Diskuse k článku
Úpadek americké demokracie
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. JacklUS egoLapidárně řečeno, pro Američany je bližší košile, nežli kabát, řečeno sofistikovaněji – Američané neuznávají rovnost mezi národy.Dalším význačným americkým traumatem je občanská válka, známá též jako válka Severu proti Jihu. Ta zasáhla duše Američanů stejně hluboko, jako První světová válka duše Evropanů, a Američané od té doby trpí nesnesitelnou úzkostí z toho, že by se území USA mohlo opět stát místem vojenských operací. To je jeden z důvodů, který vede USA k agresivní vnější politice a snaze udržet všechny války mimo severoamerickou pevninu. Skutečnost, že i jinde žijí lidé a jejich utrpení je stejné jako utrpení Američanů, je pro Američany zcela vedlejší (navíc existují náznaky, že nemalá část Američanů není schopna považovat za plnohodnotného člověka někoho, kdo nežije podle amerického stylu života). V souvislosti s Americkým militarismem stojí za připomenutí i trojí koncepce americké zahraniční politiky: izolacionalismus, internacionalismus a intervencionalismus. V prvních fázích exis |
|
|
R. JacklRe: US egoV prvních fázích existence USA byl dominantní izolacionalismus, doktrína podle které žily USA sami pro sebe a v mezinárodních otázkách se neangažovali. Izolacionalisté jsou neagresivní a k institucím typu OSN více méně lhostejní. Doktrína internacionalismus je založená na spolupráci mezi USA a dalšími národy, na společném řešení problémů a vzájemné kooperaci. Svého vrcholu dosáhla v období kolem První světové války. Internacionalisté se aktivně zapojují do práce mezinárodních institucí typu OSN, k použití síly jsou připraveni, ale pouze v případech a v rozsahu, na kterém se shodne mezinárodní společenství. Konečně doktrína intervencionalismu říká, že USA mohou dělat samostatně a svévolně co uznají za vhodné, mohou se vměšovat do vnitřních záležitostí jakéhokoliv státu a nikomu se nezodpovídají; tedy jsou v podstatě nadřazeny všem ostatním a mohou je využívat a zneužívat zcela po libosti. Intervencionalisté jsou agresivní, považují spolu s Clausewitzem „válku za pokračování politiky jinými prostř |
|
|
R. JacklRe: US egoky, mezinárodní instituce typu OSN ignorují, dílem je obcházejí, dílem sabotují. Intervencionalismus je bohužel právě tou politikou, kterou Spojené státy realizují v současnosti. Významným faktorem v (sebe)pojímání USA je pocit, který je možno nazvat „syndromem vyvoleného národa". Dominantní část evropských kolonistů, kteří posléze vytvořili USA, je nábožensky zakotvena v protestantismu a nese si sebou protestantský (až kalvinistický) důraz na predestinaci, respektive Boží řízení světa. Zjednodušeně řečeno to znamená, že nic se neděje proti boží vůli, tedy cokoliv se stane, je s boží vůli v souladu, čili je to vlastně boží vůle sama, a člověku vůbec nepřísluší o tom pochybovat. V Americkém prostředí se tento pocit silně projevil po počátečních útrapách války za nezávislost a několika dalších válek (hlavně s Británií), kdy Američané skutečnost, že přežili (či dokonce zvítězili) chápali jako jednoznačný výraz boží vůle a důkaz toho, že Bůh si přeje, aby Američané existovali a prosperova |
|
|
R. JacklRe: US ego, respektive že americký model společnosti je lepší, ostatním nadřazený. Odtud je již jen krůček k pocitům mesianismu a přesvědčení, že Američané mají ne právo, ale přímo povinnost šířit svůj model společnosti po světě, že je to jakési jejich civilizační poslání, určené jim přímo Bohem, od kterého nesmí ustoupit za žádnou cenu, ani za cenu násilí a utrpení. Většinou utrpení těch druhých, barbarů, které je třeba civilizovat. Tento pocit je hybnou silou přinejmenším části americké společnosti a z ní odvozené politiky, zejména té zahraniční. Spojené státy jsou totiž, přes veškerou proklamovanou svobodu, silně nábožensky založená společnost. Člověk se nesmí nechat zmást uvolněnou atmosférou kosmopolitních megapolí, či dostupností pornografie. To vše je pouze slupka, pod kterou se skrývá země svázaná křesťanskou (zejména protestantskou) ortodoxií, místy hraničící s fanatismem. Americká společnost je v zajetí étosu křížových výprav a neustále bojuje s hříchem a bezbožností, ať již je to islá |
