František Kupka před abstraktním „zjevením“

Před dvěma lety uspořádala Národní galerie v Praze na Hradčanech výstavu Cesta k Amorfě českého, světově proslulého malíře s důrazem na abstraktní tvorbu. Nyní Západočeská galerii v Plzni představuje Kupkovo dílo, jež tomuto „zjevení“ předcházelo.

Radan Wagner 29.6.2014
František Kupka: V jízdárně/Au manège (1894–1895). Kvaš na kartonu, 34,8 x... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy František Kupka: V jízdárně/Au manège (1894–1895). Kvaš na kartonu, 34,8 x... | foto: Západočeská galerie v PlzniČeská pozice
František Kupka: V jízdárně/Au manège (1894–1895). Kvaš na kartonu, 34,8 x...

Pražská expozice nebyla v roce 2012 uspořádána náhodou. Připomínala totiž stoleté výročí veřejného představení Kupkových nefigurativních obrazů na Pařížském podzimním salonu – tedy revoluční zahájení abstraktního pojetí světových dějin umění. Malířovy obrazy tehdy způsobily senzaci i pozdvižení a jevily se „jako blesk z čistého nebe“. Kupka byl však na skandální přijetí své tvorby zvyklý již od počátku 20. století.

František Kupka: Meditace (1899). Uhel a křída na lepence, lavírováno, 605 x 447 mm (Galerie výtvarného umění v Ostravě).

František Kupka: Meditace (1899). Uhel a křída na lepence, lavírováno, 605 x 447 mm (Galerie výtvarného umění v Ostravě).

Plzeňská výstava, sestavená ze vzácných zápůjček z Francie (Musée d‘Orsay) i České republiky (Národní galerie a další státní instituce i soukromí sběratelé), mapuje unikátně Kupkovo počáteční období. Již v této sledované periodě je zřejmý jeho nebývalý talent, ale i nekompromisní pohled na stav světa. Jeho malířská díla, kresby, grafiky a časopisecké či knižní ilustrace se nesly tehdy v duchu figuralismu a oblíbeného „alternativního“ symbolismu. Ke krotké a konvenční manýře měly tyto různorodé práce daleko.

„Bomby“ z Montmartru

Kupka odešel z Prahy přes Vídeň do Paříže, kde se usadil v roce 1895 či 1896. Mladý umělec-filozof napájený orientální moudrostí a okultismem se cíleně vyhýbal panujícímu akademismu. Rezignoval na dosažené vídeňské úspěchy a zamířil přímo do centra dění. Živil se kreslením módních návrhů, avšak záhy začal pronikat do sítě nekonformních ilustrovaných časopisů. Volným obrazům se zatím věnoval pramálo: oficiálními výstavami byl natolik zklamán, že raději přestal zcela malovat.

František Kupka: Žena před obrazem (1903). Olej, lepenka, 45 x 38,5 cm (Galerie Kodl).

František Kupka: Žena před obrazem (1903). Olej, lepenka, 45 x 38,5 cm (Galerie Kodl).

Usadil se na Montmartru, v oáze nových myšlenek a experimentů, a stal se z něj obávaný satirický glosátor měšťácké morálky. Především prostřednictvím kreseb či grafik nastavoval pověstné zrcadlo „nešvarům sužujícím tehdejší společnost“. V jakési symbolistní karikatuře se dotýkal citlivých témat.

Ve vrcholných cyklech z tohoto vzdorovitého období, jak výstava v Plzni názorně dokládá, spojil své mistrovství s rebelantstvím. To také ukazují jeho vrcholné cykly Peníze (1902), Mír (1904) či Náboženství (1904) vytvořené pro tematická čísla pařížského satirického časopisu L‘Assiette Beurre. (Také kolekce přípravných kreseb k této činnosti jsou zajímavé. Zakoupil je francouzský stát z Waldesovy sbírky v roce 2001, a Plzeň je tak může po dlouhých letech zpřístupnit také naší veřejnosti.)

František Kupka: Pokrok v malbě (1898). Kresba uhlem lavírovaná bělobou, 590 x 430 mm (Galerie Kodl).

František Kupka: Pokrok v malbě (1898). Kresba uhlem lavírovaná bělobou, 590 x 430 mm (Galerie Kodl).

Kupka, i když žijící v Paříži, se nadále účastnil i domácích kulturních aktivit. Jeho „angažované“ umění však zpravidla i zde budilo pohoršení. Skutečný skandál vyvolala jeho putovní výstava – v moravském Prostějově se rozproudila roku 1905 „debata“ zvláště kvůli jeho cyklu Náboženství. Potrefené duchovenstvo udělalo z této pověstné aféry dokonce zásadní politickou polemiku s progresivními měšťanskými kruhy. Také český tisk se Kupkovým projevům spíše vysmíval: „S výšin Montmartru hází své bomby do vší zkažené hypokritní kultury.“ (Karikované okolní panoptikum či nahé sličné nebo spíše tučné ženy mezi šklebícími se opicemi byly tehdy ještě tuze nepřípustné a účinně provokativní.)

Na prahu abstrakce

Západočeská galerie v Plzni odráží svou pečlivě připravenou výstavou (jejími autory jsou Markéta Theinhardtová a Pierre Brullé) s mezinárodními parametry obnovenou pozornost tohoto Kupkova sociálně kritického období (první obsáhlá přehlídka věnovaná Kupkově figurální tvorbě byla uspořádána před dvanácti lety v pařížském Musée d‘Orsay). Tato opět ceněná etapa je i zde završena a prezentována ukázkami monumentálního ilustrátorského díla Člověk a země z let 1905–1908, jinak mnohosvazkovou prací anarchisty-humanisty Élise Recnise.

František Kupka: Norské vidění (1898). Kresba tužkou a štětcem, tempera na papíře, 295 x 455 mm (soukromá sbírka, Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group).

František Kupka: Norské vidění (1898). Kresba tužkou a štětcem, tempera na papíře, 295 x 455 mm (soukromá sbírka, Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group).

V této době se však Kupka pomalu, ale jistě blíží k zásadní křižovatce na své cestě. V roce 1906 se odstěhoval z Montmartru do domku v Puteaux a zúčastňuje se nezávislé prestižní přehlídky s novým směřováním. „Vystavuji na Podzimním salonu a vcelku můj život se vyčišťuje tak, že čím dál více můžu pracovat pro sebe,“ píše příteli a spisovateli Svatopluku Macharovi do Prahy.

Kupka se dostává, bezmála ve čtyřiceti letech, do těsnějšího kontaktu s novu generací moderních umělců. Svůj pohled napřimuje od posměšných karikatur a nemilosrdné satiry k volně rostlým kompozicím – tedy od kritiky pozemské existence k prožívání kosmologických vizí. Abstraktní obrazy jsou již za dveřmi. Ale to už je jiný a celkem známější příběh.

Orbis Pictus Františka Kupky

Mezi symbolismem a reportáží

František Kupka: Peníze (1899; Národní galerie v Praze).

František Kupka: Peníze (1899; Národní galerie v Praze).

  • Západočeská galerie v Plzni
  • Pražská 13, Plzeň
  • Výstava potrvá do 7. září.
  • Vstupné: 50 Kč plné, 25 Kč snížené, 100 Kč rodinné

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.