Společenský sestup ohrožuje i demokracii

Západní společnosti se stále více dělí na lidi užívající si efektů globalizace a na ty, kteří sice udělali vše správně, ale jsou neúspěšní. Způsob života orientovaný na společenský vzestup skončil a nahradil jej strach z ekonomického poklesu.

Oliver Nachtwey, Die Abstiegsgesellschaft: Über das Aufbegehren in der... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Oliver Nachtwey, Die Abstiegsgesellschaft: Über das Aufbegehren in der... | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Oliver Nachtwey, Die Abstiegsgesellschaft: Über das Aufbegehren in der...

V minulých letech patřily k hlavním tématům západní veřejné diskuse sociální nerovnost a rozpad střední třídy a společnosti. Po druhé světové válce celá společnost ekonomicky 30 let prosperovala a byla sociálně integrovaná. Platilo v ní, že se děti budou mít lépe než rodiče, což se změnilo – společnost se politicky polarizovala. Společenská a ekonomická liberalizace paradoxně zhoršily možnosti vzestupu ve společnosti a ohrožují demokracii.

Německý ekonom a sociolog Oliver Nachtwey ve své knize Die Abstiegsgesellschaft: Über das Aufbegehren in der regressiven Moderne (Společnost na sestupu. Protest v době regresivní moderny) analyzuje současnou situaci a nazývá ji regresivní modernou. Podle něho dosavadní způsob života orientovaný na společenský vzestup skončil a nahradil jej strach z ekonomického poklesu.

Nárůst sociální nerovnosti

Sociální nerovnost se neustále zvyšuje a rozvírající se nůžky symbolizují prohlubující se propast mezi chudými a bohatými. Podle Nachtweye ale nejde o hlavní problém západních společností, protože sociální nerovnost byla vždy součástí společenského uspořádání, její ostří však po druhé světové válce otupil rozvoj sociálních tržních ekonomik. Velké sociální rozdíly sice přetrvávaly, ale chudoba ve spodní části společnosti ustupovala, a příležitost ke společenské kariéře dostaly i nižší příjmové a sociální třídy.

Sociální nerovnost se neustále zvyšuje a rozvírající se nůžky symbolizují prohlubující se propast mezi chudými a bohatými

Loni zesnulý německý sociolog Ulrich Beck tento proces nazval efekt výtahu, kdy všechny společenské třídy – od dělníků až po vlastníky velkého kapitálu – jedou nahoru. Nerovnost sice zůstává, ale společensky hraje druhořadou roli, protože se všem vede lépe. Z tohoto hlediska dokonce nezáleží na tom, zda se zmíněné nůžky nadále rozvírají – nikoho netrápí, má-li Bill Gates ještě více miliard, pokud se i jeho životní standard zvyšuje. Tento efekt výtahu však platil jen do konce osmdesátých let 20. století.

Pro dnešní společenskou situaci platí spíše efekt jezdících schodů. Zatímco v Beckově výtahu jedou všichni nahoru, na těchto schodech jsou podle společenské pozice a ekonomického zázemí někteří výše a dostávají se do dalších pater a jiní nejen níže, ale jejich jízda se i může náhle změnit směrem dolů.

Nový fenomén

Tato změna opačným směrem překvapuje o to více, že odporuje nárůstu stupně vzdělání. Představa, že dobré vzdělání zaručuje dobré zaměstnání, přestala platit již dříve, ale zjištění, že vyšší vzdělání nechrání před společenským sestupem, je novým fenoménem. Pokud se syn zemědělce stane učitelem nebo dcera účetní právničkou, pořád v tradičním pojetí jde o společenský vzestup oproti rodičům, ale to neznamená, že i více vydělávají.

Představa, že dobré vzdělání zaručuje dobré zaměstnání, přestala platit již dříve, ale zjištění, že vyšší vzdělání nechrání před společenským sestupem, je novým fenoménem

V Bavorsku jsou na konci školního roku propouštěni učitelé s časově omezenými pracovními smlouvami, protože bavorský stát šetří. Výdaje na podporu v nezaměstnanosti totiž neplatí zemská vláda v Mnichově, ale spolková v Berlíně. Právníci jsou na tom podobně. Ti, kteří nezískají místo u velké firmy nebo v právnické kanceláři, mají problém zakotvit na přeplněném trhu.

Vzdělání přestává být výhodou na pracovním trhu i ve společnosti. Pokud má většina obyvatel – zhruba 70 až 80 procent – maturitu, ztrácí tento stupeň vzdělání výjimečnost. Pokud okolo 60 procent lidí ve společnosti má univerzitní diplom, pak i toto vzdělání přestává hrát roli.

