Diskuse k článku

Statistika ukazuje, že čeští stavbaři si kapsy nemastí

Poměr cen obytných staveb v ČR k průměrným cenám v EU dle údajů ze září 2009 činil 52 procent a u inženýrských staveb 84 procent.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

V43í64t 39P90á43t53e83k 8756221619507

Promiňte možná příliš prosté dotazy,
nejsem odborník ani na stavebnictví, ani na statistiku.1) Ten ukazatel ceny inženýrských staveb je dohromady za stavby hrazené ze soukromých peněz i z veřejných peněz? A jak to vypadá, když se rozdělí na stavby za soukromé peníze, stavby za obecní či regionální peníze a stavby za státní peníze?2) Předraženost se nejčastěji dokumentovala na nákladech státu na vybudování kilometru dálnice. Jasně, že všude na světě jsou alespoň trochu různé přírodní podmínky a že záleží, co se do té ceny přesně počítá. Ale jen tak pro zajímavost, jak tato čísla vypadají v ČR a v okolních zemích? A, taky pro zajímavost, dalo by se to rozdělit na vlastní dodávku staveb a na přípravnou agendu (která je značně ovlivněna stavem legislativy a fungováním státu vůbec)?
0/0
28.2.2011 12:10
Foto

P86a98v80e56l 32P79o64k21o33r49n60ý

Odpovědi autora článku:
ad 1) Inženýrské stavby, které jsou mylně vykládány pouze jako komunikace (proto jsem také jen o nich psal), zahrnují mnohem širší okruh staveb. Jsou to  také stavby ekologické (čistírny podpadních vod, odstraňování ekologických zátěží), úpravny vody, vodojemy, vodohospodářské stavby (jezy, úpravy toků),  liniové stavby (vodovody, plynovody, produktovody, přenosové sítě). Žádná ze staveb této kategorie, (možná s velmi nepatrnými výjimkami)  není hrazena ze soukromých prostředků. Jedná se o stavby z veřejných prostředků. Jejich podíl mezi státem a kraji či obcemi neznám, ale podle výše popsaného charakteru lze odhadovat, že se jedná velkou většinou o stavby přímo ze státního rozpočtu. ad 2) Uvedu příklad rozdílu  v rámci ČR: D 47 - městský úsek - 953 mil.Kč/km R 48 - úsek ve volné krajině - 238 mil.Kč/km v mezinárodním srovnání: Pražský okruh, úsek Lahovice - Vestec - 542 mil.Kč/km Vídeňský okruh West, Eibensbrunn - Korneuburg - 1 036 mil.Kč/km
0/0
28.2.2011 14:57
Foto

V42í20t 57P57á33t85e52k 8336641279527

Děkuji za odpověď
a musím se přiznat, že se mi moc nezdá, že by se inženýrské stavby stavěly jen (nebo v drtivé většině) za peníze, které jdou přímo ze státního rozpočtu. I jen ve svém okolí vím o takových, které jsou stavěny za peníze z rozpočtů obecních či regionálních a podobných, ale i za peníze soukromé. A to, co mě zajímá, je srovnání cen, resp. nákladů u srovnatelných staveb stavěných za různé peníze resp. v závislosti na to, kdo a jak objednává či uzavírá smlouvy. Tj. zdali by se takto zvlášť sledované ceny náhodou výrazně nelišily. I kdyby těch soukromých inženýrských staveb bylo málo, nějaké srovnání by snad udělat šlo.V tom druhém případě mi zase připadá nejproblematičtější ta přípravná agenda. Netuším, jestli to je takto odděleně sledováno, ale připadá mi to jako velmi zajímavý údaj, protože si myslím, že tudy mohou utíkat peníze "nejlépe" (na rozdíl od fyzické realizace, kde po přiměřeném "rozpitvání" na porovnatelné prvky lze ceny snadněji kontrolovat a porovnávat). Jednak při rozhodování, co a kde se vůbec postaví, jednak při špatně legislativně ošetřené nebo nezodpovědně prováděné správní agendě.
0/0
28.2.2011 15:51