Jak v televizi přiblížit složitou realitu Blízkého východu

Izraelský seriál Fauda je návykový, vtáhne do děje a neustále přichází nová akce. Popisuje činnost speciální izraelské protiteroristické jednotky, jejíž členové hovoří plynně arabsky a dokážou snadno působit mezi nepřáteli, Palestinci, jako tajní agenti, jejichž cílem je na palestinském území unášet či likvidovat arabské teroristy.

Marek Hudema 22.7.2020
Blízký východ. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Blízký východ. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Blízký východ.

Izraelský seriál Fauda se stal světovým fenoménem. Dívají se na něj Izraelci i Arabové, ale zároveň jej nemají rádi levičáci ani pravičáci. Jeho třetí řada, která se nedávno objevila na internetové streamovací videoslužbě Netflix, si vysloužila ještě tvrdší kritiku než předchozí série. A mnohdy oprávněně. Navzdory tomu má cenu se na seriál dívat. Nikoli kvůli akčnímu vykreslení izraelsko-arabského konfliktu jako kolotoče osobní msty, což podporuje zjednodušené myšlení, ale protože patří k nejlepším dobrodružným filmům či televizním počinům aspoň částečně přibližujícím složitou realitu Blízkého východu.

Nejprve varování: izraelský seriál Fauda, který je u nás k vidění třeba na Netflixu, je návykový, vtáhne do děje a neustále přichází nová akce. Jak by taky ne, když popisuje činnost speciální izraelské protiteroristické jednotky známé jako mista’aravim, jejíž členové umějí plynně arabsky a dokážou snadno působit mezi nepřáteli, tedy Palestinci, jako tajní agenti, jejichž cílem je na palestinském území unášet či likvidovat arabské teroristy.

A tuto akční střílečku si na Blízkém východě oblíbili Izraelci, Palestinci i ostatní Arabové a přes Netflix pak pronikla do USA a dalších zemí. Ne že by už dříve Izrael nevyvážel filmy, které by se v zahraničí nechytily, ale že by si izraelský seriál oblíbili i Arabové, bylo dosud nemyslitelné. Fauda je skutečný fenomén.

Punc autenticity

Seriál přitahuje mimo jiné puncem autenticity. Není to jen tím, že se v něm mluví hebrejsky a arabsky a hrají tam i herci palestinského původu. Jeho autoři, Izraelci Lior Raz a Avi Issacharoff, totiž využívají vlastních zkušeností s palestinským terorismem. Raz, který zároveň v seriálu hraje hlavního hrdinu Dorona Kavillia, dokonce působil v jednotce typu mista’aravim, speciálně prý v jednotce 217. Psaní námětu Faudy mu pak, jak sám řekl, posloužilo jako „skutečná terapie“ pro léčení posttraumatického stresového syndromu vyvolaného vojenskou službou.

Izraelský televizní seriál Fauda přitahuje mimo jiné puncem autenticity. Není to jen tím, že se v něm mluví hebrejsky a arabsky a hrají tam i herci palestinského původu. Jeho autoři, Izraelci Lior Raz a Avi Issacharoff, totiž využívají vlastních zkušeností s palestinským terorismem. Raz, který zároveň v seriálu hraje hlavního hrdinu Dorona Kavillia, dokonce působil v jednotce typu mista’aravim, speciálně prý v jednotce 217.

Při natáčení seriálu využil i svou traumatickou zkušenost s terorem: jeho přítelkyni, se kterou chodil v 18 letech, ubodal palestinský terorista. A k vykreslení palestinské reality vydatně přispěl i druhý spoluautor, Avi Issacharoff, novinář se specializací na palestinskou politiku a násilné akce, o nichž píše pro internetový deník The Times of Israel. Dobře se vyzná na palestinském Západním břehu Jordánu a měl prý zdroje i mezi palestinskými radikály.

