Internet nepřinesl svobodu, ale závislost

Francouzský novinář Bruno Patino se ve své knize La civilisation du poisson rouge: Petit traité sur le marché de l’attention zabývá dopadem internetu a sociálních sítí na člověka.

Internet a síťová neutralita. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internet a síťová neutralita. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Internet a síťová neutralita.

Bruno Patino, francouzský novinář a šéf médií (rádio France Culture a síť televizních stanic France Télévisions), který učí v Institutu politických studií v Paříži, se věnuje vlivu internetu a informačních technologií na média a proměně žurnalistiky v důsledku sociálních sítí. Ve své knize La civilisation du poisson rouge: Petit traité sur le marché de l’attention (Civilizace červené rybičky. Krátké zamyšlení o trhu s pozorností) se zabývá dopadem internetu a sociálních sítí na člověka a na příští generace neustále připojené k internetu a zahleděné do smartphonů.

Patino začíná metaforou červené rybičky v akváriu, která si dokáže zapamatovat pouze osm vteřin, poté znovu objevuje akvárium, protože se jí zdá nové. Tato metafora souvisí s informačními technologiemi tak, že průměrný uživatel Googlu udrží pozornost osm vteřin, než klikne na další odkaz nebo si pustí nové video – a začne opět objevovat digitální akvárium. Tato doba rozhoduje o úspěchu většiny obsahu na síti, po ní pozornost upadá a surfování na internetu většinou připomíná bloudění červené rybičky v akváriu.

Vítězství virtuálního světa

Negativním jevem informačních technologií je pokles pozornosti, jenž se nejen opomíjí, ale technologičtí giganti jej i zvětšují stále sofistikovanějšími metodami, aby z těchto osmi vteřin vytěžili co nejvyšší zisk. Studie v časopisu Journal of Social and Clinical Psychology ukázala, že více než 30 minut každý den na sociálních sítích poškozuje psychiku. Například Tim Berners-Lee, tvůrce world wide webu, se domníval, že masové rozšíření internetu zvětší svobodu, ale nyní je jeho odpůrcem.

Projevem vítězství virtuálního světa nad reálným je závislost na smartphonech. Jejich uživatelé si ani neuvědomují, že je neustále sledují – závislí po dvou minutách. Prvním příznakem závislosti je, když se člověk před usnutím a po probuzení dívá na smartphone.

Projevem vítězství virtuálního světa nad reálným je závislost na smartphonech. Jejich uživatelé si ani neuvědomují, že je neustále sledují – závislí po dvou minutách. Prvním příznakem závislosti je, když se člověk před usnutím a po probuzení dívá na smartphone. Navíc ho jen málo lidí zcela vypíná, přičemž pokušení roste, než jdou spát. Alarmující je i čas strávený u smartphonů – v roce 2016 průměrně denně čtyři hodiny 48 minut v Brazílii, tři hodiny v Číně, dvě hodiny 37 minut v USA a hodinu 37 minut ve Francii.

V ní uživatelé mezi 22 až 30 lety tráví téměř osm hodin denně na sociálních sítích nebo hrají hry. Nadměrné používání smartphonu se označuje phubbing, nevědomé chování, které mění nervovou soustavu a splňuje kritéria závislosti – růst času stráveného na smartphonu, neschopnost nebo nemožnost se od něj odpoutat a změna sociálního chování. K nim je třeba přidat pocit úzkosti, když má příspěvek málo lajků nebo nedá-li o sobě člověk dlouho vědět na sociálních sítích, který zvětšují facebookové statusy, jež nutí sdílet a komentovat kvůli počtu lajků.

Obchodní centra versus sociální sítě

Obchodní centra ke zvýšení obratu používají psychologické a podprahové metody. Například zvětšují nákupní košíky, aby je zákazníci naplnili, prodlužují a komplikují cestu k pokladnám, aby prošli okolo více zboží, nebo na ně upozorňují zabalením a prezentací. Navzdory tomuto úsilí nejsou obchodní centra příliš úspěšná v manipulaci se zákazníky. Pouze u jedné třetiny z nich vznikne závislost na nakupování.

Sociální sítě jsou efektivnější za prvé proto, že obchodní centra na rozdíl od nich nemají nabídku zacílenou na konkrétního, ale průměrného zákazníka – sociální sítě díky algoritmům dokážou oslovit konkrétního uživatele. Druhý důvod tkví v marketingu. Navzdory veškeré snaze nejsou obchodní centra místem odpočinku či zábavy, ale pro většinu lidí pouze součástí běžného života. Sociální sítě a internet fungují spíše jako kasina – povzbuzují závislost klientů výhrami, přičemž sledují jejich celkovou prohranou částku. Navíc dokážou navodit pocit odpočinku a zábavy. 

