Předsudek neexistence genetických rozdílů mezi populacemi má meze

David Reich shrnuje svůj genetický výzkum v knize Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past.

Lidská přirozenost není jen jedna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lidská přirozenost není jen jedna. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Lidská přirozenost není jen jedna.

Kolonialismus a nacismus zdiskreditovaly diskusi o genetických rozdílech. V důsledku zvěrstev v koloniích, experimentů ve vyhlazovacích táborech třetí říše a segregace v USA až do šedesátých let 20. století měly rasové teorie negativní dopad na genetický výzkum lidí. Ten nedávný pomocí DNA ukázal, že v minulosti byly přechody mezi populacemi plynulé a lidé se mísili, proto se geny dvou jedinců na Zemi průměrně překrývají z 99,8 procenta. Zřejmě pocházíme z Afriky a dvě procenta DNA máme od neandrtálců, s nimiž měl homo sapiens sexuální styk.

Tím končí teorie, dle nichž jsou mezi lidskými rasami ostré přechody a rozdíly. Existují však společenství, u nichž se díky dlouhému izolovanému vývoji, třeba Aboridžinci v Austrálii, nebo klimatickým podmínkám, například Inuité v severní Kanadě, vyvinuly podobné morfologické a fyziologické znaky – barva pleti a vlasů nebo tvar očí a nosu. Inuité se přizpůsobili potravě prakticky jen z masa, Nepálci řídkému vzduchu v Himálaji, Afričané slunečnímu záření a Severoevropané malému počtu slunečních dní a pití mléka.

Nacisté používali rasu především v biologickém kontextu, dnes je v západních společnostech považovaná za kulturní konstrukt. Genetika poskytuje nové poznatky o minulosti lidí a profesor David Reich z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity, odborník na starodávnou DNA, svůj výzkum shrnuje v knize Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past (Kdo jsme a jak jsme se sem dostali. Starodávná DNA a nová věda o lidské minulosti).

Přecitlivělá diskuse

Mezi Reichova zjištění patří zmíněné propojení sapiens s neandrtálci v severní Africe, zánik kultury, která postavila Stonehenge na jihu Anglie, nebo příbuznost Francouzů a Indiánů, z níž vyvodil, že na Sibiři žila neznámá populace, jejich předci, což později potvrdil objev Denisovanů. A ukazují, že předsudek především v humanitních vědách, dle nějž neexistují genetické rozdíly mezi populacemi, má v důsledku moderní genetiky meze a rasový problém je mnohem složitější.

Diskuse o rasismu je přecitlivělá, proto Reich formuluje opatrně, aby nevyvolal emoce. Dnešní populace vzešla z migračních vln v minulosti a až na výjimky není identická s prapůvodními obyvateli.

Reichova kniha se stala nejen bestsellerem, ale byla i tvrdě kritizovaná. Diskuse o rasismu je přecitlivělá, proto Reich formuluje opatrně, aby nevyvolal emoce.Navzdory tomu byl označen za nacistu, přestože je z aškenázské židovské rodiny. Předci aškenázských Židů pocházejí ze střední a východní Evropy, a protože kvůli restrikcím světského vládce i náboženské tradici uzavírali sňatky jen mezi sebou a příbuznými, rodili se často degenerovaní a dědili nemoci. V současnosti se proto u těch v USA a Izraeli před sňatkem provádí genetický test.

Reichův výzkum ukazuje, že geneticky je lidstvo promíchané, a neexistují kmeny. Dnešní populace vzešla z migračních vln v minulosti a až na výjimky není identická s prapůvodními obyvateli. Přináší však i sporné poznatky. Lidé jámové kultury jsou spojovaní s Indoevropany, kteří postupně pronikali do Evropy a severní Indie. Tito kočovníci své geny šířili stykem se ženami na dobytých územích, přičemž vyvražďovali muže jiných kultur. Text Rgvéda, důležitý pro hinduismus, jejich invazi zaznamenává a označuje je Árjové nebo Árijci.