I když to Raz a Issacharoff často nezmiňují, při psaní scénáře jim pomáhal tým profíků včetně zkušeného scenáristy a autora knihy o izraelských tajných službách Mosheho Zondera nebo scenáristky Michal Aviramové. Ta prý některé postavy obohatila o lidský rozměr a dodala jim více citu a rodinných vazeb. Proto nejsou černobílé – nebo přinejmenším projevují v některých scénách až překvapivě hodně citu.

Portrét bojovníka, který jen nerad použije násilí a má z toho chvíli trauma, není v izraelské produkci nic nového. Jenže tentokrát je něco podobného aplikováno i na Palestince. Vše je navíc zkombinováno se zmatkem, omyly, osobní pomstou a – především na konci každé série – prvky zmaru.

Od Hamásu k Islámskému státu

Seriál se ostatně jmenuje Fauda, což v arabštině znamená zmatek. Zároveň jde o kódové slovo, které bylo, a možná dosud je používáno pro evakuaci izraelských speciálních jednotek, když se věci začínají vymykat kontrole nebo ji zle tísní nepřátelé. Fauda názorně ukazuje, jak okolnosti lámou dobrá předsevzetí lidí a jak v boji proti terorismu padají dobře míněná pravidla i lidskost. První dvě řady seriálu se odehrávají především na Izraelem okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu.

V první řadě se hlavní hrdina Doron Kavillio (postavy se v seriálu oslovují hlavně křestními jmény), který od své jednotky odešel, do ní vrací, aby mohl zadržet Taufíka Hammeda, člena radikálního hnutí Hamás. Do té doby si totiž myslel, že nebezpečný terorista Taufík (který je v seriálu vymodelován podle skutečného teroristy Ibrahima Hammeda, v současnosti sedícího v izraelském vězení) je mrtvý. Že už ho zabil. Taufík ale mrtvý není, stále hrozí dalšími útoky, proto se vrací splnit svůj úkol.

I když první řada seriálu končí zdánlivým úspěchem izraelského komanda, zůstává pocit zmaru nad zbytečným násilím, mrtvými, jejichž smrt nikomu neposloužila, a z rozpadlých a nenaplněných vztahů. Zejména když se ve druhé sérii ukáže, že nic neskončilo a osobní pomsta pokračuje. Zjeví se nový nepřítel, tentokrát spojený nejen s Hamásem, ale především s teroristickou organizací Islámský stát.

Taufíka Hammeda má „dostat“ na svatbě jeho bratra, jenže události se rychle vymknou kontrole. Dojde ke střelbě a oběťmi jsou nevinní lidé. Stále rychleji se roztáčejí kola osobní pomsty za zabité příbuzné a kamarády, dojde na sebevražedné atentáty. Nakonec „zvlčí“ i Izraelci, když připevní výbušnou vestu na děti a vyhrožují jejich odpálením, pokud jim teroristé nevydají zajatého kamaráda a zároveň člena Doronovy širší rodiny. Ale to by nebyla současná quality TV, aby se vše nezkomplikovalo.

I když první řada seriálu končí zdánlivým úspěchem izraelského komanda, zůstává pocit zmaru nad zbytečným násilím, mrtvými, jejichž smrt nikomu neposloužila, a z rozpadlých a nenaplněných vztahů. Zejména když se ve druhé sérii ukáže, že nic neskončilo a osobní pomsta pokračuje. Zjeví se nový nepřítel, tentokrát spojený nejen s Hamásem, ale především s teroristickou organizací Islámský stát.

A stejně jako v první sérii se ukazuje, že nikdo z hrdinů či antihrdinů nemá nárok na odpočinek a klidný život. Spirálu vzájemného násilí včetně vylévání si zlosti na příbuzných či mučení fakticky kohokoli, ať fyzicky, nebo „jen“ duševně, zkrátka nelze jednoduše ukončit.

Ještě vyšší atraktivita

Autoři seriálu se násilí Izraelců a hlubšího vykreslení psychologie Palestinců zpočátku obávali. „Mysleli jsme si, že pravičákům (v Izraeli) se to nebude líbit, protože Palestinci jsou vylíčeni jako lidé, a levičáci nás budou nenávidět, protože ukazujeme (izraelské) vojáky dělat ne úplně správné věci,“ tvrdí unisono Raz a Issacharoff. Úspěch seriálu byl pro ně „šok“. Jenže je to logické. Nejednoznačnost postav z obou stran a téma osobní msty v seriálu je velmi vděčné a svým způsobem i laciné.

