Ceska Pozice

Jak umožnit člověku přežít na Zemi

Hlavním tématem knihy Konzervatismus pro třetí tisíciletí Vlastimila Podrackého je odpřirozenění Západu, odtržení člověka od přirozeného světa.

Lidská přirozenost není jen jedna. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Lidská přirozenost není jen jedna.

Motivem knihy Konzervatismus pro třetí tisíciletí Vlastimila Podrackého je hledání přirozenosti, hlavním tématem pak odpřirozenění Západu a v širším smyslu celé civilizace včetně jejích technických a informačních segmentů. Situace totiž dle něho dospěla na prahu třetího tisíciletí natolik daleko, že společnost či pozitivní kolektivní hodnoty byly potlačeny ve prospěch člověka považovaného zejména za konzumenta a hédonistu.

Podracký zaujímá vyhraněný postoj – upřednostnění těchto lidských „výmyslů“ a jejich prosazování může zničit svět i celé lidstvo. K této prognóze ho vede situace, kdy se člověk zbavil tlaku přirozeného prostředí a nemusí řešit každodenní přežití, ale současně poskytuje obrovský prostor k dynamickému a pozitivnímu rozvoji, a nejen duchovnímu. Namísto toho však nastupuje adorace jednotlivce a přehnaný důraz na jeho smyslové a materiální požitky.

Osobní zkušenost

Může jít o korupci, kterou si mocní získávají souhlas členů masové společnosti, a vést k vnitřní vyprázdněnosti, nezakotvenosti a neuspokojení člověka, což způsobuje konzumaci čehokoliv zdánlivě hodnotného, destrukci přirozeného života a z dlouhodobého hlediska jeho neudržitelnost. Podracký také analyzuje důsledky lidských práv, globalizační trendy, ideovou podstatu ekologie a příčiny i následky nihilismu jako symptomu odpřirozenění, odtržení člověka od přirozeného světa.

Podrackého přístup není akademický, ale vychází z osobní zkušenosti, nikoli však v subjektivním smyslu. Směřuje ke kolektivním idejím, ale bez negativních konotací, které jsou v našem historickém a kulturním okruhu s kolektivismem často spojované, a usiluje o řešení současné, neuspokojivé situace.

Podrackého přístup není akademický, ale vychází z osobní zkušenosti, nikoli však v subjektivním smyslu. Směřuje ke kolektivním idejím, ale bez negativních konotací, které jsou v našem historickém a kulturním okruhu s kolektivismem často spojované, a usiluje o řešení současné, neuspokojivé situace.

Dle něho jím je nadčasový humanismus, významná součást konzervatismu 3. tisíciletí – kombinace pokory rozumu, přirozenosti, odpovědnosti, respektování zákonitostí univerza, uznání nedokonalosti lidí a věčného úkolu člověka zdokonalovat svět. Podracký k tomuto řešení dospěl na základě širokého spektra myslitelů, mezi nimiž neopomněl prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937).

Masarykúv postoj se shoduje s tím Podrackého. Nebyl systematickým filozofem, jeho život a dílo se orientovaly na každodenní praxi, zejména politickou ve prospěch celku. Podracký se zaměřuje na širší veřejnost vyznávající různé hodnoty či politické ideje, může tedy vyvolat jak souhlas, tak nesouhlas. Nelze mu však upřít jasné závěry, jež mohou pomoci při hledání míry věcí lidských i kosmických a umožní člověku přežít.

Vlastimil Podracký, Konzervatismus pro třetí tisíciletí

Konzervatismus pro třetí tisíciletí

AUTOR: Vlastimil Podracký

VYDAL: Centrum české historie 2019

ROZSAH: 158 stran

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.