Navzdory veškeré snaze nejsou obchodní centra místem odpočinku či zábavy, ale pro většinu lidí pouze součástí běžného života. Sociální sítě a internet fungují spíše jako kasina – povzbuzují závislost klientů výhrami, přičemž sledují jejich celkovou prohranou částku. Navíc dokážou navodit pocit odpočinku a zábavy.

Technologičtí giganti sice nedosahují stejných okamžitých zisků, ani nenabízejí takové vysoké výhry jako obchodní řetězce, ale mají mnohem více údajů o uživatelích, a tudíž schopní vytvořit program pro každého, aby strávil ještě více času na mobilním telefonu. Z jejich metod Patino uvádí tu amerického psychologa maďarského původu Mihalyho Csikszentmihalyiho, kterou používá i populární hra Candy Crush Saga.

Algoritmy nepřizpůsobují hru hráčovým schopnostem, ale sledují, aby každá hra byla jiná – nemá být lehká ani těžká, ale vést k automatickému jednání, kdy hráč jen mačká tlačítka a nevnímá okolí, čímž uniká do imaginárního světa. Cílem není, aby si zlepšil schopnosti a znalosti či se překonal, jak je tomu u mnoha lidských činností, ale vytvořil si díky displeji imaginární svět.

Hry podporují kontemplaci na úkor jednání. Digitální svět vytváří konzumenty, kteří postupně ztrácejí schopnost svobodného rozhodování a chování. Jsou-li představitelé velkých technologických firem konfrontováni s těmito dopady na mladou generaci, často odpovídají, že je nechtěli. Patino ukazuje, že to není pravda.

Děs z moderních technologií

Imaginární svět informačních technologií je dílem amerického vizionáře Johna Perryho Barlowa (1947–2018), kterého fascinovalo překračování hranic a vše zakázané. Již v roce 1989 se stal ideovým lídrem hackerů a v roce 1996 napsal Deklaraci nezávislosti kyberprostoru. Ten dle něho nemá žádné fyzické hranice a řídí se pouze absolutní svobodou projevu. Díky nezávislému kyberprostoru měla vzniknout nová, spravedlivější a humánnější civilizace.

Dnes moderní technologie jejich tvůrce děsí. Vynálezce tabletu iPad jej zakázal své rodině. Miliardáři ze Silicon Valley posílají své děti do škol, v nichž jsou moderní technologie zakázané, a není připojení k internetu. Stěžování si na dopad internetu a sociálních sítí na jejich uživatele ale nevede k otázce, proč tomu tak je, což komplikuje obtížné odhalení viníka. Velké technologické společnosti nic nezcizily, jen si díky trhu vybudovaly monopol.

Barlow vycházel z francouzského jezuitského kněze a vědce Pierra Teilharda de Chardina (1881–1955), dle něhož existují tři stadia evoluce – geologické vesmíru, biologické a myšlenkové univerzálního vědomí, které označil noosféra, jež se nakonec zjeví ve věčnosti christosféry. Pro Barlowa a jeho následovníky je noosféra světová síť vědění a sdílených informací. Internet představuje lidské vědomí a změní osud lidstva, protože díky němu vstupuje do dalšího stadia evoluce.

Barlowova teorie nepatřila k hlavním myšlenkovým proudům, ale měla velký vliv na začátku Silicon Valley – odkazovali se na ni mnozí ve svých úvahách o informačním světě. Po více než 20 letech od vydání jeho stěžejního díla se však stal opak – internet nepřinesl svobodu, ale závislost. Internetoví libertariáni podcenili sklon k masovému emotivnímu jednání a ekonomickou moc díky akumulaci kapitálu a podílu na trhu. Z propojení emotivního jednání a obrovských finančních prostředků technologických gigantů pak vznikla závislost na internetu.

Dnes moderní technologie jejich tvůrce děsí. Vynálezce tabletu iPad jej zakázal své rodině. Miliardáři ze Silicon Valley posílají své děti do škol, v nichž jsou moderní technologie zakázané, a není připojení k internetu. Stěžování si na dopad internetu a sociálních sítí na jejich uživatele ale nevede k otázce, proč tomu tak je, což komplikuje obtížné odhalení viníka. Velké technologické společnosti nic nezcizily, jen si díky trhu vybudovaly monopol. Dalším problémem je, že se přemisťují do malých států, jež nemají finanční prostředky ani možnosti je kontrolovat.

