Diskuse k článku

Polemika: Opravdu je současný model vysokých škol v nepořádku?

Nežádoucí prvky a rizika chystané novely vysokoškolského zákona převyšují možné přínosy, píše profesor Jiří Zlatuška.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Zlatuska Jiri

rektoři a změny
Pochybuji, že najatý rektor může dosáhnout změn k kepšímu, pokud osazenstvo školy nic zlepšovat nechce. Proto bych kladl důraz na výběrová řízení (s vědomím toho, že posun k kepšůmu by mohl sem tam znamenat i nějakou žalobu proti manipulaci). Rektora jsem nějakou dobu dělal a nevěřím, že je dobré mít děkany jako vybrané podřízené. Silně preferuji pohled, že jsou to partneři uvnitř vysoké školy, se kterými je třeba hledat míru konsensu i přesvědčit je o rektorově vizi. Univerzita není firma a pluralita a vnitřní diskuse jí jen prospívají. Kdyby si rektor mohl vybírat děkany podle svého, situaci by to jen zhoršilo. Jistě není to leckdy jednoduché, ale rektora nemusí dělat každý zupák, který umí jen poroučet. (Ano, vysokoškolské elity jsou trochu k zaplakání, o čemž svědčí třeba nejich odpor vyhovět žádosti o mzdy managementů stylem, který je připodobňuje k Jaklovi s Hájkem. Zrovna tuhle kauzu považuji za důkaz, že rektoři nemohou dostávat větší pravomoci, protože i ty malé jsou schopni masově zneužívat.)
0/0
12.3.2013 17:51
Foto

Mf

Proč tady budovat výzkumnou univerzitu?
msebek" jak to tedy zařídit, aby v dohledné době (roky) u nás byla alespoň jedna dobrá výzkumná univerzita?" Proč tady budovat výzkumnou univerzitu? Nemáme snad Akademii věd? 
0/0
12.3.2013 16:28
Foto

Msebek

Vám
 Vám přijde divné, že rektor volený senátem voleným odborářsky se také chová odborářsky? Mě tedy ne. Vždyť si ani nemůže vybrat své podřízené, děkany. A hlavně, aby byl vůbec zvolen, musí předem naslibovat sposutu věcí, které ho pak blokují. Obvykle musí předem slíbit žádné změny. Ale dosud jsem od vás neslyšel, jak to tedy zařídit, aby v dohledné době (roky) u nás byla alespoň jedna dobrá výzkumná univerzita? Vlastně slyšel, že „to nejde.“Tím mi připomínáte většinu kolegů na fakultě, kteří také pořád omílají, že „to nejde“.  A přesto na naší katedře „to jde“ a jde to stále lépe. Jak si to vysvětlujete?
0/0
11.3.2013 20:58
Foto

Zlatuska Jiri

Rektoři jsou také schopni dělat odborářskou politiku
Rektoři jsou schopni dělat odborářskou politiku, ze které bývají obviňovány senáty. Dnes jsem byl přesně takového postupu svědkem u nás ve škole při obsazování vědecké rady jednoho univerzitního ústavu. Hlavní je to, že konkrétní osoba může být v budoucnu spoluhráčem při snaze sáhnout si protekčně na peníze. To, že off record uslyšíte jen odsudky, je v takových chvílích vedlejší. Upřímně řečeno jsou mi v takových chvílích ti odboráři mnohem sympatičtější, protože jejich kauza je definována viditelně a také se za ni berou. (Předchozího rektora pamatuji s podobnou situací v souvislosti s výběrovým řízením.) Senáty se mi v těchto souvislostech nezdaji slabším článkem, než jsou tuzemští rektoři. Konec konců si stačí vzít ten pláč řady z nich, že potřebují víc pravomocí proti děkanům místo toho, aby svou autoritou dokázali děkany a jejich fakuty o potřebném směrování přesvědčit. Vemte si i to, kolik rektorů řídí školu přesně podle toho, jak nesmyslně jim ministerská vrchnost stanoví financování, místo toho, aby s velkými rozpočty, které mají k dispozici, dělali, co je nejlepší pro vysokou školu a studenty.
0/0
11.3.2013 18:33
Foto