Umožňuje to vidět Izraelce i Palestince včetně teroristů jako „lidi“ a nahlédnout do jejich normálních životů, což je věc, která na Blízkém východě není běžná. A před pár lety – první díl seriálu se vysílal v roce 2015 – to nebylo obvyklé už vůbec. Zároveň to ale dává divákům možnost použít trochu laciné zjednodušení, protože si mohou říct: obě strany si jsou podobné, jsou to jen lidé a celý izraelsko-palestinský konflikt je o lidech, jejich osobním nepřátelství a pár zlých teroristech.

Ve třetí sérii se děj postupně přesunuje ze Západního břehu Jordánu do Pásma Gazy, což zvýšilo jeho atraktivitu. V Izraeli, devítimilionové zemi, první díl třetí řady seriálu, produkovaného stejně jako celý seriál tamní satelitní televizní stanicí Yes, vidělo za první dva dny vysílání více než milion diváků. Na palestinských územích se na něj dívala také spousta lidí, zřejmě včetně členů Hamásu, stejně jako na ty předchozí, i když hnutí Hamás Faudu oficiálně odsoudilo.

Prostě to, co si spousta lidí tak či onak myslí, aniž by více uvažovala o kořenech a historii izraelsko-palestinského konfliktu nebo o návrzích na jeho politické řešení. Izraelské osady na okupovaném území jsou spíše kulisou, složitá palestinská i izraelská politika je omezena na minimum, stejně jako palestinský nacionalismus. Na druhou stranu se není čemu divit, protože tvůrci seriálu se snažili o akční dílo reflektující jejich zkušenosti se světem a konfliktem, který je obklopuje, ne o politologický rozbor situace na Blízkém východě.

Ve třetí sérii se děj postupně přesunuje ze Západního břehu Jordánu do Pásma Gazy, což zvýšilo jeho atraktivitu. Gaza, kterou už od roku 2012 ovládá Hamás a jež je svérázným islamistickým státem, je už několik let cizincům téměř nepřístupná. Proto je pro diváky nejen na Blízkém východě lákavým exotickým a domovu podobným prostředím.

V Izraeli, devítimilionové zemi, první díl třetí řady seriálu, produkovaného stejně jako celý seriál tamní satelitní televizní stanicí Yes, vidělo za první dva dny vysílání více než milion diváků. Na palestinských územích se na něj dívala také spousta lidí, zřejmě včetně členů Hamásu, stejně jako na ty předchozí, i když hnutí Hamás Faudu oficiálně odsoudilo.

Špatně zobrazená Gaza

A právě třetí řada seriálu se stala ještě větším terčem kritiky než ty předchozí. Nejde však o to, že i když má dílo spád a některé akční scény jsou skvělé, stejně působí mdleji než předchozí díly. Ani o to, že tentokrát příběh trochu šustí papírem a hlavní hrdina Doron Kavillio začíná stále víc připomínat obtloustlou obdobu amerických akčních hrdinů, jako byli Rambo nebo Rocky. Kritika především Arabů a izraelské i americké levice se týká zejména údajné zaujatosti seriálu vůči Arabům, jakési téměř koloniální povýšenosti.

Údajně se v seriálu neodrážejí všeobecné mizérie a bída, jež v Gaze panují. Navíc dráždí spousta detailů – izraelští vojáci se nesmyslně vydávají za chudé obchodníky ze Západního břehu, ačkoli s Gazou obchoduje jen pár boháčů, podezřele lehce se dostávají do Gazy i zpět a používají mluvu, která by je v tamním prostředí rychle odhalila.

