Recenze

O třech nejprodejnějších profesích – politice, novinařině a prostituci

Manicheismus – dobro a zlo.

Kdo by si myslel, že peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa je již odbytou veličinou, bude příjemně překvapen. Jeho román Rozhovor u Katedrály není pouze rozsáhlý, ale především velký a se spoustou styčných bodů s českou minulostí i současností. Rozkošně je například naznačena technologie rozpadu starého a designování nového režimu.

Reportáž o Vídni, Švédsku, holocaustu, antisemitismu a firmě IKEA

Židy v západní Evropě ohrožuje levicový antisemitismus.

Poslali byste své 13leté dítě do Švédska? Manželé Ullmannovi na konci třicátých let 20. století byli za tuto možnost vděční, neboť šlo o život. To ukazuje 500 dopisů z Vídně, na jejichž základě sestavila švédská novinářka a spisovatelka Elisabeth Asbrinková knihu A stromy ve Vídeňském lese stále stojí.

Zlatá éra nevládních neziskových organizací skončila

Před americkou ambasádou v kosovské Prištině protestovali lidé proti brutalitě...

Financování a přínosu nevládních neziskových organizací (NGO) se ve své knize The NGO Game: Post-Conflict Peacebuilding in the Balkans and Beyond (NGO ve hře. Vytváření míru po konfliktu na Balkáně i jinde ve světě) věnuje Patrice C. McMahonová, americká profesorka politických věd. Ukazuje se totiž, že mise NGO byly často neúspěšné.

Ve střední a východní Evropě beletrie o holocaustu stále existuje

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu před karlovarskou hlavní poštou.

Kniha The Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust Fiction (Průvodce po polské, české a slovenské beletristické literatuře o holocaustu), kterou uspořádali Elisa-Maria Hiemerová, Jiří Holý, Agata Firlejová a Hana Nichtburgerová, usiluje o mezinárodní zviditelnění beletristické literatury o holocaustu v zemích, kde se odehrál.

O lásce, mládí, otci a jeho smrti a Vilniusu

Litevské město Vilnius přezdívané také jako město kostelů.

Český překlad novely Černá kronika lásky polského spisovatele Tadeusze Konwického byl sice vytištěn již v sedmdesátých letech 20. století, na pulty se tehdy však nedostal. Po sametové revoluci se dlouho nedařilo najít nakladatele, který by byl ochotný ji vydat. Musela proto čekat 43 let.

O divadelním představení, zaznamenávání dne a rozkližování rodiny

Moderní společnost.

Dlouhé roky po tom, co česky vyšla většina děl britské spisovatelky Virginie Woolfové (1882–1941), přichází její rozsáhlý román Roky, jenž dosud českému překladu unikal. Při čtení jejích románů se ještě dnes topíme v „přítomnosti“. I když uplynulo mnoho let.

Dva nepodbízivé návraty do druhé světové války

Varšava roku 1939 po polském bombardování.

Mohlo by se zdát, že si to německý spisovatel Ralf Rothmann usnadnil. Jeho román Bůh onoho léta se totiž vrací do pohnuté doby druhé světové války. Na druhou stranu je však zasazen do placatého Šlesvicka-Holštýnska, navíc je to po románu Zemřít na jaře Rothmannův druhý takový příběh. Jde o druhou nohavici jedněch románových kalhot.

Irský státní úředník a byrokracie: Nepřetržitý proud reálné komedie

Úředníci - ilustrační foto

Někdo si novelu Klíč již nežijícího irského spisovatele Máirtína Ó Cadhaina (1906–1970) „odemkne“ pouze jako zábavnou epizodu, která vznikla před více než půl stoletím. A jiní zase toto dílko budou číst jako přesný obraz současného stavu úřadů ve státě, kterého mají tu čest být občany.

O pohádkách Němců žijících na ruském území za časů Stalina

Řeka Volha.

Tatarská spisovatelka Guzel Jachina píše své prózy rusky. V jejím druhém románu Děti Volhy, ale mluví většina postav zakonzervovanou němčinou.

Když se žena v Kristových letech zamiluje do třináctiletého školáka…

Dobro a zlo.

Nový román Hany Lundiakové Co je ti do toho lze brát jako důkaz, že se v současnosti veškeré tradiční příběhy přepisují z ženského pohledu i že do českého prostředí vše přichází se zpožděním.

Ondřej Horák 26.5.2021

Hledání rodinné historie aneb Jak se vyrovnat s holocaustem

Památník holocaustu v Berlíně.

Krysí stezka je označení pro únikovou cestu nacistů po druhé světové válce přes Itálii, přesněji Vatikán, do Jižní Ameriky. Britský odborník na mezinárodní právo Philippe Sands ve stejnojmenné knize pátrá, co se stalo krakovskému a poté lvovskému guvernérovi Ottu Wächterovi, jenž se dostal jen do římské nemocnice, kde náhle zemřel.

Nad tradičními příběhy o učiteli a žákovi se zřejmě smráká

Tokio, hlavní město Japonska.

Chce-li si někdo přečíst moderní román, jenž pojednává o otázkách výrazně se dotýkajících současného života, neudělá chybu, když sáhne po více než sto let starém románu Kokoro japonského spisovatele Sósekiho Nacumeho.

Jak umožnit člověku přežít na Zemi

Lidská přirozenost není jen jedna.

Hlavním tématem knihy Konzervatismus pro třetí tisíciletí Vlastimila Podrackého je odpřirozenění Západu, odtržení člověka od přirozeného světa.

Jak být nesnesitelná a nepoužitelná, ale nic si nenamlouvat

Dobro a zlo.

Padesát let je pro špatnou literaturu smrtící lhůta, pro tu dobrou jako nic. Dokazuje to i román americké autorky Joan Didionové Lízni si a hrej.

Ondřej Horák 28.4.2021

Finsko jako Československo mezi Hitlerem a Stalinem

Budova finského parlamentu v Helsinkách

Román Chiméra 38 švédsky píšícího finského spisovatele Kjella Westöho se vrací na konec třicátých let 20. století, kdy se schyluje ke druhé světové válce. Jde sice o příběh realistický, ale je plný přeludů a klamných představ.