Články autora
Druhou světovou válku nevyhráli generálové, ale inženýři v Detroitu
Britský televizní seriál Válečné továrny o zbrojní výrobě za druhé světové války ukazuje nový pohled na německou plánovanou ekonomiku pod vedením nacistů a srovnává ji se svobodnou, tržně orientovanou USA a Velké Británie.
Koronavirus by mohl do našich životů vrátit smrt
Před dvěma lety se smrt zdála vzdálená, ale nyní je za dveřmi. Neměli bychom se zamyslet nad smyslem života a aspoň částečně přijmout, že někdo nad námi má moc rozhodnout o našem životě a přijmout tuto skutečnost s pokorou?
Konec Václava Klause mladšího v politice a nové konzervativní hnutí
Problémem Václava Klause mladšího, který ukončil svou veřejnou činnost včetně předsednictví a členství v hnutí Trikolóra, byla absence charisma.
James K. Polk: Jedenáctý prezident, za něhož USA územně expandovaly
Prezident USA James K. Polk (1795–1849) je dnes opomíjen z ideologických důvodů – otrokář –, dříve se nelíbilo jeho agresivní vedení války s Mexikem. Dnešní územní podobu USA však zajistila jeho politika. Proto by se na něho zapomínat nemělo.
Z koronavirové pandemie vede jediná cesta: Vakcinace a účinné léky
Vlády zemí, které přijaly lockdown, nakonec přiznaly, že jeho účinnost byla sporná. Česká vláda by proto měla umožnit nejnutnější pohyb obyvatel, a především udržet v chodu průmysl. Pokud by jej totiž uzavřela, mohla by ekonomika zkolabovat. A pak by nebylo ani na léčbu nejakutnějších případů.
Čeká Američany povinná účast v laboratoři pokrokářských ideologií?
Progresivisté budou na nového prezidenta USA Joea Bidena tlačit, aby co nejdříve završil kulturní revoluci v menšinových, genderových a dalších tématech.
Neomarxističtí pokrokáři a sociální sítě ohrožují americkou demokracii
V USA pravděpodobně bude omezena svoboda, zvětší se rozdělení společnosti a naroste cenzura na sociálních sítích. Je možné, že s nastupujícím prezidentem Joem Bidenem si krajně levicový establishment ve spolupráci se sociálními sítěmi již všechny budoucí klíčové volby „pohlídá“.
Zrušení daně z nabytí má pozitivní dopad na trh s nemovitostmi
Zrušení daně při koupi nemovitosti je prvním krokem k dostupnému vlastnímu bydlení. Nastane-li kvůli pandemii ekonomická krize, lze předpokládat stagnaci i zlevňování nemovitostí mimo městské aglomerace.
Česká televize se zřejmě snaží odstranit předsudky většinové populace
Česká televize se snaží vnucovat menšinový aktivismus a destrukci lidských vztahů. ČT by neměla být jako veřejnoprávní médium zrušena, ale je třeba změnit její pokrokářské směřování v dramaturgii i zpravodajství.
Ve čtvrté průmyslové revoluci bude hrát hlavní roli umělá inteligence
Ve čtvrté průmyslové revoluci bude mít dopady srovnatelné se třemi předchozími používání umělé inteligence. Klíčové budou vyšší nároky na kvalifikaci a společensko-sociální důsledky průmyslu 4.0.
Německé a bruselské elity se z migrační krize v roce 2015 nepoučily
Proč má členský stát EU povinnost přijímat mladé lidi, kteří násilím pronikají na území Evropy, čímž porušují zákony, a současně je považovat za oběti? Ptá se Robert Troška. A odpovídá: „Wir schaffen das“ (My to zvládneme), ale bez německé kancléřky Angely Merkelové a bruselských elit.
Deset opatření k potlačení islámského terorismu v Evropě
Spoluviníky krize ve Francii nejsou jen spolupachatelé násilných činů muslimů, ale nepřímo také politici, média, akademici a voliči. Pokud francouzská i západoevropská populace bude volit proimigrační strany změna k lepšímu nenastane.
Jak se Milion chvilek stal pro Mikuláše Mináře výtah k politické moci
Mikuláš Minář, hlavní postava spolku Milion chvilek pro demokracii, se od počátku profiloval jako bojovník za svobodu proti „Babišově diktatuře“, aby se nakonec rozhodl založit novou politickou stranu.
Obnovený Mariánský sloup je pro všechny. Nejen pro věřící
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze byl obnoven díky iniciativě obyčejných lidí, nikoliv vedení katolické církve. Doufejme, že se stane symbolem smíření, pokory a duchovního prožitku.
Záchranný fond EU podporuje rozhazovačné vlády Španělska a Itálie
Cílem chystaného záchranného fondu Evropské unie ve výši 750 miliard eur v důsledku koronavirové krize není pomoc ani solidaritu, ale dotace italské a španělské vládě na úkor ostatních obyvatel EU.
O autorovi
Robert Troška
