Bude výsledek umělé inteligence ještě člověk?

Dle amerického futurologa je v lidské přirozenosti překračovat své hranice, k čemuž patří i překonávání biologických omezení – nesmrtelnost.

Petr Pietraš 30.10.2013

foto: © The Viking PressČeská pozice

Neustále se zrychlující vývoj počítačů vede část technologické obce k závěru, že během tohoto století dosáhnou jejich schopnosti takové funkční rychlosti, kapacity a komplexnosti, že předstihnou lidskou inteligenci. Jedním z hlavních futurologů zabývajících se problémem umělé inteligence neboli singularity je Ray Kurzweil, v současnosti šéf oddělení společnosti Google, jež se jejímu vytváření věnuje.

Kurzweil ve své knize The Singularity Is Near: When Humans Transcend Biology (Singularita je nedaleko. Když lidé překonají biologii) popisuje poslední část cesty k singularitě – propojení biologické a technologické inteligence. Výsledkem bude sice nadále svět lidí, nikoliv však biologického původu. Rozdíl mezi člověkem a robotem zmizí stejně jako mezi fyzickou a virtuální realitou.

Opomíjená skutečnost

Dle Kurzweila je největší chybou v úvahách o budoucím vývoji opomíjení skutečnosti, že se od velkého třesku evoluční proces exponenciálně zrychluje. Vycházejí totiž z tempa vědeckého pokroku v uplynulých 50 letech a z předpokladu, že i v budoucnu bude totožné. Jenže technologický vývoj se neodehrává lineárně, nýbrž exponenciálně. Což se ukazuje na výzkumu lidského genomu, jehož hlavním cílem bylo dešifrovat DNA. V roce 1989 byla zmapována jedna jeho tisícina, ale od roku 1990 se každoročně počet dat zdvojnásoboval, až byl v roce 2003 genom kompletně dešifrován.

Během 20. století se tempo vědeckého vývoje zvyšovalo jen pozvolna, ale na jeho přelomu s 21. stoletím dosáhlo takové úrovně, že veškeré objevy za uplynulých sto let by se uskutečnily za pětinu této doby. Zejména informační technologie se vyvíjejí velmi rychle.

Největší chybou v úvahách o budoucím vývoji je opomíjení skutečnosti, že se od velkého třesku evoluční proces exponenciálně zrychlujeDle Moorova zákona se počet tranzistorů, jež lze umístit do integrovaného obvodu, při zachování jejich ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Toto pravidlo zatím platí a předpokládá se, že bude platit ještě příštích 15 let, než nastoupí generace třídimenzionálních (3D) čipů založená na optických, kvantových, DNS nebo nanotechnologiích.

Z hlediska paměťové kapacity a rychlosti se tedy výkon informačních technologií každoročně v podstatě zdvojnásobí – za deset let více než tisíckrát, za dvacet přes milionkrát a za třicet o něco více než miliardkrát. Z toho vyplývá, že pokrok ve vývoji těchto technologií roste exponenciálně. Podobný však byl i vývoj dešifrování virů HIV a SARS. V prvním případě to trvalo 14 let, ve druhém už jen 31 dnů.

Revoluce G-N-R

Dle Kurzweilova zákona zrychleného vývoje budeme v letech 2000 a 2014 svědky stejného vědeckého pokroku jako za celé 20. století. Po roce 2014 bude tento pokrok totožný již po sedmi letech a za celé 21. století jako za předchozích 20 tisíc let. Ve vědeckém pokroku pak budou hrát hlavní roli tři oblasti technologického vývoje – genetika, nanotechnologie a robotika neboli automatizace, takzvaná revoluce G-N-R.

Díky nanotechnologiím bude možné sériově a zcela automatizovaně vyrábět molekulární produkty. Okolo roku 2025 bude možné pokrýt naši energetickou spotřebu nanotechnologicky vyráběnými slunečními kolektory, které využijí 0,03 procenta sluneční energie dopadající na zemský povrch. Nanoroboti budou vysíláni do krevního oběhu, aby vyměnili staré nebo nefunkční buňky, i se moci připojit k nervovému systému, aby pomáhali zlepšovat naše smyslové vnímání, a tím po propojení s mozkem zvyšovat lidskou inteligenci.

