Oslepující zelená nenávist

Nový film režiséra Jeffa Gibbse a producenta Michaela Moora Planet of the Humans (Planeta lidí) vyvolal bouřlivou odezvu a tyto dvě ikony progresivistického a enviromentalistického hnutí jejich soudruzi vyobcovali. Dokument totiž ukazuje pokrytectví a lži zeleného hnutí, například jak je solární energetika nespolehlivá a závislá na fosilních zdrojích, jak jsou káceny lesy, aby bylo co spalovat v kotlích na biomasu, či jaký byznys si z ní udělali lidé, jako je Al Gore, což nemohlo zůstat bez reakce.

Klimatičtí aktivisté požadují stažení filmu a výzvu podepsal i klima-vědec Michael Mann, podvodník s hokejkovým klimatickým grafem. Za několika dnů se jim podařilo dotlačit webovou stránku Films for Action, který film původně propagoval, k jeho stažení. Hlavní producent Moore, který za svůj starší dokument Bowling for Columbine obdržel Oscara, však dal své nové dílo 21. dubna volně k dispozici na YouTube, díky čemuž se jeho šíření zeleným soudruhům zastavit nepodařilo.

Za první dva týdny dikument vidělo více než šest milionů diváků a každý den dalších několik set tisíc. Příznačné je, že americký filmový režisér a producent Moore byl léta hrdinou a ikonou progresivních levičáků na celém světě. Svými aktivistickými filmy bojoval proti právu nosit zbraň, korporacím, jako je McDonald, či proti pravicovým prezidentům, jako byl George W. Bush.

Konzervativcům se jeho filmy nikdy nelíbily, ale neusilovali o jejich cenzuru ani zákaz. Nyní Moore produkoval film, který kritizuje jednu z posvátných krav progresivních levičáků, kteří v průběhu několika dnů spustili cenzorskou kampaň za jeho stažení z distribuce. Úplný zákaz a upalování na hranicích se už nenosí, ale pokud by se jim podařilo přesvědčit YouTube, aby tento film stáhl, mělo by to podobný efekt.

Nachytaní guru zelené revoluce

Nový Moorův film se v mnohém podobá jeho předchozím aktivistickým dokumentům – odkrývá zajímavá fakta a souvislosti, které se někteří pokoušeli či stále pokoušejí tajit, a odhaluje faleš a lži známých a důležitých postav, třeba Al Gora, Michaela Bloomberga či Billa McKibbena, ale celkově je manipulativní s řadou zamlčených podstatných informací či okolností, navzdory tomu stojí za zhlédnutí.

Dokument naivně věřícím v zelenou energii, biopaliva či v elektromobily ukazuje, jak jsou neekologické a bez tradičních zdrojů nefunkční. K nezaplacení je i vidět guru zelené revoluce koktat, když je tvůrci filmu nachytají. Ukazuje také, jak se kvůli „ekologickým“ elektrárnám na biomasu kácejí v USA lesy, velké stromy hoblují na štěpku, jež se sype do kotlů a pálí, čemuž se říká zelená energie z obnovitelných zdrojů energie.

Navíc se kácejí tradiční lesy či pouštní stromy Jeshua tree, aby vznikl prostor pro nové obrovské plochy se solárními panely, přičemž po deseti dvaceti letech užívání jsou tyto fotovoltaické elektrárny opuštěny a zůstává po nich mrtvé zdevastované území – jen písek a rozpadající se solární panely a ploty. Film také odhaluje výrobu zařízení pro tyto zelené elektrárny, které jsou – od těžby surovin po vlastní výrobu – všechno jen ne ekologické.

Výborné jsou záběry, kdy tvůrci filmu na demonstraci osloví zakladatele Hnutí 350 Billa McKibbena, podporovatele obnovitelné zdroje energie, zda souhlasí se spalováním biomasy, tedy i stromů, ale ten se trapně vykrucuje a nenechá je rozhovor dokončit, rychle se otočí k mnohem přívětivější reportérce, jež mu neklade takové protivné otázky. Nebo je zachycen Al Gore, jak na jednání – zřejmě Kongresu – podporuje pěstování plodin pro biopaliva v Brazílii a na připomínku, že tím podporuje kácení Amazonského pralesa, odpoví, že „na to zapomněl“.

Opomíjená fakta

S Moorem a Gibbsem by šlo v podstatě souhlasit, ale dva aspekty jejich dokument zbytečně shazují. Prvním je jejich naprosté zapomnění na jadernou energetiku. Zkoumají alternativy k uhlovodíkovým zdrojům a ukazují, že fotovoltaika, větrníky ani biomasa rozumnými alternativami nejsou, čímž jejich hledání odpovědi na energetiku končí – sugerují, že žádná neexistuje.

Souvisí to s celkově apokalyptickým laděním filmu – na planetě Zemi se přemnožili lidé a narůstající lidská populace a imperativ ekonomického růstu jsou příčinou její devastace, přičemž jediným řešením pro umírající orangutany a kácené deštné pralesy je ekonomický a populační úpadek. To je druhý aspekt, který film degraduje.

Tvůrci filmu opomíjejí, že nyní pokrývá zemský povrch větší procento lesů než před 20 lety. Stejně jako fakt, že minimálně v rozvinutém západním světě je čistota vody v řekách a vzduchu ve městech lepší než před 40 lety. Zamlčují také, že jaderná energetika může být energií budoucnosti, protože neznečišťuje životní prostředí, je stabilní a zdrojů paliva dostatek (dnešní vyhořelé“ palivo bude s velkou pravděpodobností palivem v budoucích jaderných generátorech).

Filmem pak prolíná Moorova a Gibbsova nenávist ke kapitalismu. Mají romantické představy o socialismu i třeba o Indiánech. Přitom ze srovnání životního prostředí v kapitalistických a socialistických státech, výrazného zlepšení většiny ekologických parametrů v zemích, jako je Česká republika, ve kterých se relativně nedávno změnil režim ze socialistického v kapitalistický, a z dodržování ekologických norem v USA a Evropské unii na straně jedné a v Číně na druhé vyplývá, který společenský systém je k životnímu prostředí přívětivější a který je nebezpečnější.