Mf

Určitě spolu najdeme souhlas
Určitě spolu najdeme souhlas v tom, že je potřeba zvýšit úroveň výzkumu a výuky na vysokých školách a že je řada lidí, kteří tomu úspěšně brání.Hovoříme zde ale o novém vysokoškolském zákonu. Mé stanovisko je, že vysokoškolský zákon nemůže být psán na míru špičkovým univerzitním ústavům, ale na míru celému vysokému školství. Soudím, že předkladatelé a fanoušci původního zákona neznají, jak vypadá průměr. Neznají, jak to dnes vypadá na průměrných vysokých školách.  Nechtějí si uvědomit, že při současné masovosti vysokoškolského vzdělávání je výzkum na většině univerzit pouze druhotná problematika. Že většinu studentů věda nezajímá a nikdy se ji zabývat nebudou.Jakýkoliv právní předpis musí být vždy velmi obecný. Souhlasím s prof. Zlatuškou, že si fakulty či jiné útvary mohou stanovit nějaká přísnější kritéria, pokud k tomu bude vůle.Když jsme u té vůle, už slyším slova o odborářských senátech, a že by vše vyřešili osvícení rektoři s pravomocí. Připadá mi to jako čekání na Mesiáše. Nevím, zda je realistické očekávat, že ti případní noví univerzitní manažeři by tak osvícení a tak schopní, že by dokázali situaci úspěšně změnit. Samozřejmě, vysoký manažer s neomezenou mocí může udělat mnoho různých formálních kroků, slučovat, rozdělovat, přestrukturovávat, propouštět, přijímat, prostě při dostatečné míře vůle (či spíše potřeštěnosti) nemusí nechat kámen na kameni. To je jediná jistota, kterou můžeme mít.Doporučuji se při našich úvahách o změně systému orientovat jiným směrem, než naznačil Petr Matějů a jeho Bílá kniha.
0/0
11.3.2013 9:43
Foto

Msebek

Hlasovat
JZ: "Hlasovat v konkurzni komisi tajně považuji za nesmysl." Jenomže "konkurzní komisí" je vlastně i senát při volbě rektora či děkana. I tam se za tajnost volby schovají jakkoli nečisté důvody a motivace senátora. Neměly by hlavně děkany a rektory vybírat konkurzní komise složené ze špičkových osobností z celého světa? Jak tomu bývá u škol v civilizovaných zemích?Jenže jak toho dosáhnout, bez nějaké podstané reformy?
0/0
11.3.2013 7:17
Foto

Msebek

Tato ...
Tato reforma je nezavádí, ta minulá snad ano, Bílá kniha ano. Co na tom, stejně akademická většina nechce ani jednu z nich, ani skutečnou ani bezzubou, prostě nechce žádnou reformu, neboť je přece u nás všechno v pořádku. To, že jsou u nás uvnitř každé univerzity velmi rozdílné součásti, od ligy mistrů  po okresní přebor, už to samo o sobě je jasnou známkou zahnilosti.  V civilizovém světě přece vyhrávají ti/ty kvalitnější: nápady, vize, metody i lidé. To jenom u nás ne, zde vládnou průměrní, akademická většina stvořená bez výběru. Jeden schopný a odhodláný člověk v čele univerzity, pokud by měl patřičné pravomoci, vizi a  zkušenosti, by s tou univerzitou docela zahýbal a celkem snadno a rychle ji i o nejméně pár desítek míst nahoru v žebříčcích posunul. Klidně i bez reformy, ta k tomu není potřeba. Jenomže bez reformy se takový člověk do vedení žádné české univerzity nikdy nedostane!
0/0
11.3.2013 7:09
Foto

Zlatuska Jiri

Konkurzy
Hlasovat v konkurzni komisi tajně považuji za nesmysl. Na MU je např. již víc než dvanáct let konkurzní řád, který takový alibismus neumožňuje. Rozhodnutí o tom, že by se neměly slušně financovat instituce, kde se nedělají mezinárodní konkurzy, je věcí exekutivy ministerstva. Školy k tomuto přivést by bylo možné bez sahání na zákon. Bílá kniha chtěla zavést vnější ovládání veřejných vysokých škol, u mterého bych o dobrém výsledku silně pochyboval - už proto, že by rady byly věcí politických trafik s kvalitou obsazování, kterepj z jiných případů známe. Ale je zbytečné se bavit o utopických představách. V této oblasti jsou nějaké cíle (bylo by lepší, kdyby je MŠMT dokázalo dát na papír) a konkrétní návrh změny zákona. U změn zákona je vždy první otázka, zda jsou vůbec potřebné a zda efektu nejde dosáhnout i bez změny zákona. Zde v návrzích v pro novelu nic takového, kvůli čemu by bylo třeba do zákona sahat, nenacházím. Spousta z toho, co píšete, jsou Vaše přání bez vazby na to, co se jako změna navrhuje. To, že vidim v nějaké oblasti problémy, ještě neznamená, že každá ad hoc parlamentu předhozená změna situaci zlepší, nikoli ještě zhorší. Pejsek s kočičkou taky měli metodu na moc dobrý dort, a co z toho bylo.
0/0
11.3.2013 1:19
Foto