Nadprodukce informací

Další významnou postavou je 56letý americký společenský vědec Brian Jeffrey Fogg, jenž přišel s myšlenkou charismatického počítače – způsob, jímž komunikuje s lidmi, a prostředí, jsou stejně důležité jako informace, kterou předává, tedy kontext předání zprávy je její součástí. Dávno předtím, než se internet masově rozšířil, začal Fogg přemýšlet, jak uživateli manipulovat. Jeho žáky jsou například zakladatelé Instagramu Kevin Systrom a Mike Krieger.

Fogg se po skandálu Facebooku s ovlivňováním voleb stáhl a založil kaptologii, vědu, jak udržet co nejdéle pozornost uživatele softwary a virtuální realitou kombinaci jeho chování, motivace, manipulace a poslušnosti. Díky tomu, že cílem je spíše psychika lidí než technologie k jejímu odhalení, lze o jejich chování a jednání získat obrovský počet dat. Nejagresivnější je dark design, který prostřednictvím grafického prostředí a prvků zvyšuje závislost uživatele na daném programu.

Důsledkem rozpínavosti digitálního světa je nadprodukce informací. Čím víc chce uživatel dát o sobě vědět, tím víc obsahu musí produkovat. Současně s tím je však stále obtížnější ho zaujmout. Proto je třeba, aby lidé trávili na internetu víc času, a velké technologické firmy se snaží, aby záviseli na jejich službách.

Tyto a další činnosti technologických gigantů vyvolávají etickou otázku, zda je legální, aby ke svému zisku používali neurovědu. Důsledkem rozpínavosti digitálního světa je nadprodukce informací. Čím víc chce uživatel dát o sobě vědět, tím víc obsahu musí produkovat. Současně s tím je však stále obtížnější ho zaujmout. Proto je třeba, aby lidé trávili na internetu víc času, a velké technologické firmy se snaží, aby záviseli na jejich službách.

Tuto skutečnost ukázal projev zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga v americkém Kongresu. Jeho obranu lze shrnout tak, že úkolem Facebooku není rozhodovat, co je špatné nebo dobré, ale dát lidem prostor se vyjádřit, a to i špatným způsobem. Proti tomuto tvrzení lze jen obtížně něco namítnout, ale je typické pro myšlení Silicon Valley – technika je dobro a všechny problémy, i filozofické, společenské nebo politické, pouze technické. Technické řešení je však vždy dílčí.

Zuckerberg záměrně zlehčoval a zesměšňoval otázky týkající se byznysového modelu Facebooku. Jenže právě v něm spočívá problém. Od roku 2008 Zuckerberg zaměstnává Sheryl Sandbergovou, která přišla z Googlu, kde se podílela na vývoji cílené reklamy. Ta měla být pouze vedlejší činností a financovat technologický výzkum, jenže dnes se z ní stal hlavní zdroj příjmů Facebooku. Největší dva internetoví giganti mají byznysový model založený na reklamě spojené s daty svých uživatelů.

Cílená reklama

Cílená reklama závisí na datech o uživateli. Navíc oproti reklamě v tisku, rádiu a televizi tu internetovou neomezuje čas ani prostor. A jediným cílem internetových gigantů je, aby uživatelé trávili co nejvíc času na jejich platformách. Jinak řečeno, čím víc lidí na nich závisí, tím vyšší jsou příjmy z reklamy. Každá informace nebo obsah jsou považované za reklamu, proto byznysový model Facebooku kvůli cílené reklamě sleduje uživatele.

Cílená reklama závisí na datech o uživateli. Navíc oproti reklamě v tisku, rádiu a televizi tu internetovou neomezuje čas ani prostor. A jediným cílem internetových gigantů je, aby uživatelé trávili co nejvíc času na jejich platformách. Jinak řečeno, čím víc lidí na nich závisí, tím vyšší jsou příjmy z reklamy. Každá informace nebo obsah jsou považované za reklamu, proto byznysový model Facebooku kvůli cílené reklamě sleduje uživatele.

Úsilí, aby uživatelé trávili stále víc času u počítače nebo smartphonu, využívá také toho, že mohou surfovat na internetu i při jiných činnostech. Patino připomíná řeholi svatého Benedikta (asi 470–542), dle níž je ideální rozdělit den na tři části – spánek, manuální práce, modlitba – a člověk se věnoval jen jedné činnosti. Dnešní lidé však zvládnou několik najednou. Například při sledování Facebooku v práci se v pozadí pracovních oken neustále objevují nové informace, a proto se uživatel nedokáže soustředit jen na jednu činnost.

