Ceska Pozice

Hískovy řeky radosti i bolesti

Práce Jana Híska z posledních let diváka po chvíli vtahují do zvláštního světa prolínání, přerodů a nových drobnopisných harmonií...

Oheň v řece (2013). Olej na plátně, 140 x 241 cm. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Oheň v řece (2013). Olej na plátně, 140 x 241 cm. | foto: © Galerie Václava ŠpályČeská pozice
Oheň v řece (2013). Olej na plátně, 140 x 241 cm.

Pražská kulturní scéna nabízí v současné době mimořádnou výstavu. V galerii Václava Špály na Národní třídě jsou k vidění i spočinutí obrazy Jana Híska. Jeho práce z posledních let jsou výsledkem pozorování, intuice a imaginace. Diváka po chvíli vtahují do zvláštního světa prolínání, přerodů a nových drobnopisných harmonií...

Jan Hísek (* 1965) je představitelem střední generace, která na sebe upozornila koncem devadesátých let minulého století. Z okolní, zpravidla postmoderně orientované produkce se však zásadním způsobem vymyká. Je snivým a uzavřeným solitérem, který hledá inspiraci spíše v přírodě či v odkazu symbolistních umělců z přelomu 19. a 20. století (Odilon Redon, František Kobliha, Jan Konůpek). Zvláště vřelý vztah má k dílu spřízněného „osamělého poutníka“ Jana Zrzavého.

Dosud byl na veřejnosti Hísek znám spíše jako autor filigránsky pojatých grafických listů. Jemnou a pracnou technikou mezzotinty (trpělivého vyškrabávání výjevu do zrnitého plechu) vytvářel v černobílých valérech poetické vize či melancholické ilustrace. Těmi doprovodil řadu knih a bibliofilií (Gustav Meyrink: Mistr Leonhard, J. R. R. Tolkien: Kovář z Velké Lesné, Thomas Mann: Smrt v Benátkách).

Hísek je kultivovaná, distingovaná a decentní osobnost. Stejně tak působí jeho dílo, které se odvíjí s vnitřní logikou a tichou kontinuitou. Je křehký a originální – jeho výtvarný rukopis je okamžitě rozpoznatelný a typický. Obrazy na výstavě jsou bohatě až ornamentálně rostlé a barevně tlumené. Soustředěný či spíše uvolněný divák v nich po možném počátečním zmatení nalezne řadu dílčích situací a dějů. Vnikne pozvolna do celkové harmonie a poetického vyprávění i naznačeného tázání.

Oheň a voda

Tématem výstavy jsou živly – oheň a voda. Řeka přitahuje Híska už od dětství. „Připomíná mi Sázavu, maminku a mateřské spočinutí v přírodě. Zvláště jezy jsou pro mě důležité. Jezdím se i několikrát měsíčně podívat na nějaký jez, strávím tam několik hodin, přepad vody ve slunci, to, co se děje v okolí, mě velice inspiruje,“ podotýká malíř.

Výsledné obrazy pak v sobě prolínají konkrétní záznamy (ryby, kameny, proudy, ale i drobné postavy) a stylizované představy (čeření, plynutí, střetávání, vlnění, vznášení). Vznikají tak spojení, která jsou v běžně viděné realitě neslučitelná. Základem je tedy skutečná krajina, ale toto téma Hísek dál rozehrává bez jasné představy o konečném výsledku. Obraz narůstá a skládá se z jednotlivin, dominant i zákoutí, celek však působí harmonicky, konejšivě i poněkud záhadně či pohádkově.

Důležitý je pro Híska také samotný proces malby. Roztříštěné vzpomínky a momenty mozaikovitě sestavuje z jakéhosi deníkového rozpomínání. Tvoří dlouze a pečlivě. Rodí se různé asociace a nová potkávání, zahrnutá do jakési „hudební skladby“ s komorními motivy.

Ostatně autor jindy rád experimentuje. „Například s kreslením ve tmě, kdy fyzické vidění je zcela potlačeno a pohyby ruky jsou vedeny jinak. Výraznou roli v takové situaci hraje zvuk, který spíše než zrak ovlivňuje kresbu ve tmě,“ poznamenává k Hískovým nezvyklým postupům kurátor výstavy Otto M. Urban.

Výstavě dominují dva rozměrné obrazy: Řeka v kameni a Oheň v řece. První je osvobodivě černomodrý a k druhému se váže bolest nesená barvou červenou. Tato dualita, svár živlů i motivů radostných i teskných, činí z celého díla hluboký, pravděpodobný a působivý zážitek. Sázava, ale i Berounka dále plynou a Híska svou proměnlivou existencí nepřestávají přitahovat a oslovovat. Vzbuzují v něm tvorbu čímsi důvěrně známou, ale i sváteční, až mysticky produchovnělou.

Jan Hísek: Řeka

Galerie Václava Špály
Národní 30, Praha 1
Výstava potrvá do 2. března.
Vstupné: 40 Kč základní, 20 Kč studenti, zdarma senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let a studenti uměleckých škol

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.