Msebek

Takže
podle vás u nás mezinárodním konkurzům nic nebrání? To myslíte vážně? No tak proč nikde u nás nejsou? Proč jsou všichni šéfové i šéfíčci kolem nás našinci, často úplně bez mezinárodní zkušenosti, volení raději v tajných volbách, jen aby nikdo nemusel vysvětlovat, proč je vlastně volil? Tedy že by těm mezinárodním konkurzům přece jen "něco" mocného bránilo? Samozřejmě brání, a to odborářský systém řízení škol ovládaný akademickou většinou. Vlastně by stačilo změnit právě a jen tohle a vše ostatní by pak už šlo snadno. Jenže právě tohle hlavní bez reformy to nejde.
0/0
10.3.2013 21:30
Foto

Ctenarcp

Třeba i v Kladně
Mimochodem, dnes zemřel podnikatel ve VŠ školství pan Měkota. Měkotův chovný ústav pro Matějů (GAČR), Kopicovou (RVVI) a další potřebné http://www.vsfs.cz/?id=1049-spravni-rada Investiční přístav premiéra Špidly http://blisty.cz/art/16083.html
0/0
10.3.2013 14:49
Foto

Ctenarcp

prof. Vladimír Mařík
http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=2A-2TP1%2F096 Skutečně jde o proslulého člena RVVI a předsedu vědecké rady TAČR? http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=2A-2TP1%2F096 http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=2A-2TP1%2F096 To je mrzuté. Hrubé porušení smlouvy ... O co se mohlo jednat?
0/0
10.3.2013 14:48
Foto

Zlatuska Jiri

Výzkumné univerzity? U Kolína, pane?
Pokud by to v Česku někdo s výzkumnými školami myslel vážně, musel by do systémau výrazněji zapojit AV ČR - podle mne zrušením monopolu VŠ a umožnění v.v.i. akreditovat studijní programy. Je ovšem otázka, zda je pro ně u nás místo a zda by těch pár lepších studentů nemělo být cíleně podporováno v tom, aby šli na špičková Mgr/PhD studia na některou z první - řekneme - dvacítky. V žeříčcích v dohledné době o stovku nebo dvě nepopolezeme. Pokud by stát chtěl politiku s tímto bláznivým cílem, musel by investovat jen do UK a zbytek potopit (přeskok nahoru o 5-6 stovek je ještě méně realistický, než u UK o ten její kousek). Žebříčky navíc agregují pracoviště různé úrovně a o kvalitě konkrétních oborů vypovídají velmi limitovaně. To je vcelku známá věc (viděl jsem např. italskou analýzu ukazující výrazný sopk nahoru u bypotetické instituce, kterou by poskládali z hrozinek vyloupaných stávajícich škol). A k návrhu novely: Novela NEZAVÁDÍ výzkumné univerzity, pouze "výzkumné" studijní programy a to navíc s charakteristikou "výzkumnosti" v karikované podobě, o které se v textu výslovn zmiňuji. Na to, aby jednotlivé vyčleněné studijní programy mohly rozumně koexistovat s jinými plus any nezrpěla prostupnost a další rysy, žádoucí pro integrovanou univerzitu, ne jen sbírku kurzů, byl ny také potřebný vnitřní systém účetnictví a rozpočtování umožňující korektně sledovat nepřímé výdaje (full cost), jinak riskujete vysávaní finančních zdrojů a neudržitelnost. Celkově bych na otázku špičkových výzkumných univerzit v Česku jako výsledek těchto ministerských snah použil repliku z pojarových Medvědů: "Výzkumné univerity? A u Kolína, pane??"
0/0
10.3.2013 13:11
Foto

Zlatuska Jiri

Model vysokých škol a mezinárodní konkurzy
Mezinárodní konkurzy jsou samozřejmě _nutnou_ podmínkou kvality. NEJSOU však obsahem ministerského návrhu a pokud jste můj text četl, nemohla Vám snad poznámka na toto téma uniknout: "Návrh [novely] nezavádí povinnost mezinárodních výběrových řízení, což bude naše vysoké školy kvalitativně stavět pod laťku nastavenou společným memorandem Evropské komise a Evropské univerzitní asociace z července 2012, které takový požadavek v souvislosti s ERA (European Research Area) obsahuje." Na uplatnění požadavku mezinárodních řízení NENÍ třeba měnit zákon: Stačilo by v kvalitativních kritériích dát vynásobení hodnoty ukazatele hodnotou, která odpovíadá splnění požadavku mezinárodně vypsaných řízení na místa všech akademiků plus výzkumných pracovníků (hodnota 1, když je požadavek na VŠECHNA řízení splněn nez výjimky, jinak hodnota nula). Na to nepotřebujete měnit zákon (dtto by se dalo udělat v metodice k financování výzkumných organizací, i tam by multiplikativní parametr ovlivňující hodnocení instituce, mohl být takto zaveden.) Sám požadavek mezinárodního řízení vše neřeší sám od sebe. Stačilo ny ale pár ostud, kde by se doskrimanace na úrovnj požadvků nebo provedeného výběru demonstrovala, a věci by rychle konvergovaly k akceptovatelnému normálu.
0/0
10.3.2013 12:43
Foto

