Články autora
USA už nechtějí omezovat svou bezpečnost mezinárodními závazky
V současnosti již nejde o Smlouvu o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF), ale o světovou bezpečnost – o Smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (START 3), jež má skončit v roce 2021. Zruší-li Donald Trump další smlouvy, v příštím desetiletí pravděpodobně nastane nekontrolovatelné zbrojení. Píše Vladimír Bäumel.
Odstoupení USA od smlouvy INF destabilizuje mezinárodní vztahy
Situace okolo Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu zneklidňuje evropské země NATO. Poslední šancí na její záchranu, může být pařížské setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina.
Cvičení Vostok 2018: Ozbrojené síly opět nástrojem ruské politiky
Manévry Vostok 2018 ukázaly, že ruská armáda „vstala z popela“, a je připravena vést nejen válku proti teroristům či lokální konflikty, ale i se střetnout s protivníkem ve velké válce.
Opatrnost Miloše Zemana ohledně novičoku může být na místě
K vývoji protiléků je třeba mít nervově paralytické látky (NPL), a nikoli nepatrné množství. Otázkou je, zda léky proti NPL vyráběné v Česku a v bývalém Československu působí i proti novičoku. Pokud ano, musely být v průběhu vývoje u nás k dispozici i poslední varianty NPL čtvrté vývojové řady.
Putinovo odhalení nových typů zbraní Pentagon nepřekvapilo
Projev ruského prezidenta Vladimira Putina k poslancům 1. března, v němž prezentoval několik zbraňových projektů, například systémy Avangard a Kinžál, ho měl Rusům ukázat jako silného vůdce.
Americko-ruský poker o syrský plyn už má stovky mrtvých
Útok amerického letectva v Sýrii na začátku února na jednotku složenou i z ruských žoldáků nelze oddělit od hry o energetické suroviny. Rusko usiluje aspoň o částečný návrat investic do záchrany Asadova režimu. Proto se Kreml začal zajímat o syrskou ropu a plyn. Americko-ruská bitva o ně v Sýrii odstartovala.
Rusko: Válečné námořnictvo by mělo podporovat velmocenské ambice
Dekret č. 327, který ruský prezident Vladimir Putin vydal deset dnů před přehlídkou válečného námořnictva v Petrohradu 30. července, překvapuje tím, že jeho bojové schopnosti mají být do roku 2030 druhé na světě v konfrontaci s USA a Čínou. Není však zřejmé, jak hodlá tohoto ambiciózního cíle dosáhnout.
Válečný konflikt USA se Severní Koreou stále reálný
USA si musejí odpovědět otázku, zda a nakolik je Severní Korea ohrožuje. A jaká by v případě použití síly byla odpověď Pchjongjangu, nejen vůči USA, ale i Soulu a Tokiu. Zásadní otázkou v případě použití americké síly je i reakce Ruska a Číny. I z tohoto důvodu se zdá použití jaderné zbraně USA nepravděpodobné. Píše Vladimír Bäumel.
Ukončí Putinova návštěva Japonska druhou světovou válku?
Ruský prezident Vladimir Putin by sice chtěl během své návštěvy Japonska podepsat mírovou smlouvu, jež by ukončila druhou světovou válku, a rozšířit s touto zemí hospodářskou spolupráci, ale současně odmítá územní ústupky, byť by to mělo za následek její odložení.
Donald Trump: Jaderná válka je jako Titanic. Nemožné se stalo...
Nastupující americký prezident Donald Trump si uvědomuje ničivou sílu jaderných zbraní. Je ale otázkou, zda při jednání USA s Ruskem připustí, že v jaderné válce nelze vyhrát, a přijme oboustranně přijatelný a vyvážený kompromis, který potvrdí princip vzájemně zaručeného zničení.
Ruská armáda se opět stává nástrojem zahraniční politiky
Finanční krize a západní sankce Putinovu režimu neumožňují zvýšit početní stav armády a urychlit její přezbrojení. Proto ruský generální štáb přišel s nácvikem opatření, která by měla zvýšit bojové schopnosti armády.
Blízký východ: Zatím hra s neznámým koncem
Z vojensko-politického hlediska zůstane na Blízkém východě v syrské krizi i po sestřelení ruského bombardéru SU-24 hlavním spojencem USA Turecko. Bude se však i zlepšovat spolupráce Ruska a Íránu. Otevřená zůstává kurdská otázka.
USA versus Rusko aneb Je svět na prahu nové světové války?
Nebezpečí nespočívá v ruské agresi vůči Ukrajině nebo baltským státům, ale v americké politice zatlačování Ruska. Bude-li vytěsňováno ze svých dominantních teritorií, bude se hrozba jaderné reakce Kremlu zvyšovat. Tragédií Evropy je, že o jejím osudu bude rozhodovat Moskva, nebo Washington.
Krym jako faktor rovnováhy sil?
Za současné situace, kdy na východě země probíhá „protiteroristická operace“, je možná troufalé se domnívat, že problém Ukrajiny by se mohl dostat z barikád do diplomatických kuloárů. Ale pokud ano, je potřebné se zamyslet nad skutečnými motivy Ruska, které ho vedly k anexi Krymu, píše Vladimír Bäumel.
Jaký je smysl protiraketové obrany USA? Chránit proti Rusku, proti všem.
Snaha o zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých spojenců je v obecné rovině legitimní. V případě americké protiraketové obrany jde však podle vojenského analytika Vladimíra Bäumela o rozmístění zbraňových systémů, jež devalvují raketové systémy jiných zemí. Z pohledu Ruska se tím narušuje princip „vzájemného zaručeného zničení“, který je stále garantem klidu zbraní mezi oběma velmocemi.
O autorovi
Vladimír Bäumel
