především o zachycení informací obsahujících design zbraní. Jakmile si někdo takové informace začne stahovat do své 3D tiskárny, bude to pro ně důvod se na takového uživatele zaměřit,“ míní Polčák a připouští, že taková budoucnost se ochráncům soukromí může zdát nepředstavitelná, je však dnes reálnější než kdy jindy. „Ve Spojených státech lidé přijímají již dnes omezení soukromí k tomu, aby se zvýšila jejich bezpečnost. Zjistíme, že bez veřejné expozice podstatné části toho, co teď považujeme za výsostné soukromí, nejsme schopni zajistit si vlastní bezpečnost,“ uvedl Polčák pro ČESKOU POZICI.

Jinými slovy, počátek éry „skleněného uživatele“ jde ruku v ruce s technologickým pokrokem. Polčák by však nepropadal zbytečné skepsi: „Když o vás ostatní všechno ví, tak toho mohou zneužít, ale i využít k tomu, aby vám pomohli. Nejde přeci o to, zda se někdo dívá, ale především o to, jak s těmi informacemi naloží. U nás je problém, že a priori nedůvěřujeme státu.“

Otázkou zůstává, jak skutečnost, že se někdo dívá, ovlivní to, jak se budeme chovat. Přestaneme pouze „pirátit“ hudbu, anebo ztratíme svou přirozenost a skončíme v Orwellovské dystopii? Podle Polčáka si zvykneme, prý je to evoluce. Já bych se takovému vývoji nejraději vyhnul. I za tu cenu, že teď veřejně slíbím, že si doma nikdy nevytisknu zbraň – opravdu, myslím to upřímně…