Pašování lidí jako cestovní kancelář. Jen s vyšším ziskem.

Převádění běženců do členských zemí EU je obchod s ročním obratem v desítkách miliard dolarů. Zisky organizací pašujících lidi z Afriky se odhadují na 150 milionů a do USA na šest miliard dolarů ročně. Italské úřady začínají považovat masové pašování uprchlíků do EU za organizovaný zločin s prvky mafie.

Andrea Di Nicola, Giampaolo Musumeci, Confessioni di un trafficante di uomini. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrea Di Nicola, Giampaolo Musumeci, Confessioni di un trafficante di uomini. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Andrea Di Nicola, Giampaolo Musumeci, Confessioni di un trafficante di uomini.

V roce 2012 se v Čečensku rozšířila dezinformace, že každý, kdo přijde do Německa, dostane čtyři tisíce eur a kousek půdy. Od té doby roste počet ruských občanů čečenské národnosti, kteří žádají v Německu o politický azyl. Původcem této dezinformace byly pašerácké organizace, které na webových stránkách, jako je transfer.vov.ru, nabízejí status uprchlíka a různé služby.

Imigrantské téma dlouhou dobu vládne zpravodajství a na knižních pultech se objevila řada nových knih. Například Confessioni di un trafficante di uomini (Vyznání pašeráka lidí) italského profesora kriminalistiky na Trentské univerzitě Andrey Di Nicoly a novináře Giampaola Musumeciho se na problematiku uprchlíků zaměřuje z hlediska organizovaného zločinu.

Miliardový obrat

Ilegální převádění lidí a jejich pašování do členských zemí Evropské unie je obchod s ročním obratem v řádu desítek miliard dolarů. Podle OSN se zisky organizací pašujících lidi z Afriky odhadují na 150 milionů a do USA dokonce na šest miliard dolarů ročně. Údaje různých státních a nestátních institucí se liší, ale všechny předpokládají celkový obrat za převádění lidí na několik miliard a některé až 20 miliard dolarů za rok.

Údaje různých státních a nestátních institucí se liší, ale všechny předpokládají celkový obrat za převádění lidí na několik miliard a některé až 20 miliard dolarů za rok

Srbská vesnička Bogovada je kvůli azylovému centru klíčovým místem pro všechny uprchlíky, kteří se dostali do Srbska, ale jejich cílem je severní Evropa. Neustálý příliv běženců je zdrojem příjmů pro místní hotely, bary a obchody – na lidském utrpení se dobře vydělává, a proto se téměř každý obyvatel Bogovady přímo, nebo nepřímo podílí na byznysu s uprchlíky. Taxikář Goran si za odvoz k maďarské hranici vzdálené necelých tři sta kilometrů účtuje 50 eur, přičemž ročně odveze zhruba tisíc uprchlíků. Jde však jen o malého účastníka obrovského byznysu.

Je třeba rozlišovat mezi převaděči a obchodníky s lidmi. Ti odvlékají běžence do zahraničí, kde jsou nuceni k prostituci nebo dnešní formě otroctví. Převádění a pašeráctví je podnikání s cílem za úplatu překonat hranice a dostat klienty do cílové země. V podstatě jde o stejnou činnost, jakou provádějí tradiční cestovní kanceláře, ale s mnohem vyšším ziskem.

Finanční možnosti

Ceny odpovídají komplikacím na cestě a žádanosti cílové destinace, například z Afghánistánu do Velké Británie přijde na 25 tisíc, z Číny do USA na 40 až 70 tisíc či z Iráku do Německa na sedm až čtrnáct tisíc dolarů. Podle finančních možností uprchlíka může cesta do vysněné země v Evropě nebo do Severní Ameriky trvat několik týdnů či měsíců a dlouhé její úseky musí ujít pěšky. Nebo může připlout na luxusní jachtě či letět první třídou s prvotřídně padělanými doklady a být vyzvednut klimatizovanou limuzínou.

Podle finančních možností uprchlíka může cesta do vysněné země v Evropě nebo do Severní Ameriky trvat několik týdnů či měsíců a dlouhé její úseky musí ujít pěšky

Istanbul je důležitou přestupní stanicí na cestě do Evropy. Pro občany mnoha afrických zemí není obtížné dostat vstupní vízum do Turecka, což je v případě EU prakticky nemožné. Z Asie sem přicházejí Syřané, Kurdové, Afghánci nebo Pákistánci. Pašerácké organizace zajišťující další cestu zde mají neustále nové zákazníky a vedou je Turci kurdského původu, kteří ovládají více jazyků, vyznají se v oblasti a mají kontakty v zemích, z nichž uprchlíci pocházejí.

Ti bývají ubytování v pronajatých starých továrnách nebo prázdných hotelech, kde čekají několik dní nebo měsíců pod kontrolou pořádkové služby organizace. Když nastane čas odjezdu, jsou naloženi do minibusů, které je dopraví na pobřeží. Doprovází je jedno nebo dvě osobní auta, která jedou napřed a varují, objeví-li se na cestě policie.

