Články autora
Nepolapitelná struktura Miroslava Velfla
Galerie umění Karlovy Vary prezentuje mimořádně vytříbenou a s vnitřní logikou budovanou soukromou sbírku Miroslava Velfla. Veřejnost se s ní mohla doposud seznámit jen výjimečně. Vybrané kusy byly jen občas zapůjčeny na autorské přehlídky Huga Demartiniho, Karla Malicha či Zdeňka Sýkory.
Neklidné bezčasí Jaroslava Róny
Časy se mění, ale Jaroslav Róna se nadále prohlubuje. Když měl v roce 1997 první velkou retrospektivu, bylo zjevné, že je solitérem na naší výtvarné scéně. V těchto dnech se představuje na stejném místě, v pražském Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.
Navzdory buřičství učenec staré školy
Zesnulý český myslitel Zdeněk Neubauer přesahoval hranice svého původního vědeckého oboru biologie a posunoval představy o dnešním muži vědoucím – intelektuálovi – a moudrém – filozofovi. Neubauerova nejnovější kniha studií, respektive esejů a úvah z různých časových období, je klíčem k jeho chápání, prožívání i reflektování světa.
Jak dnes rozumět českému konstruktivismu
Pražské výstavy Zdeňka Sýkory (Galerie Zdeňka Sklenáře) a Radoslava Kratiny (Museum Kampa) jsou pozoruhodné připomínkou dobového vrcholu umění i inspirativní, neboť nastolují pojem subjektu.
Pištěkovy obrazy jdou až k okraji viditelného
Jan Pištěk je v soukromí až pedantský, jako malíř se však nenechává spoutat ničím. Vznáší se nad všemi vyzkoušenými postupy a neustále přichází s něčím novým. Přesvědčit se o tom lze v pražské Galerii Václava Špály.
Zrcadlová zpovědnice Jiřího Davida
V Topičově salonu na Národní třídě byla k vidění výstava Jiřího Davida. Byť umělec tvrdí, že jde o shodu náhod, pravdou je, že zanedlouho bude mít další přehlídky. Jednu v brněnské vile Tugendhat, druhou – autorskou – v Galerii umění v Pardubicích. David je zkrátka činný a stále při chuti. Rád chodí s kůží na trh. A má s čím.
Mluvit pravdu, ale veřejně mlčet
Deníkové záznamy mají v literatuře nezastupitelné místo a jejich hodnota, která přetrvává, závisí na řadě faktorů – zejména na výbavě jejich autora a způsobu jeho (sebe)reflexe své epochy.
Výroční amsterodamská výstava dokládá, že De Stijl se stal stylem
Nizozemská umělecká skupina De Stijl slaví sto let od svého založení. Amsterodamské Stedelijk Museum připravilo při této příležitosti výstavu malířů Pieta Mondriana či Theo van Doesburga i díla mladší, v 60. letech nastupující generace umělců.
Důvěryhodný mystifikátor František Skála je stále svůj
Ve Valdštejnské jízdárně v Praze na Malé Straně v těchto dnech probíhá lákavá i kvalitní výstava letos 61letého Františka Skály, který přitahuje podivnou svátečností i každodenností.
Fyzika končí – ve 21. století by měla dominovat biologie
Ve vědeckém výzkumu lidského vědomí se naráželo a naráží na fyzické zákony či jejich nepoznatelnost, respektive proměnlivost. Dosavadní potíže má překonat biologie, již je třeba postavit nad jiné vědecké obory. Stačí k tomu korekce nastavení: z dosavadního pozorovatele okolí učinit jeho tvůrce.
Inspirace Loosovými plzeňskými interiéry funguje skvěle
Unikátní skvost meziválečné architektury inspiroval třináct současných umělců. Jejich práce na loosovské téma jsou v současnosti vystaveny v galerii Masné krámy v Plzni.
Král op-artu Vasarely vystavuje na Špilberku
Muzeum města Brna připravilo na Špilberku nevšední výstavu. Do počátku dubna lze v jeho prostorách spatřit dílo maďarsko-francouzské ikony op-artu (optického umění) Victora Vasarelyho.
Nejinformovanější Evropan, který musel být zlikvidován
Když 1. října 1951 zemřel na selhání srdce český kapitán avantgardy Karel Teige, zůstala po něm legenda, přičemž veškerý jeho majetek zabavila StB. Nespáchal tedy sebevraždu, jak se dlouho myslelo.
Čestmír Kafka šel vpřed, ale jinak než ostatní
Jeden z nejvýraznějších českých umělců poválečné generace Čestmír Kafka se vrátil na svou rodnou Vysočinu. Jihlavská výstava je náležitou připomínkou tohoto originálního malíře.
Na Malostranském náměstí v Praze tají ledy
Na pražském Malostranském náměstí se od konce ledna tyčí sochařský monument z ledu, který bude měnit v závislosti na okolní teplotě tvar a skupenství.
O autorovi
Radan Wagner
Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je kurátorem, recenzentem, publicistou a malířem na volné noze. Dříve pracoval na různých postech v oblasti kultury. V letech 2004 až 2009 byl šéfredaktorem časopisu Revue Art. Věnuje se především současnému českému umění.
