Články autora
Kdo je umělec, o co mu jde a role diváka
Co je v umění pokrok, změna, revoluce? Kdy se to stává a jak se to poznává? V čem tyto přelomové okamžiky spočívají a jak je možné být jejich svědkem? Mohou se v současnosti vyskytovat? Co je to paradigma a jaké jsou jeho důsledky? Kde se dnes tvoří a stvrzují nové trendy? V čem spočívá postmoderní přístup umělce, kritika i diváka?
Fantaskní vize Aléna Diviše
S každou výstavou Aléna Diviše se potvrzuje, že jeho výtvarný odkaz je trvalejší, než se zdálo. Divišova výstava v Galerii Smečky to potvrzuje.
Osobní cesta k probuzení s určujícím ženským prvkem
Poezie Dante Alighieriho je osobním příběhem, více či méně skrytým podobenstvím i pojednáním o okultním zasvěcení. Obsahuje však také řadu tehdy nových prvků, jež se slily do kompaktního tvaru. Takovou celistvost měl zřejmě na mysli Dante, když prohlásil: „Jsem čtverhran, stojím, ač vržen jakkoli.“
Václav Bláha otevírá ve Vrchlabí své šuplíky
Malíř Václav Bláha nevystavuje často. Kromě ojedinělých a komornějších výstav se kolem něho zdánlivě nic nedělo. Zdání však klame, jak dokládá expozice ve vrchlabské galerii Morzin.
Živote, co s tebou...
Deníky osobností, zpravidla vydávané posmrtně, směřují k ryze subjektivním záznamům a smysl jejich případného zveřejnění je založen na časovém odstupu i editorském posouzení. V tomto ohledu lze deník filmového kritika, publicisty, redaktora a pedagoga Jiřího Cieslara, který dobrovolně odešel 16. ledna 2006, s Událostmi Jana Hanče.
Zrcadlo představ Františka Hudečka
Druhá světová válka běsnila a humanita skomírala. Dosud opěvovaná civilizace a technický pokrok se obrátily proti člověku – mizí ničím nezatížená poetika a do obrazů se vkrádá pocit vnějšího ohrožení, odcizení, bloudění i vzhlížení. Toto rozpoložení nabízí i výstava Františka Hudečka (1909–1990) v Galerii U Betlémské kaple v Praze.
Jak být nekompromisní k sobě samému
Dadaista a surrealista Arthur Cravan (1887–1918) byl nejen básník, umělecký kritik a vydavatel vlastní revue, ale i vrcholový boxer, excentrik a nihilista. Během svého krátkého života stačil rozčeřit již tak neklidné vody nastupující umělecké avantgardy. Jeho útočné, ale mnohdy trefné články vyvolávaly veřejné přestřelky i soudní pře.
Svět emocí a depresí Vladimíra Boudníka
Experimentující, geniální a extrovertní umělec, ale i záchvaty vzteku, chudobou a žárlivostí sžíraný úzkostlivý muž – tím vším byl Vladimír Boudník. Galerie Moderna nyní láká na expozici Boudníkova závěrečného tvůrčího období z šedesátých let.
Karlovarská retrospektiva Jiřího Johna
V dějinách umění existují malíři, kteří byli jednou oslavováni, podruhé zatracování či zapomínáni. Patří k nim Jiří John, který vytvořil i přes poměrně brzkou smrt nadčasové dílo.
Mystika všedního dne Jakuba Špaňhela
Nejlepší současné umění se soustřeďuje v Evropě v Bruselu, Londýně a Berlíně. Právě sem upnul pozornost malíř Jakub Špaňhel. Loni měl v těchto centrech samostatné výstavy. Nyní je jeho nově uspořádaná kolekce k vidění ve Špálově galerii.
Barokní kanceláře Daniela Pitína
Člověk současnosti má tendenci minulost paušalizovat a vřazovat ji do pochopitelnějších pojmů. Náš sklon po redukci si zřetelně uvědomí návštěvník výstavy Daniela Pitína Barokní kancelář.
Trafačka aneb Kronika osmi let streetartu
Stavební objekt bývalé trafostanice na meziválečné pražské vysočanské periférii byl opuštěný, chátral a stal se souhrou náhod v letech 2006 až 2014 multifunkčním centrem nezávislého umění. Výpravná kniha Trafology je symbolickým završením pozoruhodné etapy aktuálních tendencí.
Opomíjená Křižovnická škola v Roudnici
V Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem je otevřena výstava prazvláštního uměleckého sdružení nazývaného Křižovnická škola čistého rozumu bez vtipu. Pro své outsiderství bylo opomíjeno před rokem 1989 a opomíjeno zůstává i dnes. Bohužel. Jeho členové totiž za sebou zanechali dílo vážné i závažné.
Sekalovy zázračné recyklace v Olomouci
Muzeum umění Olomouc pořádá retrospektivní výstavu Zbyňka Sekala, malíře a především sochaře, který po roce 1968 žil a pracoval v emigraci.
Šmidrové – fenomén nejen své doby
I z dnešního pohledu je zřejmé, že výstavy Šmidrů stavěly na „aktivním nihilismu“, stále kvalitnějším umění, ale i na humoru, který byl později následovníky označován jako česká groteska... V jejich „tvrdém“ jádru figuroval vedle Jana Koblasy zvláště Karel Nepraš. Jeho jedinečné dílo je tahákem současné výstavy v pražském Museu Kampa.
O autorovi
Radan Wagner
Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je kurátorem, recenzentem, publicistou a malířem na volné noze. Dříve pracoval na různých postech v oblasti kultury. V letech 2004 až 2009 byl šéfredaktorem časopisu Revue Art. Věnuje se především současnému českému umění.