Má se to odrážet třeba v odbytých reáliích, jak uvádí v komentáři například izraelský deník Ha’arec, kde kdysi pracoval spoluautor seriálu Issacharoff. Samozřejmě, že izraelský štáb nemohl natáčet přímo v Gaze ovládané protiizraelským islamistickým hnutím Hamás, proto se natáčelo v Izraeli – v Araby obydleném městě Džisr az-Zarká, v přístavu Jaffa, což je dnes fakticky součást Tel Avivu, a také ve výcvikových prostorech izraelské armády. Což byl dobrý základ pro vytvoření obrazu Gazy, leč podle kritiků se nepovedlo, údajně se v seriálu neodrážejí všeobecné mizérie a bída, jež v Gaze panují.

Navíc dráždí spousta detailů – izraelští vojáci se nesmyslně vydávají za chudé obchodníky ze Západního břehu, ačkoli s Gazou obchoduje jen pár boháčů, podezřele lehce se dostávají do Gazy i zpět a používají mluvu, která by je v tamním prostředí rychle odhalila.

I v předchozích řadách Faudy divák našel přešlapy, které vyvolávaly úsměv – nedokonalá arabština některých herců, podivná beduínská vesnice, účast ženy na riskantní akci jednotky, svádění Palestinky izraelským agentem a jejich podivný vztah (zřejmě reakce na to, že televize Yes při prvním jednání s autory označila seriál za příliš „mačistický“, pak byl zřejmě přepracován) nebo používaná, či spíš nepoužívaná technika. Nicméně celek byl o dost realističtější a docela dobře zachycoval palestinský život na Západním břehu i bojové akce izraelských jednotek, jak britské BBC potvrdili jejich členové.

Nesplněný záměr

Další vlna kritiky se snesla na to, že Palestinci jsou prý v poslední řadě seriálu příliš zaměřeni na terorismus, jejich vlastenecká motivace je minimální či smazaná pomstou, zatímco Izraelci se obětují pro kolektiv, vlast nebo záchranu rukojmích. Podle některých levičáků jde o „zneužívání“ Palestinců pro proizraelský film. Jenže na poměry Blízkého východu je i třetí řada stále velmi „objektivní“, a nikdo navíc netvrdí, že nejde o pohled z izraelské perspektivy.

Na poměry Blízkého východu je i třetí řada stále velmi „objektivní“, a nikdo navíc netvrdí, že nejde o pohled z izraelské perspektivy. Nicméně pokud byl záměrem tvůrců na rozdíl od předchozích řad dodat seriálu „komplexnější“ rozměr a ukázat, jak „vysokou cenu platí nevinní lidé kvůli (palestinsko-izraelskému) konfliktu“, jak to řekl agentuře AFP Issacharoff, úplně se to nepovedlo.

Nicméně pokud byl záměrem tvůrců na rozdíl od předchozích řad dodat seriálu „komplexnější“ rozměr a ukázat, jak „vysokou cenu platí nevinní lidé kvůli (palestinsko-izraelskému) konfliktu“, jak to řekl agentuře AFP Issacharoff, úplně se to nepovedlo. Zůstal ale aspoň pocit beznaděje, zmatku a marnosti, který seriálu dodává lákavý nádech jinakosti už od jeho počátku, a také autentičnost bojových scén, již potvrzují i sami členové izraelských speciálních jednotek. A také ukazuje i některé nepříliš známé reálie, kupříkladu význam palestinských klanů v Gaze.

Seriál Fauda se vyrovná nejlepším dobrodružným filmům o Blízkém východě vycházejícím z reálného pozadí, jako je Lawrence z Arábie, Syriana, Království či Labyrint lží, a někdy je i předčí. Rozhodně se vyplatí podívat se i na jeho třetí řadu a u toho doufat, že připravovaná čtvrtá řada se kvalitou bude blížit spíše první či druhé sérii.

Izraelský televizní seriál Fauda.

Fauda

Izraelský televizní seriál

TVŮRCI: Lior Raz, Avi Issacharoff

REŽIE: Assaf Bernstein, Rotem Shamir

ROZSAH: 2015–2020, 24 hodin 23 minut (minutáž: 32–51 minut)

Série 1 (2015) – 12 epizod

Série 2 (2017) – 12 epizod

Série 3 (2019) – 12 epizod

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.