Ztracený ráj Raqiba Shawa

Esteticky vytříbené kompozice indického malíře v Galerii Rudolfinum matou vlastní prozářenou krásou. Vyprávějí příběhy plné vášní a střetů.

Radan Wagner 6.7.2013

Raqib Shaw: Budoár Opičího krále II (2012). Grafit, akryl, třpytky, email, štras na papíře, 136 x 288,5 x 6,5 cm (Galerie Thaddaeus Ropac, Paříž-Salzburg). foto: © Raqib ShawČeská pozice

Raqib Shaw: Budoár Opičího krále II (2012). Grafit, akryl, třpytky, email, štras na papíře, 136 x 288,5 x 6,5 cm (Galerie Thaddaeus Ropac, Paříž-Salzburg).

Galerie Rudolfinum připravila pro letní sezonu výstavu obrazů Raqiba Shawa. Pokračuje tak v pozoruhodných projektech mapujících nevšední a významné projevy na mezinárodní umělecké scéně. Po předešlých expozicích s širším autorským záběrem se nyní soustřeďuje na osobité dílo propojující nezvykle vzdálené kulturní i historické odkazy.

Vstoupí-li divák do rozlehlých sálů pražského Rudolfina, bude náhle a kouzelně atakován hýřivými výjevy. Mnohdy rozměrné, ale vždy pečlivě drobnopisně rostlé vize oplývají sytými barvami, blyštícími materiály a nekonečnými fantaziemi na pomezí snu, bajky a pohádky. Za filigránsky pojatým povrchem se při bližším pozorování začnou vyjevovat události zábavné i zneklidňující. Esteticky vytříbené kompozice poněkud matou vlastní prozářenou krásou. Vyprávějí příběhy plné vášní a střetů.

Osobní vzpomínky a nové podněty

Raqib Shaw se narodil v Kašmíru roku 1974 do rodiny indického obchodníka se vzácnými tkaninami, koberci a šperky. Vyrůstal v liberálním prostředí propojujícím hinduismus, buddhismus a křesťanské tradice. Do osmnácti let zde nasával krásu a ušlechtilost vzácných materiálů i svobodný pohyb napříč základními tradicemi světové historie. V roce 1998 přesídlil do Londýna, kde vystudoval umění na Central Martins College.

Přinesl si s sebou asijský smysl pro dekorativismus, nadčasový přístup a vědomí mytické paměti. Od nadosobních obrazových sdělení letitých moudrostí se díky evropskému vzdělání začal ubírat k vlastnímu nezaměnitelnému přednesu. Po letech hledání si nalezl originální styl. Své opulentní vize vytváří na rozložité podklady dikobrazími ostny a lesklými i emailovými barvami (upomínajícími na techniku přihrádkového emailu užívaného ve středověku na užitých předmětech).

Shaw ve svých syntetizujících dílech volně kombinuje osobní vzpomínky a nové podněty. Ve velkorysých eposech používá reálie krajin svého dětství – oblast Kašmíru, majestátní horské masivy, bujnou vegetaci či opěvované jezero Dal rozprostírající se na hranicích Indie a Pákistánu. Kašmír je místem překrásných scenérií, ale také oblastí zmítanou po dlouhý čas náboženskými konflikty. Je podmanivým nezapomenutelným pramenem starověké moudrosti, zároveň však nebezpečně výbušným bojištěm současných nesmiřitelných svárů. Je vpravdě územím padlého ráje.

„Na začátku mé tvorby stála snaha napsat vizuální knihu svých zkušeností, svého pobývání na Zemi. Trvalo mi dvanáct let, než jsem našel správnou techniku, a pak jsem se vydal za malbami s tematikou ztraceného ráje,“ vzpomíná Shaw.

Výtvarný Bollywood?

Výstava v Rudolfinu, nabízející práce z posledních let, měla svou premiéru v britské Manchester Art Gallery. Ústředním dílem je Ztracený ráj (2001 – 2011) – titul stejnojmenného cyklu osmi maleb rozvíjejících v různých variacích dané téma.

Na ploše devíti metrů na šířku a tří na výšku (autor však uvažuje v budoucnu o dalším nárůstu) se v souhrnu odvíjí základní námět a příběh. Namísto prapůvodního harmonického soužití lze v nekonečně detailně propracovaných a provázaných anekdotách sledovat vzrušující momenty a situace. Shaw se zde nespokojuje jen s dojemně třpytivou atmosférou. Ztracený ráj je neskutečně pestrobarevný, přebujele hýřivý, záměrně spektakulární a výsostně zdobný. (S tím bude mít český divák zřejmě problémy, o čemž svědčí i některé narážky na údajný výtvarný Bollywood).

Pod tímto zdobným šatem či kostýmem se však odehrává drama hodné jiného postkoloniálního indického umělce. Britský historik, spoluautor výstavy David Lomas k tomu podotýká: „ Jeho velmi obrazné vyprávění mi zde připomíná dílo spisovatele Salmana Rushdieho.“ V pohostinné krajině putují postavy známé z indických eposů i biblických příběhů. Kolem nich se zmítá krvelačná dravá zvěř v divě neúprosných zápasech.

Květnatá alegorie

Shawův výrazový rejstřík je bohatý, fantaskní i drsný. Šokuje svou doslovností a nesmlouvavou brutalitou. Barevná emailová pole doplněná vkládáním efektních štrasů a drahých kamenů umocňuje pocit plastického reliéfu – život a divokost celého výjevu. Roztodivná zvířata, hejna ptáčků, běsnící opice, lidé a mytické bytosti tvoří mix indické a evropské zkušenosti. Skvostná příroda i nadpozemské férie vytváří melodramatické splynutí rozkošné krásy i bolestného smutku.

Odrážejí osobní příběh – pocit autora, ale i konotace Homérovy Odyssey, Aischylova Prométhea, Ovidiovy Metamorfózy, básnické vize barokního Miltonova Ztraceného ráje, Lautréamontovy Zpěvy Maldororovy, Wu Čcheng-enova Opičího krále, Boschovy Zahrady pozemských rozkoší či moderní surrealistické bestiáře (vzpomeňme na Švankmajerovy prapodivné zoologie – spojování různých částí zvířecích těl odlišných druhů). Vše se zde tedy doslova vaří v jednou velkém kotli okořeněné sarkasmem, dravostí a erotikou. Defiluje tak před námi květnatá alegorie lidské společnosti se zvířecími sebezničujícími pudy.

Shaw volně i podvědomě otevírá vrstevnatou zkušenost a nespoutanou energii. Nemíní však přímo moralizovat a hledat viníka. Džungli narušeného ducha odlehčuje nadsázkou, vtipem i krouženou arabeskou. S hédonistickým pobavením nastavuje důmyslně zrcadlo roztříštěné a neukotvené současnosti. Padlý anděl je jistým dílem v každém z nás bez rozdílu povahy a kulturního východiska. Shawův odstup a nadnárodní nezatížené rafinované reflektování nám umožňuje vstřebávat a interpretovat rozdílné pohledy a překračovat zatemňující meze svazujícího europocentrismu. Nabízí pohled za hranice navyklých kulis naší existence. Shaw je nezařaditelným solitérem, který se nebojí malovat krásně a vyprávět pravdivě.

Raqib Shaw

Galerie Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12, Praha 1
Výstava potrvá do 15. září 2013.
Vstupné: 130 Kč plné, 80 Kč snížené