Náročná logistika

Na pobřeží dorazí uprchlíci po soumraku a přestoupí na všemožné lodě – od velkých gumových člunů přes vyřazené rybářské bárky až po luxusní motorové čluny nebo jachty, které jsou buď pronajaté, nebo ukradené v některé západní evropské zemi. Za kapitány bývají často najímáni Rusové a Ukrajinci, kteří v případě dopadení rozšiřují řady svých krajanů v italských věznicích.

Pašování lidí do Evropy je logisticky velmi náročné, ale na jedné lodi převážející uprchlíky vydělá pašerácká organizace průměrně 50 tisíc dolarů

V celém řetězci vydělává každý podle svého postavení. Ti, kdo získávají zákazníky, dostávají dva tisíce dolarů za běžence, doprovodné auto 700 až 800 dolarů za jednu cestu, kapitán lodi deset tisíc dolarů a pět tisíc ten, kdo ho sehnal. Nejdražší položkou je loď, protože jsou zabavované, a v Turecku je proto obtížné nějakou pronajmout. Většinou se plaví pod zahraniční vlajkou, často americkou.

To se neobejde bez spolupráce s policií a dalšími úřady, které musejí být rovněž uplaceny. Úplatný úředník si za sezónu přijde na 40 tisíc dolarů. Pašování lidí do Evropy je tedy logisticky velmi náročné, ale na jedné lodi převážející uprchlíky vydělá pašerácká organizace průměrně 50 tisíc dolarů.

Hawala

Finance zajišťuje sofistikovaný, velmi efektivní a zároveň jednoduchý systém převodu peněz hawala, který funguje mimo oficiální bankovní systémy a nezanechává po sobě žádné stopy – ani výpisy z konta, ani potvrzení z bank –, což jej činí velmi zajímavým pro všechny finanční toky, jež mají zůstat skryté státním institucím. Má původ na Blízkém východě a v Asii, kde hawalu obchodníci používali k finančním transakcím, aby se vyhnuli riziku přepadení a oloupení.

Převod peněz hawala funguje mimo bankovní systémy a nezanechává po sobě žádné stopy – ani výpisy z konta, ani potvrzení z bank –, což jej činí zajímavým pro finanční toky, jež mají zůstat skryté státním institucím

Hawala je legální a založená na síti obchodníků – hawaladarů, většinou za stejného etnika – a na důvěře. Hawaladar přijme například v některé evropské zemi částku, jež je následně očištěna o poplatek a vyplacena konečnému příjemci. Americké úřady se již dlouhou dobu domnívají, že hawala je nejen jedním ze způsobů krytí zisků z pašování lidí nebo neplacení daní, ale slouží i k financování teroristických skupin.

Dostat se do Velké Británie není jednoduché, navzdory tomu tisíce uprchlíků denně usilují dostat se do francouzského přístavu Calais či k eurotunelu pod Lamanšským průlivem. Cena cesty na britský břeh začíná na dvou tisících eur. Pašeráci lidí tedy mají konjunkturu. K jejich metodám patří spací pytle naplněné ledem, do kterých si uprchlík musí vlézt, aby ho neobjevily termokamery, nebo bývají zabaleni do kuchyňských hliníkových folií.

Zatajování státní příslušnosti

Jednou z mála legálních možností, jak získat v EU trvalý pobyt a pracovní povolení, je politický azyl. Ten je ale udělován jen lidem několika národností, kteří v současnosti mají nárok na mezinárodní ochranu. Proto se uprchlíci často snaží zatajit svou pravou státní příslušnost, a vydávají se za občana státu, ve kterém s momenetálně válčí.

Například Paštunové žijí na obou stranách afghánsko-pákistánské hranice. Pákistánští Paštunové na rozdíl od afghánských nárok na politický azyl v Evropě nemají, ale pokud svůj pas zničí a vydávají se za Afghánce, otvírá se jim cesta na Západ.

Uprchlíci se často snaží zatajit svou pravou státní příslušnost, a proto se vydávají za občana státu, ve kterém s momenetálně válčí

Každý rok stanoví italské úřady, kolik sezonních dělníků smí do Itálie přijet. Italští farmáři následně mohou požádat o jejich přidělení – na příslušném úřadě vyplní formulář, kde vyjmenují konkrétní pracovníky, o které žádají. Ti pak jdou se svým pasem na italské zastupitelství v Islámábádu a do něj dostanou na devět měsíců povolení k práci. Tak se lze do EU dostat na objednávku a bez nebezpečného ilegálního překonávání hranic.

Občas mají italské úřady podezření, že uprchlíkovi údaje nejsou pravdivé, ale nedaří se jim to dokázat. Proto začínají považovat převádění uprchlíků do EU za mafiánskou kriminalitu. Za masovým příchodem uprchlíků totiž je organizovaný zločin. Kde je poptávka, rychle vznikne i nabídka, a pokud nikoli, pak se stejně jako v Čečensku uměle vytvoří.

Confessioni di un trafficante di uomini

Přiznání pašeráka lidí

AUTOŘI: Andrea Di Nicola, Giampaolo Musumeci

VYDAL: Chiarelettere 2014

ROZSAH: 162 stran

Počet příspěvků: 1, poslední 3.9.2015 09:49 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.