Trpká realita

Jako příklad lze uvést německo-americkou rodinu v malém bytě v New Yorku se dvěma dcerami, jež mají bakalářský diplom, přičemž první je nezaměstnaná a druhá pracuje na částečný úvazek jako prodavačka v obchodním domě. To, že po studiích bydlí stále u rodičů, není typické pro americkou představu samostatného života, a ani diskuse, má-li smysl dále studovat.

Trpkou realitou jsou jedno- až dvouleté pracovní poměry u velkých firem, kdy absolventi univerzit vykonávají práci za minimální mzdu v naději, že pokud se osvědčí, vezme je zaměstnavatel do trvalého pracovního poměru

Zisk dalšího akademického titulu totiž přináší pouze jistotu splácení úvěru na studia a zdánlivě lepší pozici na pracovním trhu. Mnohem pravděpodobnější je prekérní zaměstnání – nestabilní, nejistý a kdykoliv ukončitelný pracovní poměr. Po druhé světové válce byla společenská integrace a sociální jistota spojená se stabilním zaměstnáním, které bylo před výpovědí chráněné zákonem a na dobu neurčitou.

Tento dříve běžný pracovní poměr dnes mizí – v roce 2014 jich bylo v Německu 68,3 procenta. Trpkou realitou jsou jedno- až dvouleté pracovní poměry u velkých firem, kdy absolventi univerzit vykonávají práci za minimální mzdu v naději, že pokud se osvědčí, vezme je zaměstnavatel do trvalého pracovního poměru, do té doby subvencují plat rodiče.

Práce bez mzdy je natolik rozšířená, že se objevila i v americkém televizním seriálu Laura Diamondová. V něm má hlavní hrdinka pomocníka, který pro ni pracuje bez nároku na odměnu. Když to její nadřízený zjistí, zeptá se jí: „Ty máš pomocníka? My jsme ale policie, státní úřad, a nikoli Google!“

Nízké příjmy

Až do poloviny sedmdesátých let rostla produktivita i příjmy. S nástupem globalizace nejen mnoho pracovních míst zcela zmizelo nebo se přesunuly do Asie, ale i začala narůstat automatizace snižující potřebu lidské pracovní síly. Díky ní se sice zvyšovala produktivita, ale současně klesaly příjmy.

Dvacet až pětadvacet procent zaměstnání v Německu je v segmentu nízkých příjmů, které sotva stačí pokrýt životní náklady

Prakticky celá devadesátá léta politické elity opakovaly fráze o sociálně tržním hospodářství s plnou zaměstnaností, přičemž nerozuměly vývoji, kdy ekonomické ukazatele byly skvělé, ale nezaměstnanost stagnovala nebo se dokonce zvyšovala. Pokles příjmů i prekérní zaměstnání jsou realitou, přičemž 20 až 25 procent zaměstnání v Německu je v segmentu nízkých příjmů, které sotva stačí pokrýt životní náklady.

Západní společnosti se stále více dělí na lidi, kteří si mohou užívat pozitivních efektů globalizace, a na ty, kteří sice udělali vše správně, ale jsou neúspěšní a společensky klesají. Jejich jízda na schodech směrem dolů jim přináší trvalé napětí, protože se snaží běžet v protisměru nahoru, a tím si udržet dosavadní životní standard.

Odsudek a diskriminace

V individualistických společnostech je neúspěch považován za osobní selhání, a i ti, kteří byli zatím sestupu ušetřeni, se ocitají pod tlakem strachu z něj a vydávají spoustu energie na přitvrzující boj o přerozdělování blahobytu. Jejich odpovědí je ještě vyšší pracovní nasazení a ochota podřídit osobní život práci, čímž trpí nejen kvalita života, ale i sociální vztahy. Život se podřizuje snaze udržet si společenskou pozici.

Na polarizované politické scéně se dostává do popředí odsudek či diskriminace slabších – uprchlíků nebo skupin na okraji společnosti

Strach ze sestupu vede k hledání vysvětlení, přičemž na polarizované politické scéně se dostává do popředí odsudek či diskriminace slabších – uprchlíků nebo skupin na okraji společnosti. Dřívější toleranci začíná nahrazovat zjednodušující pojetí morálky, kultury i mentality.

Tradiční sociálně demokratické bašty dnes volí pravicové a nacionální populisty v naději, že se podaří zastavit další pokles. A podle Nachtweye tento společenský sestup ohrožuje i demokracii, přičemž německý ekonom a sociolog nenabízí žádná řešení ani předpovědi dalšího vývoje. Jeho analýza je však přesná.

Die Abstiegsgesellschaft: Über das Aufbegehren in der regressiven Moderne

Společnost na sestupu. Protest v době regresivní moderny

AUTOR: Oliver Nachtwey

VYDAL: Suhrkamp 2016

ROZSAH: 264 stran

Počet příspěvků: 22, poslední 16.8.2016 11:27 Zobrazuji posledních 22 příspěvků.