2013 – přelomový rok pro spotřebitele i voliče

Čeští občané, alespoň nezanedbatelná část z nich, přestávají být ovce, komentuje Patrik Nacher.

foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

O Češích se říká, a já to často opakuji, že jsme takovými Švejky. Spousta řečí, výzev, a skutek utek. Všudypřítomnou kritiku pak dotčené subjekty vnímají jako typický český kolorit bez jakékoli efektivní akce. Není se čeho, respektive není se koho bát.

Nicméně tento rok se zdá být jiným, řekl bych přelomovým a vzhledem k tomu, že za sedm let budeme slavit 400 let od bitvy na Bílé hoře, která změnila charakter našeho národa, dalo by se dodat, že bylo už na čase.

Sebevědomí spotřebitelé

V tomto roce se na poli zákazníků odehrálo několik převratných událostí. V oblasti bankovních poplatků se dali dohromady nespokojení klienti v nevídaných počtech a poprvé po revoluci šli hromadně do soudní bitvy o poplatek za vedení hypotečního úvěru. Výsledek se dostavil rychle – 11 bank tento poplatek zrušilo (pro nové nebo refinancující klienty). Noví klienti se s tímto poplatkem v zásadě nepotkají.

Tohoto efektu bylo dosaženo i na Slovensku, ale pouze za pomoci zákona, který poplatek zrušil, což není v dlouhodobé perspektivě správná cesta. Soudní pře pokračuje a je nutné přiznat, že banky zatím vítězí. Když se však podíváme, jaký je poměr rozhodování mezi samotnými soudci, výsledkem je plichta 3 ku 3.

Zákazníci začínají ukazovat bankám, energetickým společnostem či operátorům, že nejsou ovce. A pak to ukázali i politikům.

Nicméně ať už to dopadne jakkoli, z mého pohledu člověka, který tuto problematiku zvedl před osmi lety a nepřisál se jako pijavice na módní téma v poslední době, cíle už bylo dosaženo. Poplatek postupně mizí z povrchu české kotliny a klienti ukázali bankám, že přestali být ovcemi. Což je do budoucna důležitější než výsledek soudních sporů.

To ale není všechno. Postavení spotřebitelů se viditelně mění i v jiných odvětvích. Podívejme se například na boj o klienta a viditelný propad ceny u telekomunikačních operátorů. Když jsem se dnes díval na svůj výpis, tak za poslední měsíc jsem zaplatil čtyřikrát méně, než před čtyřmi roky. A telefonuji jako šílenec stále stejně.

Totéž se stalo u energetických společností či společností plynárenských. Přetahování o klienty a jejich větší sebevědomí je tento rok skutečně vidět na každém kroku. A nejde jen o cenu. Po dvaceti letech se snad začal měnit i náš vztah ke kvalitě potravin a její důrazné vyžadování po vzoru západních konzumentů. Dalo by se říci, že už pomalinku přestáváme být odpadkovým košem Evropy.

Vnímaví voliči

No, a po předčasných parlamentních volbách jsme se k sebevědomým spotřebitelům a zákazníkům přidali i jako vnímaví voliči. Tedy jako daňoví poplatníci, co jenom nežvaní planě v hospodě, ale svoji nespokojenost promítnou do konkrétní volby. A výsledek se také dostavil.

Prezidentské strany sebevědomých vůdců skončily na dně hlubokého politického příkopu – 1,51 procenta (SPOZ) a 0,42 procenta (Hlavu vzhůru). Voliči sice dali najevo, že i v těchto volbách jdou za silnou osobností (o tom níže), ale tito pánové už mají svůj zenit zřejmě za sebou. Politické charisma devadesátých let není nevyčerpatelné.

  1. „Klasické“ strany, a je jedno zda vládní, či opoziční, dostali od voličů minimálně žlutou kartu. ODS od minulých voleb přišla o dvě třetiny voličů a TOP 09 o třetinu. ČSSD, která setrvala dlouhých sedm let v opozici, dosáhla v zemi plné nespokojených lidí horšího výsledku než kdykoli předtím. I přesto utrpěla vítězství. O kroužkování, které vyřadilo například úřadujícího předsedu ODS Martina Kubu, ani nemluvě.
  2. Poprvé v historii ČR se do Poslanecké sněmovny dostaly hned tři nové nebo staronové, do soboty mimoparlamentní politické strany. V součtu přes 33 procent hlasů! A to i přes negativní kampaň, která byla vůči nim vedena „zleva“, „zprava“.
  3. Zisk pro hnutí ANO jasně ukazuje, že voliči nechtěli ledajakou změnu. „Změnových“ stran totiž kandidovala většina. Lidé však chtěli výrazného člověka, který bude garantem slibovaných změn. Který má za sebou prokazatelný úspěch, člověka s praktickými zkušenostmi a nikoliv teoretického žvanila s mikrofonem přilepeným u úst, jenž nepoznal reálný svět. A nakonec, lidé chtěli někoho, kdo nejde do politiky, aby se uživil, protože nic jiného neumí.

Zkrátka, letopočet s číslem 13 na konci se ukazuje, z mého úhlu pohledu, jako šťastným pro české spotřebitele, zákazníky i voliče. Ti všichni konečně pochopili, že mají moc, moc volby. Ať už volí jednou za čas politiky nebo denně prostřednictvím své peněženky.

Počet příspěvků: 4, poslední 30.10.2013 01:41 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.