Tato roztěkanost je důsledkem nadměrného používání informačních technologií a technologické společnosti ji neustále posilují. Například algoritmy Youtube uživateli v doporučených pořadech nabízejí šokující videa, což vede k šíření konspiračních nebo bizarních teorií typu, Země je placatá. Uživatel, který se dívá na jakékoli video, je údajně pouze čtyři kliknutí od nich. Člověk má sklon považovat své názory za obecně platné a algoritmy nabízející tato videa ho utvrzují, že jeho vidění světa sdílejí i ostatní. Řečeno jinak, algoritmy potvrzují sociální bublinu.

Toto falešné vědomí má sklon pohlcovat jiné názory, čímž se zvětšuje myšlenkový Disneyland. Počet zhlédnutí videí s teoriemi typu, Země je placatá, je mnohonásobně vyšší než se seriózním obsahem, což vede k omylu, že mnoho lidí zastává tento názor. To však není pravda. Je totiž třeba vzít v úvahu falešné účty a trollí farmy v Asii, kde jeden zaměstnanec obsluhuje stovky až tisíce mobilních telefonů, od nichž lze vysoký počet falešných zhlédnutí koupit, a vydělat pravé dolary. Technologické společnosti se snaží tyto falešné účty odhalit – v kyberprostoru již válčí roboti.

Vláda dojmů

Patino se věnuje i fake news, přičemž ukazuje jejich původ, a nemoralizuje ty, kdo jimi zahlcují internet. Jednou z jejich příčin je změna zpravodajství. Kvůli nižším příjmům z reklamy klesl počet kvalitních redaktorů a zahraničních zpravodajů a změnila se i poptávka po zpravodajství – nad analýzami na základě faktů převážily svědecké výpovědi, jež se rychle šíří, neboť lze poměrně snadno vysílat přímo z místa děje. O každé světové události dnes existuje na sociálních sítích obrovský počet záznamů z mobilních telefonů.

Svědectví jako zdroj informací však nemusí být věrohodné, protože často přímí svědci vnímají stejnou událost odlišně – je založeno spíše na dojmech než na faktech. Prvním důvodem, proč vládnou zpravodajství, jsou peníze – kvůli časové náročnosti a nízkému počtu čtenářů nelze na základě dlouhých analytických článků vytvořit fungující byznysový model. Druhým, že vyvolávají emoce, a třetím, že jejich šíření závisí na Facebooku a Googlu. Chtějí-li tištěná média přežít, musejí se přizpůsobit jejich uživatelům.

Prvním důvodem, proč dojmy vládnou zpravodajství, jsou peníze – kvůli časové náročnosti a nízkému počtu čtenářů nelze na základě dlouhých analytických článků vytvořit fungující byznysový model. Druhým, že vyvolávají emoce, a třetím, že jejich šíření závisí na Facebooku a Googlu. Chtějí-li tištěná média přežít, musejí se přizpůsobit jejich uživatelům.

Z těchto tři důvodů je na internetu obrovský počet informačně v podstatě bezcenných článků a analýz. Patino je dělí ty, kdo šíří dezinformační fake news, do čtyř skupin. Do první patří některé mocnosti a ekonomické lobby sledující vlastní zájmy, do druhé ti, kdo pomluvami ovlivňují konkurenční boj firem, do třetí stoupenci konspiračních teorií, a do čtvrté roboti vydělávající počtem kliknutí. Tyto skupiny však nevysvětlují neúspěch boje s fake news. Některé totiž lze odstranit technicky, například odhalováním a rušením účtů roboty.

Problémem fake news také je, že neexistují objektivní kritéria pro posuzování článku. Jak odlišit špatně napsaný od manipulujícího? Příčina spočívá v přehlcení informacemi a Patino se domnívá, že jde v podstatě o řízený ekonomický chaos, který velkým technologickým společnostem umožňuje neustálý růst zisku. Otázkou je, jak z této situace. Je naivní předpokládat, že snaha přijde od firem, které ji způsobily. Může se však změnit uživatel, přičemž návrat před moderní technologií není možný – měl by se sám sebe zeptat, nakolik je na nich závislý.

Uživatel by měl kontrolovat čas a obsah toho, co sdílí a čte, a jak vyhledává informace. Patino doporučuje vypínat mobilní telefon při styku s rodinou nebo při spaní a četbou zlepšit koncentraci a snížit závislost na informačních technologiích. A vybízí, aby ve školách byla aspoň jedna hodina společného čtení bez zapnutých telefonů a počítačů. Jinak hrozí, že nastupujícím generacím začne unikat reálný svět, protože je pohltí ten virtuální.

Bruno Patino, La civilisation du poisson rouge: Petit traité sur le marché de l’attention.

La civilisation du poisson rouge: Petit traité sur le marché de l’attention

Civilizace červené rybičky. Krátké zamyšlení o trhu s pozorností

AUTOR: Bruno Patino

VYDAL: Grasset 2019

ROZSAH: 184 stran

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.