Vymezit brutalitu není pohodlné

Stvořitel, budiž požehnán, jeho cesty neznáme natož kontrolujeme či hodnotíme není na úrovni matky, jež zaútočí na svůj plod a tedy i budoucnost celé rodiny včetně seniorů, kteří tak zůstanou bez podpory vydání všanc libovůli parlamentu. Je antropomorfismus, jež božstvům připisuje fousy a kdeco, ale to je ubohá projekce. Božské je právě nedostupné, jiné, jedinečné,  ač naše zkušenost mluví i o vlídnosti. Když svatá Písma mluví o  Božím příkazu, jen tím dokládají, že člověk to nesmí sám od sebe. Tak lze pojíst zvíře, ale usmrcené a v rámci pravidel, povolení je výslovné. Ovšemže ahistorický amatér se bude ptát na ty fousy. Nelze pojíst člověka, ani zvíře živé, dokonce ani zvíře s kopyty atd. Boží je tak i tradiční, vyzkoušené, osvědčené, kde argument zapomenut,předávání je úsporné,  zbývá autorita a funkčnost. Boží je stvořené, ne nahodilé, náhodné, libovolné. Stát je fajn, konečně vzorem je stále ten Davidův a David sám, Mykény  nikdo nenapodobuje. Není samospasitelný, stejně jako umí blokovat zlo, vraždy, umí i zlo podporovat, libertinismus mládeže u které má stát monopol na výchovu vzdělání ... ba populace zneužité marketingem tu na kouření, tu na horší věci. V tradiční společnosti za masový experiment byla odměna vyhynutí, silnější svou stabilitou vyhrál.Dnes lze celé státy vrhat do nejdivočejších dobrodružství, to války byly předvídatelnější.  A to nejen socialismus a ruské permanentní rejdy. Že se mengele unaví, je slabá útěcha. Asi tedy i ke státu ty cnosti, hodnoty.