Kornout

Věda a výuka
Na VUT prý nějaký hodnostář prohlásil, že škola je především výzkumná organizace a projekt výuka je dlouhodobě podfinancován.
0/0
10.3.2013 11:30
Foto

Msebek

Reakce na „Nesouhlas“ od MF:
 Reakce na „Nesouhlas“ od MF: Jelikož se nezmiňujete o výzkumu, tak možná uznáváte, že je reforma univerzit alespoň z „poloviny nutná“, totiž kvůli tomu, aby se alespoň na některých školách skutečný výzkum (měřeno světovou úrovní) dělal a na jiných, které na to nemají, by se za něj přestali utrácet veřejné prostředky? Pletu se? Já žebříčky posedlý nejsem, jenom při své práce často někoho a něco hodnotím, porovnávám, rozhoduji, kterým směrem jít a kam nejít, do čeho dát více peněz a do čeho žádné, koho přijmout a koho propustit,  …, říká se tomu manažerská práce a mělo by se to dělat i na univerzitách. A k tomu nezbytně potřebuji vědět, jak se to dělá jinde, kterým směrem se ubírá svět, co bude důležité za deset a padesát let. Neustále porovnám sebe i svou katedru, fakultu, školu s mnoha zahraničními. A nejužitečnější je se soustředit na ty nejlepší školy, tam najdete nejvíc inspirace a poučení. Fotbalové kluby z první desítky na světě prostě hrají fotbal lépe než klub s pořadím 250, 500 a 1000 na světě. Na českých školách to ale není zvykem, nikdo se s nikým neporovnává. Neboť dokud se klub ve Zlámané Lhotě nezajímá o to, jak hraje Real Madrid, dokud se s ním neporovnává a nesnaží se od něj alespoň něco pochytit, tak si klidně může myslet, že dělá vše správně, že hraje skvělý fotbal, že nemusí nic zlepšovat, že se nemusí o nic snažit. Je to velmi pohodlné. A přesně v téhle situaci jsou dnes české univerzity: Nikdo se se světem neporovnává, protože nechce a nemusí, a proto se nic k lepšímu nemění a bez reformy měnit nebude! Uvedené se přitom týká nejen výzkumu, ale samozřejmě i výuky, a dále i všeho ostatního, čím by se školy měly zabývat. A vymezovat výuku proti výzkumu, to je v těchto diskusích vždy jen laciný trik, kterým se často přesouvá debata do oblasti, ve které tak snadno hodnotit a porovnávat nejde, samozřejmě s cílem zabránit hodnocení a porovnávání i všeho ostatního. Ale to je omyl, i výuku na různých školách přece jen trochu porovnávat a hodnotit jde. Některé z vámi zdá se nenáviděných žebříčků samozřejmě hodnotí i výuku, neboť zahrnují i kritéria, která kvalitu výuky přímo či nepřímo odrážejí a přitom jsou pořád ještě dost objektivní, aby vůbec použita být mohla. Pár takových proberu níže. A mimochodem, vybral jste si jen první větu mého příspěvku a proti ní ve svém argumentujete. Já tam však napsal skoro deset dalších odstavců, z nich každý upozorňuje na jiný výrazný rozdíl našich škol od těch v civilizovaných zemích, který každý sám o sobě už po důkladné reformě volá. Znamená to, že s těmito mými dalšími argumenty pro reformu souhlasíte? Pokud ne, tak je vyvraťte, v těchto oblastech už nějaká tvrdá data získat lze. A teď už k výuce:Výuka je samozřejmě důležitá a měřit její kvalitu není snadné. Za dobrého učitele se považuje skoro každý a snad úplně každý to o sobě tvrdí, přičemž mnozí přitom hřeší právě na to, že to moc měřit nejde. Učitelům při hodnocení výuky na vlastní škole proto moc věřit nemůžeme a studenti, zvláště naši zápecníci, ti zase nemají zkušenosti z jiných škol, aby mohli porovnávat. Ale něco se zjistit dá: Určitě má smysl zkoumat, o které školy je mezi studenty větší zájem. O ty špičkové, z horních pater žebříčků, které tak nesnášíte, o ty je zájem obrovský. Přestože je o nich známo, že jsou extrémně náročné, přesto se na ně hlásí tolik studentů, že z nich přijímají třeba jen 10 procent nebo i méně. Snaží se na ně dostat studenti z celé zeměkoule a za studium tam jsou ochotni platit obrovské školné. Podobně je to s učiteli. Na ty „z horních pater žebříčků“ se snaží dostat mnozí, pro většinou to zůstane jen nesplněným snem a tak nakonec skončí na nějaké škole neznámé. O české školy bohužel takový zájem není. Neříká už jen tohle něco o kvalitě naší výuky. Nebo byste vysvětlil nějak jinak, že o vaší (mojí, není to osobní) školu takový zájem není? Čím to vlastě je, že většina našich univerzit je za hranicemi země téměř neznámá? Dále se přece učitelé různých škol znají navzájem a jejich vzájemné hodnocení už nějaký význam má. Já třeba znám většinu učitelů svého oboru na našich školách i mnohé i ve světě, zejména ty slavné a ze slavných škol. Celkem vím, co se tam učí a jak, a snad jsme schopen to porovnávat a hodnotit. Proto má smysl se ptát profesorů na jejich názor na kvalitu ostatních (!) škol. Něco takového žebříčky dělají, např. QS se dotazuje tisíců akademiků z celého světa na jejich názor na školy, na kterých neučí. Podobně se QS dotazuje tisíců zaměstnavatelů na jejich názory na absolventy a kvalitu škol. To zřejmě o kvalitě výuky už mnohé říká a, jak vidíte, postavení škol v žebříčku to výrazně ovlivňuje.  