Jak parazitovat na finančním trhu

Kvůli novým digitálním technologiím, jež umožňují i vysokorychlostní obchodování na burze, se z amerických akciových trhů vytrácí lidský prvek. Vznikla společnost bohatých a chudých, jež je rozdělená podle toho, jak rychle fungují jimi používané technologie.

Michael Lewis, Flash Boys: A Wall Street Revolt foto: Česká pozice

Michael Lewis, Flash Boys: A Wall Street Revolt

Hovoří-li o vysokorychlostním obchodování na burze Karel Janeček, český matematik, mecenáš a zakladatel společnosti RSJ, jež významného postavení na finančních trzích dosáhla zejména zdokonalováním vlastního systému matematických algoritmů pro obchodování s deriváty, blahosklonně se usmívá a považuje se za tvůrce trhu. Laik pak má dojem, že jde o dobročinnost.

Hovoří-li o vysokorychlostním obchodování (high-frequency trading, HFT) americký digitální průkopník Jaron Lanier, pak rozčileně o supervýkonných počítačích na burze sloužících ke zdolání konkurence, jež se ani nemusí dozvědět, že něco bylo na prodej. A Lanierův pozorovatel má strach, aby nedostal infarkt.

Popisuje-li americký finanční novinář Michael Lewis ve své knize Flash Boys: A Wall Street Revolt (Bleskoví hoši. Vzpoura na Wall Streetu) tento finanční mechanismus, pak jako proměnu amerického bankovnictví. To poté, co s pomocí ratingových agentur udělalo z toxických hypoték nejprve skvělé produkty a pak bezcenné dluhopisy, jež prodávalo svým klientům, aby proti nim následně sázelo na burzách, a řecké vládě pomáhalo zkreslovat výši státního dluhu, začalo hledat nové obchodní příležitosti.

Ty se objevily s novými digitálními technologiemi, kvůli nimž se začal z burzovního obchodování vytrácet lidský prvek – finanční trhy totiž stále častěji řídí počítače. Znalost trhu přestala hrát rozhodující roli – nahradila ji výkonnější technika. Americké akciové trhy se proměnily ve společnost první a druhé třídy, bohatých a chudých, jež je rozdělená podle toho, jak rychle fungují jimi používané technologie. A sám finanční trh přestal být finančním trhem.

Nanovteřinová manipulace

Wall Street má mentalitu, kterou například ve stejnojmenném filmu režiséra Olivera Stona představuje Gordon Gekko ztělesněný Michaelem Douglasem. Této mentalitě nestačí létat v první třídě, ale potřebuje ke svému uspokojení, aby ostatní lidé seděli v nepohodlné turistické třídě. Dlouhodobé vize nikoho nezajímají, rozhodující jsou výsledky v příštím čtvrtletí.

Do tohoto světa byl z Kanady vyslán Bradley Katsuyama, zaměstnanec Royal Bank of Canada a slušný a ohleduplný Kanaďan. Wall Street mu nebyl sympatický, ale protože byl makléřem se schopností vcítit se do trhu, měl dobré výsledky. Situace se změnila v roce 2007, kdy finanční trh na obrazovce počítače přestal ukazovat realitu. Kdykoliv chtěl Katsuyama uskutečnit transakci, trh se okamžitě změnil. V důsledku toho přicházel denně o vysoké částky, a proto začal zjišťovat příčiny.

Nejprve podezříval vlastní techniku, ale když zjistil, že jiné banky jsou na tom podobně, dospěl k závěru, že finančním trhem je manipulováno. Někdo využíval nanovteřinových rozdílů v pohybu obchodních informací ke zdolání konkurence. K tomu se přidala neprůhledná a neustále se měnící pravidla pro poplatky. Na jedné burze byli odměňování prodejci, na jiné kupci. Za stejnou činnost byl Katsuyama jednou odměněn a podruhé potrestán. Navíc si kladl otázku: Proč je někdo ochotný platit někomu obrovské částky za provedení transakcí?

