Česká veřejnost by neměla přehlížet nebezpečí islamismu

Brožurka Lukáše Lhoťana, člena muslimské komunity v ČR, je výsledkem bolestivého rozhodování mezi loajalitou k islámu a k demokracii.

Benjamin Kuras 14.11.2011
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: Česká pozice

Užitečné a zároveň obdivuhodné na brožurce Lukáše Lhoťana Islám & islamismus v České republice jsou věcnost, střízlivý a přesně dokumentovaný sled informací i faktů, neprokládaný snahou přesvědčit a neředěný emocemi. I ty však mezi řádky dokáže vycítit ten, kdo Lhoťanovu anabázi islámem trochu sledoval.

Za 15 let si prošel od romantického opojení exotickou kulturou jednoduchých odpovědí na složité životní problémy přes úpěnlivé snahy žít svou představu islámu upřímně v souladu se sekulární demokracií až po procitnutí, že pod vší tou romantikou a oduševnělostí perských básníků a súfistických mystiků teče mohutný proud krutého a s demokracií neslučitelného totalitarismu řízený ze Saúdské Arábie.

Tři otázky

Lhoťanova brožurka je výsledkem nepochybně bolestivého rozhodování mezi loajalitou k islámu a k demokracii. Touto brožurkou svůj islám nakonec podřídil demokracii a bezpečnosti své země. Tím na sebe vzal rizika, jimž jsou v mnoha zemích vystaveni demokratičtí muslimové, kteří si dovolí na islámu cokoli kritizovat.

Lhoťan na sebe vzal rizika, jimž jsou v mnoha zemích vystaveni demokratičtí muslimové, kteří si dovolí na islámu cokoli kritizovat

Na mnohé z nich ten či onen imám vyhlásil „fatvu“ trestu smrti, na jejíž vykonání stačí jeden fanatik. Po dočtení brožurky by člověk rád doufal, že jeho informační pomoc ocenily české bezpečnostní složky alespoň základní fyzickou ochranou. Ten totalitní proud islámu odlišuje Lhoťan jako islamismus.

A definuje jej v souladu s definicemi známého amerického islamologa Daniela Pipese nebo českého odborníka na extremismus Miroslava Mareše jako ideologii politického výkladu islámu s odporem k modernizaci či reformě a sekularismu, jež hlásá nadřazenost islámského práva šaría nad jakýmkoli jiným právem či politickou ideologií.

Je to definice neúplná, protože nezdůrazňuje hlavní prvek islamismu – politický džihád, čili plnění příkazu nastolovat islám v celém světě všemi prostředky podle místních možností a situací. A neklade si dnes hodně diskutované otázky:

  • Není islamismus obsažen už v samotném prameni islámu a tudíž jeho autentickou formou?
  • Kde přesně leží hranice mezi islamismem a umírněným islámem?
  • Je umírněný islám ještě autentický islám nebo už odpadlictví, za které jej považují islamisté?
Od umírněnosti k islamismu

Umírněný muslim je obvykle definován jako ten, který podporuje či přinejmenším aktivně neohrožuje sekulární demokracii, v níž islám je jen jedním z náboženství bez jakýchkoli privilegií. Méně si tato definice všímá skutečnosti, že samotná umírněnost znamená porušení některých příkazů koránu. A také toho, že od umírněnosti k islamismu je často jen krůček, k němuž stačí trocha indoktrinace, korupce nebo zastrašování.

I bez těchto přesných hranic však Lhoťan stačí konstatovat: „Současný stav působení islamistů mezi českými muslimy vypovídá spíš o prohře umírněných muslimů.“ Přispívá k tomu i oficiální politika státních a bezpečnostních orgánů „přehlížejících přítomnost islamistických emisarů“. Ti svými saúdskými financemi a lepší organizovaností plně českou muslimskou komunitu ovládají.

Ve srovnání téměř se všemi západními zeměmi zůstává islám v ČR téměř neviditelný

Vinu připisuje i českým islamologům, protože informují jen o pozitivech islámu, ale také „odpůrcům přítomnosti muslimů v ČR“, neboť „svým nekompromisním postojem pomáhají v posilování islamistů na úkor umírněných muslimů“. Vinit tu třetí skupinu – asi 60 tisíc lidí sdružených okolo internetového portálu Islám v ČR nechceme – je z hlediska umírněného muslima sice pochopitelné, ale logicky nedomyšlené.