Ale postavení těch našich to spíš zhoršuje. Proč asi? Na tzv. výzkumné univerzitě je výuka silně propojena s výzkumem. Vlastně se tam „učí výzkumem“. Učitelé jsou sami špičkoví výzkumníci a studenti se často učí tak, že se špičkového výzkumu sami účastní. Je to náročné, ale za staletí se to osvědčilo. Studenti se totiž nejen naučí fakta a metody, ale rozvinou své tvůrčí schopnosti a od svých učitelů odkoukají nadšení, snahu a odvahu hledat nová netradiční řešení. Při vysokoškolské výuce vlastně o „poznatky“ ani moc nejde, neboť ty se pořád mění a rychle zastarávají. Ale výzkumná univerzita učí, rozvijí daleko efektivněji samostatné a kritické myšlení a tím prostě trénuje mozky - hezký výraz je „brain fitness centrum“.  Přesto i ve výuce technologií má výzkumná univerzita výhodu: Zatímco nevýzkumná škola může učit maximálně nové technologie, které často zastarají dříve, než student opustí školu, ta výzkumu vlastně učí i technologie, které „ ještě ani neexistují,“ a to je významný náskok. Shrnuto, pokud má některá škola skvělý výzkum světové úrovně, prováděný hvězdami oboru, pak bude zřejmě i učit na špičkové světové úrovni. Tedy i hodnocení výzkumu něco o výuce říká, nebo ne? Jenomže skutečně dobrá výzkumná univerzita u nás neexistuje, I na těch nejlepších mají vedle výzkumných fakult i fakulty nevýzkumné, a i na těch výzkumných fakultách zase nevýzkumné katedry, … Přitom ti méně kvalitní, efektivní a pracovití své lepší kolegy brzdí a vládnou jim via senáty. I k tomu je reforma nezbytná, aby u nás vznikla alespoň jedna (lépe dvě :) ) skutečně dobrá výzkumná univerzita! Nějak jsem se moc rozepsal, takže dál už jen stručně: Výuka je tím lepší, čím lepší má škola učitele. Která škola tedy bude lépe učit: Ta, které své učitele shání po celém světě, jen ty z nich nejlepší přijme a dále jen z nich ty nejlepší z nich po několik letech nepropustí? Anebo škola, která má učitele odjakživa, nové k obměně neshání, a když už, tak si vybere někoho horšího, který stávající kolegy neohrožuje?  Odpověď je myslím zřejmá? Tak proč české školy své učitele po celém světě neshání a bez reformy to dělat nebudou? A totéž, několikanásobně silněji, platí pro školní manažery: rektory, děkany, vedoucí kateder, … Dále porovnejme dva učitele zhruba podobných schopností, nadání a pracovitosti, lišící se hlavně tím, že jeden z nich během své kariéry pracoval na významných školách po celém světě (=uspěl tam v konkurzech, byl tam přijat, a léta tam působil), zatímco druhý po celý život nevytáhl paty z domova? Který z nich má svým studentů víc co dát, kterého byste si vybral za svého učitele? Odpověď je myslím zřejmá. Tak proč české univerzity dávají přednost těm peciválům a bez reformy to nezmění? A tak bych mohl postupovat dál a ukázat, že každý princip popsaný v jednom z odstavců mého předchozího příspěvku by vedl nejen k výrazně lepšímu výzkumu, ale samozřejmě i k výrazně lepší výuce na našich univerzitách. Jenže bez důkladné reformy se to nestane! Na závěr k regionálním a nevýzkumným školám: Já proti regionálním univerzitám nic nemám, jakmile se jako regionální uznají a profilují, tak plní důležitou funkci, řekněme „obsluhu regiónu.“  Samozřejmě, vedle škol elitních, špičkových, náročných na učitele i žáky, mají právo na existenci i školy neelitní, méně náročné, řekněme „normální“. Neboť i méně nadaní mladí lidé mají mít možnost si zlepšit vzdělání, pokud to chtějí a snaží se. Dnes ale není takovou „regionální“ školou oficiálně žádná, neboť všechny školy chtějí mít stejné cíle, principy financování, přístup k penězům, … takže jsou nakonec jsou  „regionální“ úplně všechny! I proto je nutná reforma, aby konečně vznikly a odlišily se (oficiálně, principiálně, svými cíli, financováním a kritérii hodnocení) univerzity a školy regionální a přitom snad vzniklo i pár škol úrovně evropské a snad i světové.
0/0
10.3.2013 9:56
Foto