Odmítnutí politické korektnosti

Zájem nacistů o Árijce dodnes ztěžuje jejich výzkum v Evropě a Severní Americe, ale ani v Indii se Reich nesetkal s pochopením. Pro Indy a jejich vnímání je totiž nepřijatelné, že jejich kultura, kterou považují za jednu z nejstarších na světě, by měla být importem. Pochopení však nenachází ani v USA, protože klade otázky, které nevyhovují politické korektnosti nebo dosavadnímu narativu.

Reich klade otázky, které nevyhovují politické korektnosti, a varuje před zneužitím svého výzkumu k rasistickým interpretacím, ale současně vystupuje proti výkladu, jenž znemožňuje ideologicky nezatížené bádání a opomíjí genetické rozdíly mezi populacemi

Zeptal se například, proč mají všichni finalisté v běhu na 100 metrů na letních olympijských hrách od roku 1980 genom ze západní Afriky. Studie totiž ukázaly, že mezi populacemi existují genetické rozdíly, které určují nejen barvu vlasů, ale i výšku, nižší imunitu vůči nemocem nebo schopnost rychle běžet. Reich varuje před zneužitím svého výzkumu k rasistickým interpretacím, ale současně vystupuje proti výkladu, jenž znemožňuje ideologicky nezatížené bádání a opomíjí genetické rozdíly mezi populacemi.

Afroameričané sice sdílejí s bílými Američany stejný způsob života, ale mají 1,7krát častěji rakovinu prostaty, ale společně s Hispánci se u nich měně vyskytuje roztroušená skleróza. Mnohem více židovských dětí, než je průměr, se narodí s dědičnou metabolickou Tay-Sachsovou chorobou.

Přežívání biologického rasismu

Rasový problém zhoršuje terminologie a rozdílná interpretace na obou stranách Atlantiku. Jak již bylo řečeno, v Evropě je zatížen biologickou interpretací nacistů zdůrazňující odlišnost, v USA se označení „rasa“ nebo „etnicita“ používá pro značně rozostřenou kulturně-sociální skupinu, jež se nepřekrývá s biologickou realitou, například Židé a Irové nebyli dlouhou dobu považovaní za bělochy.

Biologický rasismus ze začátku 20. století je dodnes v Evropě a USA přítomný. V hovorové řeči jsou používané pojmy a obraty v historickém biologicko-rasistickém kontextu, aniž by byly úmyslně diskriminující.

Z perspektivy Severoevropana je Jihoevropan každý od Gibraltaru po Istanbul. Katolický Katalánec však v případě muslimského Albánci uvidí spíše rozdíly než společný břeh Středozemního moře. Biologický rasismus ze začátku 20. století je dodnes v Evropě a USA přítomný. V hovorové řeči jsou používané pojmy a obraty v historickém biologicko-rasistickém kontextu, aniž by byly úmyslně diskriminující.

Reich zmiňuje rozhovor s americkým vědcem Jamesem Watsonem, jedním z objevitelů struktury DNA a nositelem Nobelovy ceny, v němž se ho a jeho kolegyně Beth Shapirové zeptal, kdy Židé konečně přijdou na to, proč jsou chytřejší než ostatní. Watson, profesor na Harvardově univerzitě, se neproslavil jen antisemitskými narážkami, ale v roce 2019 musel Cold Spring Harbor Laboratory vrátit čestné tituly, protože v televizním dokumentu tvrdil, že černoši mají nižší inteligenci než běloši.

David Reich, Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past.

Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past

Kdo jsme a jak jsme se sem dostali. Starodávná DNA a nová věda o lidské minulosti

AUTOR: David Reich

VYDAL: Pantheon 2018

ROZSAH: 368 stran

Počet příspěvků: 1, poslední 27.2.2020 03:01 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.