Katsuyama a jeho tým vyvinuli softwarový program Thor, který jim umožnil ovlivňovat rychlost obchodních informací a získat přehled o všemožných poplatcích. Koupili-li například deset milionů akcií Citibank po čtyřech dolarech, ušetřili 29 tisíc dolarů na poplatcích. To je na burze zanedbatelná částka, denní objem obchodování na americkém akciovém trhu však činí okolo 225 miliard dolarů, a tudíž denně někdo inkasuje 160 milionů dolarů.

Systematické ovlivňování podmínek

Ve vakuu se světlo šíří rychlostí 299 792 kilometrů za vteřinu neboli 299,792 kilometru za její tisícinu. Přenos optickým kabelem snižuje tuto rychlost zhruba o třetinu a pak ji ovlivňuje vzdálenost. Firmy zabývající se vysokorychlostním obchodováním proto začaly budovat svá počítačová centra hned vedle burz, přičemž se snažily, aby spojení jejich počítačů s informační sítí bylo co nejkratší.

Společnost Spread Networks natáhla optický kabel mezi Chicagem a New Jersey v délce 1331 kilometrů, což je o 150 kilometrů méně než v případě telekomunikačních společností. Informace překoná tuto vzdálenost za dvanáct milisekund, konkurence jich na to potřebuje patnáct. Tři tisíciny vteřiny stály za investici ve výši zhruba 300 milionů dolarů, tedy i na překonání pohoří Allegheny Mountains.

Rychlost obchodování a sofistikované počítačové programy jsou hlavními nástroji vysokorychlostních makléřů. Tabulky, které ukazují, kolik milisekund potřebuje transakce, aby se dostala z makléřské společnosti na burzy v USA, se staly samozřejmostí. Navíc pomáhají identifikovat makléře, jenž danou transakci uskutečnil, a z toho pak vyvodit závěry.

Pokud se ví, že konkrétní makléř chce koupit třeba tisíc akcií společnosti IBM, pak lze i předvídat, zůstane-li jen u této tisícovky nebo jde o „nástřel“ k větší transakci. A lze i odhadnout, rozprostře-li svou pohledávku na několik burz a o kolik bude ochotný zaplatit více, než je aktuální cena na trhu.

Tímto způsobem je možné bez většího rizika generovat zisk, přičemž není třeba znát všechny detaily dané transakce. Důležité je systematické ovlivňování podmínek ve svůj prospěch. Výsledkem je, že poptávka a nabídka nevytvářejí reálnou tržní cenu. Na takto zmanipulovaném trhu pak neexistují druzí v pořadí, ale pouze vítězové, a ti, co vypadli ze hry.

Mlčení a tři neférové triky

Okolo vysokorychlostního obchodování na burze panuje mlčení – nikdo ze zúčastněných se o své činnosti nevyjadřuje. Jeho principu až do současnosti v podstatě nikdo nerozuměl, a to včetně nejzkušenějších expertů z Wall Streetu. Skupina inteligentních lidí geniálně využila slabin v americkém burzovním obchodování, a protože díky nim vydělávají astronomické částky, mají motivaci ho nadále oslabovat nebo o něm mlčet.

Z tohoto důvodu nabízelo vysokorychlostní obchodování od začátku neodolatelné příležitosti – v letech 2005 až 2008 vzrostlo z 25 na 65 procent z celkového počtu transakcí na akciových trzích. S tím souvisí odchod zaměstnanců ze státní burzovní kontroly – od roku 2007 více než dvě stě, přičemž většina z nich pracuje pro firmy zabývající se vysokorychlostním obchodováním nebo pro ně lobbuje ve Washingtonu.

Zaměstnanci v oblasti vysokorychlostního obchodování tvrdí, že vytvářejí likviditu na trhu. Při návratu z práce domů však nemají jedinou akcii. Jejich jedinou činností je překlenout čas mezi prodávajícím a kupcem, který je natolik krátký (milivteřiny), že o něm v podstatě nikdo neví. Podle Lewise nejde o pozitivní fungování na trhu, ale o parazitování na něm.