J53a78n 46K23u85l31i15h69r32a41c88h 9293462557446

Příteli, doufám, že jste
Příteli, doufám, že jste vysokoškolsky nestudoval český jazyk. To by pak forma vašeho příspěvku byla poněkud kontraproduktivní ve vztahu k jeho obsahu. Jinak řečeno, váš příspěvek by satirou, patrně nechtěnou.
0/0
10.3.2013 8:17
Foto

D93a52l63i51b71o46r 48S64t43y74s 3160720881251

Nejúspěšnější řešitělé
Pokud vím, úspěšnost českých grantů je přes 90% . To nikde ve světě není. Takový výzkum, to snad ani není výzkum, řečeno s klasikem.  
0/0
10.3.2013 5:28
Foto

Mf

Nesouhlas
Nesouhlas.Ta vaše posedlost místem v žebříčcích je až chorobná.Jak se pozná dobrá škola? Podle toho, jaké místo má v mezinárodním žebříčku, kde se hodnotí převážně podle vědeckých výsledků?Ve škole se ale také učí. Možná to pro vás není důležité, ale pro nemalou část studentů je to klíčová věc.  Zahrňte tam faktory, které se poněkud hůře měří:  do jaké míry umí učitelé učit, vysvětlovat, objasňovat, do jaké míry jsou ochotni se studentům věnovat, řešit jejich problémy,  vycházet jim vstříc, jaká tam vládne atmosféra a další ostatní „měkké faktory“.  Měkké píši v uvozovkách, protože jsou pro většinu studentů tvrdší, než počet publikovaných prací jejich profesorů.U nás, kteří v žádném žebříčku nejsme, máme studenty, kteří přišli z věhlasnějších škol, nebo na ně na čas odešli, aby se pak zase vrátili. Třeba tento případ za všechny, z oné slavné Fakulty informatiky MU prof. Zlatušky: jeden můj student tam strávil rok a pak přišel k nám. Popisoval podivnou atmosféru, kde se přednáší v jedné aule, kam se ale všichni nevejdou, tak musí pak sedět v dalších místnostech, kde jsou velkoplošné obrazovky. Masy lidí, něco mají dělat, nikdo se o ně ale takřka celý rok nestará.  Nebo jiní, kteří zkoušeli štěstí na jedné slavnější pražské škole a vrátili se s tím, že tam byli jen číslo, učitelům většinou nestálo za to vnímat jejich jména.Snažím se sledovat i zkušenosti našich studentů z výměnných pobytů ERASMUS. Samozřejmě, že máme výměnu spíše s druhořadějšími univerzitami. Studenti ovšem dost často řeknou, že to tam není lepší, ale prostě jen jiné. Rozhodně horší jsou druhořadé jihoevropské univerzity (tedy Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a další) než druhořadé české.Kapitola sama o sobě jsou turecké univerzity. Projevuje se tam sice nemalá snaha se pozvednout do velkého západního světa, ale zjevně jim chybí řád a etika. Mám ze dvou vysokých škol zkušenost s tureckými erasmáky, to co je pro ně charakteristické, je podvádět v míře o několik stupňů vyšší než u nás. Řekové dělají to samé.  Turci stáhnou seminárku celou z Google, když jim to vytknu, tak stáhnou jinou a myslí si, že je to pořádku. Řekové nechodí na povinná cvičení a pak, když jim nechci dát zápočet, tak přijdou brečet, že by jinak museli vracet stipendium (a protože je tam na tom řada lidí skutečně velice bídně, tak jim pak musím ustoupit.)To jsou ale země, které po několik desetiletí patřili k západnímu světu.  Píšu to proto, abychom tolik nenadávali, abychom tolik nebědovali a abychom se nehnali nějakých revolučních změn, jak už to tak Češi mají rádi, které vyvolají jen chaos.
0/0
9.3.2013 23:11
Foto

Msebek

Nebuďte naivní,
Nebuďte naivní, ani případné dobré hodnocení nemusí nic znamenat.  Například tento prosululý http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=FI-IM%2F015obdržel hodnocení "U - Uspěl podle zadání, tj. byly splněny cíle a jeho předpokládané výsledky uvedené ve smlouvě"a přitom zázračný vynález pořád nikde. Kdyby fungoval, už by dostal nobelovku, takhle jen Bludný balvan.
0/0
9.3.2013 15:16
Foto

