Recenze

Friedrich Nietzsche náboženskou otázku smrtí Boha nevyřešil

Německý filozof Fridrich Nietzsche v roce 1899.

Francouzský historik Didier Rance se ve své knize Nietzsche et le Crucifié: Turin 1888 věnuje pobytu německého filozofa Friedricha Nietzscheho v Turíně, jenž v lednu 1889 vyústil v duševní chorobu.

Bez avantgardních děl Devětsilu by naše kultura vypadala jinak

Výstava Devětsil 1920–1931.

Výstava Devětsil 1920–1931 v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze přibližuje činnost osobnosti naší kultury 20. století. I dnes lze ocenit evropskou kvalitu i specifika české avantgardy.

Radan Wagner 7.2.2020

Umělá inteligence odstartuje civilizační posun. Jiný než ty minulé

Umělá inteligence

Britský profesor na University of New South Wales Toby Walsh ve své knize It’s Alive! Artificial Intelligence from the Logic Piano to Killer Robots zkoumá, kdy umělá inteligence překoná biologickou.

Stane-li se planeta Země neobyvatelnou, nemá lidská svoboda smysl

Země.

Cílem knihy francouzského astrofyzika Auréliena Barraua Le plus grand défi de l’histoire de l’humanité je upozornit na nutnost o ekologii mluvit a učinit z ní hlavní společenské téma.

Výstava Evy Chmelové: Konfigurativní pohled na svět

Eva Chmelová, Art is not dead.

Výstava Konfigurace v Galerii Villy Pellé v pražských Dejvicích až na výjimky ukázala práce malířky Evy Chmelové z minulých let a doplnily je její fotografie na Instagramu a kresby z cestovních skicáků.

Radan Wagner 28.1.2020

Carl Gustav Jung byl nejen psycholog, ale i výtvarný umělec

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung (1875–1961).

O švýcarském psychoterapeutovi Carlu Gustavu Jungovi dlouho nikdo netušil, že celý život maloval. Až nedávno začala být tato jeho činnost odhalována. Nejnovějším výsledkem je kniha Umění C. G. Junga.

Výstava Michaela Rittsteina: Obrazy, u nichž se válíte smíchy

Michael Rittstein, Zlomená kukuřice

Velkolepý je správný přívlastek k dílu výtvarníka Michaela Rittsteina. Pavel Matocha na poslední chvíli shlédl jeho výstavu Ve vlnách v Jízdárně Pražského hradu. A již dlouho se tak dobře nebavil.

Pavel Matocha 19.1.2020

Jak kvůli přežití planety Země omezit porodnost

Dítě.

Svoboda množit se je považovaná za základní. Důvodů, proč ji omezit či vzít, je podle francouzského prognostika Antoina Buéna několik a uvádí je ve své knize Permis de procréer (Povolení rodit).

Klatovská galerie: Vesmír jako věčná inspirace

Klatovská galerie U Bílého jednorožce – výstava Kosmos–Cosmos.

V klatovské galerii U Bílého jednorožce se konala výstava Kosmos–Cosmos, která představila 26 českých umělců s odlišným vnímáním Kosmu.

Radan Wagner 11.1.2020

Čínská digitální diktatura je pro Západ obrovskou výzvou

Čína a umělá inteligence.

Německý novinář Kai Strittmatter v knize Die Neuerfindung der Diktatur: Wie China den digitalen Überwachungsstaat aufbaut und uns damit herausfordert zrod diktatury pro 21. století.

Šedá zóna jako retrospektivní iluze

Gustav Husák - symbol normalizace

Kniha Přemysla Houdy Normalizační festival. Socialistické paradoxy a postsocialistické korekce napadá klíčový pojem dosavadního pohledu na československou normalizaci.

Pavel Barša 1.1.2020

Kdo zapomene na vlastní křehkost, může podlehnout pokušení pýchy

Lidská přirozenost není jen jedna.

Hlavní tezí knihy Fragilité (Křehkost) letos zesnulého francouzského filozofa Jeana-Louise Chrétiena je křehkost jako koncept pro pochopení člověka a znak latinské tradice myšlení.

Plánované hospodářství aneb Cesta k nevolnictví po 75 letech

Totalitní lídr.

Rakouský ekonom a britský občan Friedrich August Hayek (1899–1992) ve své knize Cesta k nevolnictví, od jejíhož prvního vydání letos uplynulo 75 let, svým názorovým oponentům nepřisuzoval špatný záměr, ale intelektuální omyl.

Roman Joch 18.12.2019

Orwellův román 1984 je i po 70 letech od prvního vydání aktuální

George Orwell (1903–1950), anglický spisovatel.

George Orwell se ve svém slavném románu 1984 z roku 1949 ukazuje více středoevropským myslitelem než samotní Středoevropané.

Život ve lži s komunismem nezmizel

Boj za svobodu na aktuálním graffiti v Drážďanech.

V roce 1978 napsal Václav Havel esej Moc bezmocných, ve které popisuje život ve lži – vše musí poukazovat k ideologii komunismu. Moc bezmocných dnes spočívá v neustálé snaze vyhmátnout za prezentací skutečnost či pravdu.