Vysokorychlostní makléři používají tři neférové triky. Za prvé pozorují chování investora na jedné burze a poté ho předstihnou na dalších. Za druhé využívají komplikovaných pravidel poplatků ve svůj prospěch, aniž by trhu přispěli likviditou. A za třetí sledují změnu kurzů a díky rychlému přenosu dat dosáhnou zisků na dalších burzách dříve, než se kurzy srovnají s tou první.

Rusové a Wall Street

Lewis je přesvědčen, že Wall Street použil moderní technologie především k tomu, aby zajistil skupině lidí zevnitř informační náskok, což umně zahalil. Tato neprůhlednost pak umožňuje generovat zisk. A aktuálnost Lewisovy knihy potvrdilo to, že den po jejím uvedení na americký knižní trh Ministerstvo spravedlnosti USA a FBI oznámily, aniž by ji zmiňovaly, že hodlají vyšetřovat vysokorychlostní obchodování na burzách.

Lewisovi se však nepodařilo přimět ani jednoho vysokorychlostního makléře k rozhovoru. A vyhnul se i politickým souvislostem. Wall Street je totiž nejen propojen s americkou politikou, ale má i svou ruskou část. Mnoho techniků na Newyorské burze tvoří Rusové a například více než polovina programátorů banky Goldman Sachs je ruského původu.

Jejich původní profesí nejsou finance, ale telekomunikace, fyzika, medicína nebo matematika, navzdory tomu svůj talent používají ke zdokonalování algoritmů pro vysokorychlostní obchodování.

Většina z nich přišla do USA na začátku devadesátých let, přičemž byli ideálně připraveni na Wall Street 21. století – sovětský vzdělávací systém totiž upřednostňoval přírodovědné obory. Současně bylo sice plánované hospodářství neefektivní a přeregulované, ale nabízelo i mnoho skulin. Navzdory všeobecnému nedostatku bylo možné mít v podstatě vše, věděl-li člověk, jak to udělat.

Tato 70letá zkušenost s obcházením systému se ukázala tou nejlepší kvalifikací, jak využít americkou počítačovou a finanční oblast ve svůj prospěch. Tito bývalí sovětští občané nejsou loajální ke své práci, zaměstnavateli ani ke státu. Jejich vnímání společnosti se řídí darwinismem a podle toho jednají, což mění americký finanční a ekonomický systém.

Demokratický versus autoritativní kapitalismus

V USA se v současnosti diskutuje o dvou ekonomických knihách. V první, The Unwinding: An Inner History of the New America (Rozmotání. Vnitřní dějiny nové Ameriky), americký novinář George Packer uvádí, že 50leté období participativní demokracie skončilo s vládou prezidenta Ronalda Reagana v roce 1989 a USA se stále více vyvíjejí k oligarchii. Ve druhé, Capital in the Twenty-First Century (Kapitál ve 21. století), líčí francouzský ekonom Thomas Piketty, jak kapitál, pokud není regulován, zvyšuje ve společnosti nerovnost.

Vysokorychlostní obchodování na burze i přítomnost Rusů na Wall Streetu nejsou příčinami současné krize, ale symptomem odehrávajících se změn a Lewis popisuje jednu z nich. V této souvislosti se německý novinář Georg Diez ve svém komentáři ve SpiegelOnline zamýšlí nad událostmi na Ukrajině.

Dle Dieze možná nejde o dozvuk studené války, a tedy o konflikt minulého století, ale o první konflikt 21. století dvou forem kapitalismu – více méně svobodného demokratického, který oslabuje jeho selhání, a autoritativního, jenž využívá tuto slabost, přičemž se ani nepokouší tvářit demokraticky.

Diez se domnívá, že západní forma kapitalismu je na ústupu. A uvádí slovinského filozofa Slavoje Žižka, který již před několika lety prohlásil, že autoritativní kapitalismus je vítězem hospodářské a finanční krize, jež začala v roce 2008 a dodnes se s ní potýkáme.

Flash Boys: A Wall Street Revolt

Bleskoví hoši. Vzpoura na Wall Streetu

AUTOR: Michael Lewis

VYDAL: Norton & Company 2014

ROZSAH: 288 stran