J93a70n 57K79u32l13i69h97r19a77c13h 9563252867166

Výstižné
Výstižné.
0/0
9.3.2013 14:47
Foto

J62a86n 21K47u62l62i13h62r18a82c36h 9153242127486

Naprosto s vámi souhlasím,
Naprosto s vámi souhlasím, tento názor ale bohužel zvítězí až v době, kdy bude relativně početná skupina Čechů, kteří se úspěšně uplatnili v zahraničí a chtějí se vrátit domů, a její vliv převáží nad těmi, kdo riziko odejít do světa a zkusit se prosadit od nuly v té široké konkurenci, ani nepodstoupili a chrání si "své jisté".Generaci lidí, kteří uspěli  v akademické oblasti v zahraničí už výhody systému, který je otevřený a láká a motivuje ty nejschopnější - výhody z hlediska evoluce, nebo i samotného přežití takového systému, přijdou samozřejmé. Dosud mají většinový vliv ti, kteří věří, že přežití jich osobně i jejich instituce zajistí politikaření, dobré zvládání technologie moci, "kdo-s kým-jak-za co". Evoluci škol z hlediska kvality to pochopitelně nezajistí, ale jak dobře víme, v (malém, personálně provázaném  a do sebe zahleděném) Česku lze s politikařením přežívat dlouho.  Může to trvat dalších 10, možná i 15  let, a musíme doufat, že nůžky mezi světovou vzdělávací špičkou a nejlepšími z našich univerzit se do té doby nerozevřou natolik, že nikdo kvalitní ze světa už na ně nebude chtít. Že o takový zápis v životopise nebude mít zájem.Pokud většina z ostatních VŠ zahyne na úbytě a pokud se pracovní trh naučí kvalitu absolventů patřičně rozlišovat, segment vysokého školství se samospádem pročistí. (Nemluvím o soukromých vysokých školách ekonomicko-právně-humanitního zaměření zajišťující do značné míry škálu potřeb mocenské chobotnice v pozadí české politiky a rozdělování veřejných prostředků. Ty jsou samostatnou problematikou.  Nejde o problematiku nevýznamnou, naopak  spolu s BIS myslím, že z hlediska kvality demokracie, kvality právního a podnikatelského prostředí v Česku a obecně z hlediska kvality života je to pekelně důležitý problém, nicméně relativně samostatný, neboť je to primárně problém veřejné správy a mechanismu rozhodování o věcech veřejných v Česku, nikoliv primárně problém vzdělávání.  Těch se ani navrhovaná reforma nedotkne s výjimkou změn akreditačního procesu, pokud se jim právě tyto změny nepodaří zablokovat.)   
0/0
9.3.2013 14:46
Foto

Drotar.Z.Kysuc

Na lidech opravdu záleží
Nedávno zde profesor Štys zmiňoval naše registry vědecko-výzkumných projektů. Zkusil jsem vyhledat projekty  hodnocené jako nesplněné. A podívat se, které osoby byly za projekty  zodpovědné - a zda někdo došlo k jejich potrestání. Zde uvedu dvě největší veřejné technické školy. Každý si dle zájmu může ověřit, jak je to na dalších institucích a firmách, kam putovaly státní a veřejné prostředky. VUT v Brněhodnocení poskytovatelem: S - Nesplněno zadání, bylo přistoupeno k sankčním ustanovenímhttp://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NS&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=00216305&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1 hodnocení poskytovatelem: O - Nesplněno zadání, smlouva však byla dodrženahttp://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NO&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=00216305&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1ČVUT v Prazehodnocení poskytovatelem: O - Nesplněno zadání, smlouva však byla dodržena http://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NO&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=68407700&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1hodnocení poskytovatelem: S - Nesplněno zadání, bylo přistoupeno k sankčním ustanovenímhttp://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NS&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=68407700&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1 Zarážející je, že u ČVUT jsou mezi hříšníky relativně vysocí akademičtí funkcionáři:  Vedoucí jedné z kateder FJFI, předseda Hospodářské komise Akademického senátu ČVUT, předseda oborové radyhttp://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=IAA100100718http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=IAAX01220701Nemluvě o:  „Za hrubé porušení ustanovení smlouvy MPO odstoupilo od smlouvy“  http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=2A-2TP1%2F096 Také je dobře patrné, že aplikovaný výzkum, granty MPO a účast privátního sektoru dokáží udělat pořádnou díru do státního rozpočtu.Zde stačí zadat IČO organizace a vybrat z nabídky „Hodnocení projektů poskytovatelem“: http://www.isvav.cz/basicProjectForm.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&providerCode=&updateForm=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&rolePrijemce=2&nazevPrijemce=&vyzOrg=0&vyzOrgRok=2013&roleResitele=3&personSurname=&sortType=0&formType=1
0/0
9.3.2013 13:16
Foto