Ve vědeckém pokroku budou hrát hlavní roli tři oblasti technologického vývoje – genetika, nanotechnologie a automatizace, takzvaná revoluce G-N-RRadikálně se prodlouží lidský život. Navíc budeme moci stanovit jeho délku, popřípadě nesmrtelnost. Již dnes moderní medicína dokáže vyléčit poškozené části těla a disponuje mnoha implantáty, jež je umožňují nahradit. Bude možné nejen geneticky upravovat obezitu, 3D tiskárnami produkovat náhradní orgány, jako jsou ledviny, či optimalizovat „design“ nenarozených dětí, ale i vložit lidské vědomí do robota, čímž se toto vědomí stane nesmrtelným.

V tomto novém přístupu k životu se Kurzweil snaží být vzorem. Denně spolyká okolo 250 prášků a stravuje se výhradně intravenózně, aby obešel trávící a střevní trakt. Dokonce se mu tím podařilo zcela vyléčit svou cukrovku.

Změna světa

Kvůli singularitě bude třeba přehodnotit dosavadní smysl lidského života a jeho roli a reorganizovat současné instituce. Revoluce G-N-R změní svět, jak jsme jej až dosud znali, a ovlivní všechny oblasti lidského bytí, například náš organismus, řešení konfliktů a vedení války či vzdělávání.

Již dnes nemusejí mít lidé pohlavní styk, chtějí-li se reprodukovat. Moderní biotechnologie tuto reprodukci zvládne, aniž by byl třeba jejich fyzický kontakt. V budoucnu bude možné produkovat děti s optimálními vlastnostmi a díky genetickým modifikacím se podaří odstranit nedostatek potravin, čímž hlad zmizí do učebnic dějepisu. Proto bude možné se zbavit lidských orgánů, jako je trávící trakt, které se u člověka vyvinuly, ale jež v době genetiky a biotechniky již nebude potřebovat.

Od lidského organismu 1.0 se díky implantátům posuneme k jeho verzi 2.0, v níž bude možné mu naprogramovat krev i ve které bude fungovat bez srdce, trávícího traktu, plic, jater nebo ledvin. V konečné verzi lidského organismu 3.0 se po propojení našich mozků přes internet v jeden obrovský inteligentní systém budeme kyborgy – kombinací robota a biologického člověka – a budeme schopní určovat délku života.

Rozšíření schopností

Bezpilotní letouny (drony) jsou již dnes součástí válečných konfliktů. Jejich schopnosti se neustále zlepšují a v budoucnu se budou nejen samy na bojišti organizovat, ale i rozhodovat zda použít, či nepoužít zbraně. Nanotechnologie umožní vyrobit materiály mnohem pevnější, než je ocel používaná k pancéřování nebo látky pro uniformy. Roboti transportující těžké náklady budou stejně samozřejmí jako ti inteligentní získávající informace na území protivníka.

Dnes je možné si díky internetu opatřit prakticky jakoukoliv informaci, jež se týká lidského poznání. Není problém získat několik variant pro hledané slovo třeba ve francouzštině, zatím se však takto nelze naučit tímto jazykem hovořit – to musí každý člověk sám. V budoucnu, až se naše biologická inteligence rozšíří o technologickou, si však bude možné stáhnout schopnost hovořit francouzsky.

V USA se na konferencích o transhumanismu, tedy postlidské existenci, v diskusích o nesmrtelnosti a virtuálním životě objevuje mnoho otázek. Je totiž pravděpodobné, že v budoucnu se stanou roboti i našimi sexuálními partnery, a proto je třeba začít včas diskutovat o etických a právních problémech, jež jsou s tím spojené – například, může-li být robot znásilněn. Popřípadě budou-li mít roboti vědomí, jak je to s jejich emoční zranitelností a co s jejich případnými pokusy o sebevraždu.

Technologická versus biologická inteligence

Na otázku, zda je v případě singularity možné označit její konečný výsledek ještě za člověka, odpovídá Kurzweil kladně. Podle něho je v lidské přirozenosti překračovat vlastní hranice a rozšiřovat své schopnosti, k čemuž patří i překonávání biologických omezení, tedy nesmrtelnost. Kdy bude singularity (umělé inteligence) dosaženo?

V roce 2030 technologická inteligence předstihne biologickou

Kurzweil se celou svou profesní kariéru zabývá lidským poznáním a v minulosti vědeckou veřejnost překvapil velmi přesnými odhady technologického vývoje. Dle něho biologická inteligence víceméně přešlapuje na místě, přičemž ta umělá se každoročně zdvojnásobuje.

V roce 2030 technologická inteligence předstihne biologickou. A v roce 2045 bude výkonnější než dnešní celková biologická.

The Singularity Is Near: When Humans Transcend Biology
(Singularita je nedaleko. Když lidé překonají biologii)
AUTOR: Ray Kurzweil
VYDAL: The Viking Press 2005
ROZSAH: 672 stran