Výchozí premisa

Její výchozí premisou totiž je, že kdyby v České republice nebyl islám, nebyl by tu ani islamismus, a vědomí, že umírněný muslim není vždy snadno od islamisty k rozeznání a může se jím kdykoli stát. Této premise dává Lhoťan bezděky za pravdu, když poctivě uvádí historická fakta českého islámu: četná kolaborace s nacisty, pak s komunistickou tajnou službou, dnes se Saúdskou Arábií. S její pomocí se „mnozí představitelé islámských nadací snaží maskovat islamismus za islám a antiislamismus za muslimofobii (islamofobii)“.

Ve srovnání téměř se všemi západními zeměmi, v nichž se odehrává vytrvalá islamizace veřejného politického, kulturního a ekonomického prostoru, zůstává islám v ČR díky malému počtu muslimů téměř neviditelný. To by se však rychle mohlo rychle změnit jako v jiných západních zemích, ve kterých během deseti let počty vzrostly z několika tisíc na miliony dosahující pěti procent populace (ve Francii deset) a dožadující se privilegií, změn zákonů a kulturní transformace společnosti.

Asi deset tisíc muslimů – většinou imigrantů – je v ČR rozptýleno do desítky, ne vždy vzájemně propojených organizací. Mají 20 fungujících modliteben a zakoupené nemovitosti na šest mešit. Přinejmenším dva hlavní proudy jsou vůči sobě nevraživé. Na povrchu islám předstírá vstřícnost k české demokracii, v zákulisí však stále častěji hlásá islamistickou ortodoxii.

Informativní popis

Lhoťanova brožurka zachází do důkladných podrobností v identifikaci osob a frakcí prosazujících saúdskoarabské zájmy a extrémní formu islámu a vytlačujících z islámských organizací dříve vlivnější muslimy umírněné. Upozorňuje na nebezpečí propagace islamismu nejen mezi čerstvými muslimskými azylanty, nýbrž i v českých školách. A uvádí kontakty islamistických propagátorů navázané téměř se stovkou škol, od základních po univerzity, i úspěšně získávaný vliv islamistů v neziskových organizacích, jako je Člověk v tísni, Multikulturní centrum Praha nebo Anna Lindh Foundation.

Na povrchu islám předstírá vstřícnost k české demokracii, v zákulisí však stále častěji hlásá islamistickou ortodoxii

Informuje o akcích protižidovské a protiizraelské propagandy, na níž islamisté spolupracují například s Komunistickým svazem mládeže. Cituje z brožurek vydávaných islámskými nadacemi a sdělujících, že islám je neslučitelný se sekularismem, nebo ospravedlňujících trest smrti za odvrácení se od islámu. Upozorňuje na politické zapojení muslimů, jmenovitě několika kandidátů v sociální demokracii a Suverenitě - bloku Jany Bobošíkové, pro tento účel zapírajících svou příslušnost k islámské komunitě.

Analyzuje osobní profily několika předních českých islamistů, jejichž výroky a činy identifikuje jako islamistické. Popisuje způsob ovládání islámských organizací a jejich finanční strukturu. A identifikuje několik osob napojených na protivládní, špionážní a teroristické skupiny.

Lhoťan české veřejnosti dává k dispozici vysoce informativní popis stavu českého islámu provázený varováním, že už si nemůže dovolit nebezpečí islamismu přehlížet. Snad se od něho jednou dozvíme i tu informaci nejpodstatnější, psychologickou: Co inteligentní a vzdělaný Čech nachází na islámu přitažlivého, jak tento vnitřní přerod probíhá, s jakými intelektuálními překážkami se musí potýkat a jak řeší nesmiřitelný konflikt totalitní islámské ideologie s životem v sekulární demokracii a tradicemi západní civilizace.

Islám & islamismus v České republice
AUTOR: Lukáš Lhoťan
VYDAL: Lukáš Lhoťan v Pstruží 2011
ROZSAH: 116 stran

Počet příspěvků: 2, poslední 10.11.2011 04:43 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.