Rob

Souhlas
Současný (ale i navržený budoucí) systém řízení vysokých škol - senátokracie - je cesta do (pod)průměrnosti. Zaznělo to tu v diskusních příspěvcích 1000x... Není už moc co dodat.Dokud rektoři/děkani nebudou vybíráni v maximálně otevřených a náročných konkurzech, ale tajnou volbou (pod)průměrných senátních akademiků a dezorientovaných/zmanipulovaných studentů (čest výjimkám!), není šance na zlepšení stavu... Samozřejmě senáty by mohly a měly mít roli kontrolní, možná i včetně práva veta, byl-li by navržen zcela nepřijatelný kandidát, ale pouze velmi kvalifikovanou většinou a pouze spolu s přijatým zdůvodňujícím usnesením.Jak už tady psal kolega věčný student a profesionální senátor Zajíček, tato vize bohužel ztroskotala, nedá se v tuto chvíli s tím nic dělat... Kapři si zabahněný rybník nevypustí, vždyť stojatá voda je pěkně teploučká, kyslíku v ní pravda moc není, ale to přeci nevadí, na postávání u dna to stačí, hlavně že se sem nedostanou štiky.
0/0
9.3.2013 10:15
Foto

Msebek

Ano, současný model vysokých škol je opravdu v nepořádku!
 V mezinárodních srovnáních dopadají naše univerzity žalostně. Do první pětistovky světových žebříčků se dostane sotva 1-2 (UK a někdy ČVUT), ale i jejich pozice postupně upadá. Na dobré světové škole pracuje hodně cizinců, někde tvoří většinu. Dobrá škola se totiž snaží sehnat na každé místo (rektora, děkana, vedoucího katedry, profesora, …., posdtoka a doktoranda) toho nejlepšího, a pokud je ten nejlepší cizinec, rádi ho vezmou. A on to cizinec často je, neboť v cizině je lepší výběr, zbytek světa je totiž vždy větší než každá jednotlivá země. Na našich školách skoro žádní cizinci nejsou, nikdo je tam nechce ani nezve. Volná místa se totiž skoro nikdy v cizině neinzerují. Na dobrou světovou školu lidé přicházejí a odcházejí, je to neustálý koloběh, který přináší konkurenci, inspiraci, nové metody, novou kulturu, nové výsledky a často i peníze. Naše školy jsou uzavřené, skoro nikdo neodchází ani nepřichází. Když už, tak se v nových lidech vidí ohrožení jistot. Šéfové se u nás téměř vždy vybírají jen z místních, kteří „znají naše specifika“ a nic nového od nich nehrozí. Podle toho, jak se vyvíjejí a upadají obory a týmy, tak se na světových školách otevírají a zavírají pracoviště, katedry, fakulty. U nás je vše zakonzervováno po desítky let a vše nové naráží na odpor. Vlastně vše lepší naráží na odpor. Na dobré světové škole se každé volné místo široce inzeruje, hlásí se o něj desítky až stovky uchazečů, z nichž je vždy vybírán ten nejlepší, u vyšších pozic to často vybírá mezinárodní komise, do které místní nesmějí. A pokud není žádný kandidát dost dobrý, tak se klidně nevybere nikdo, a třeba se i to vypsané místo zruší. U nás je většina kolegů odjakživa, občas ani nikdo neví, proč. Poslední dobou se sice konkurzy jako vypisují, obvykle jsou ale připraveny pro jednoho předem známého kandidáta. Z dobrých světových škol po doktorátu mladí lidé povinně odcházejí jinam, aby tam získali další zkušenosti a inspirace. Na „starší“ a „vyšší“ pozice naopak přicházejí lidé zvenku, kteří se tam už proslavili. U nás je většina zaměstnána od narození do smrti na stejné škole, nemá rozhled a podle toho to vypadá. Dobré světové školy ovládají lepší lidé, vítězí tam lepší výsledky, lepší myšlenky a lepší názory. Naše školy jsou řízeny „odborářsky“: ovládají lidé průměrní a podprůměrní (= většina akademiků), kteří volí senáty vždy tak, aby proboha nedošlo k žádné změně, k žádnému zlepšení, Dobré světové školy jsou bohaté, protože shánějí peníze po celém světě, z projektů, z firem, od studentů a dárců, a od svých států často dostávají málo. Naše školy hlavně natahují ruku ke státu, který na to dnes nemá. A když už stát něco přidá, vždy se to rozdělí všem bez ohledu na kvalitu a dopad, takže často zbytečně. Mohl bych pokračovat dál, ale myslím, že to stačí: ANO, SOUČASNÝ MODEL VYSOKÝCH ŠKOL JE OPRAVDU V NEPOŘÁDKU!
0/0
9.3.2013 9:31