Články autora
Kresby jako cestovatelský deník
Kniha Jaroslava Róny přináší kresby, které vznikaly na cestách. Výsledkem je deník, který reflektuje navštívená místa, přičemž černobílé kresby jsou spíše dokladem jeho nálady ovlivněné scenérií.
Romantika se záporným znaménkem aneb O pohybu proti srsti
Jeden z fenoménů současného umění – inverzní romantiku – nelze spojovat s vysokou kulturou. Má umění realitu kultivovat, či zpochybňovat? Je „temné“ umění léčbou šokem, či jen prohloubením krize? Jaké je místo kritického umění ve společnosti?
V obrazech Marka Rothka se mísí tragično s pocitem osvobození
Retrospektiva malíře Marka Rothka ve vídeňském Uměleckoprůmyslovém muzeu ukazuje jeho posun od realistických počátků ve třicátých letech 20. století.
Švankmajerova Alchymistická svatba varuje i inspiruje
Od prosince lze v Amsterdamu obdivovat tvorbu Jana Švankmajera. Výstava je stvořena z filmů, loutek, hmatových předmětů, fetišů, koláží, objektů i kreseb.
Od malování po domech k malování domů
Výstava Michala Škapy v pražské Ville Pellé ukázala, že vlamování street artu do kamenných galerií může být obohacující.
Z ulice do galerií aneb Jak se stal z Pointa Kaláb
Malíř a sochař Jan Kaláb byl dlouho ilegálním průkopníkem českého street artu. Dnes, ve 40 letech, je mezinárodně uznávaným umělcem, který své zkušenosti zúročuje komorněji i kultivovaněji.
Vysoká hra malíře Josef Šímy: Vzpoura proti racionální civilizaci
Francouzské skupině Vysoká hra, která v letech 1927 až 1932 zářila v evropské avantgardě, šlo o víc než o novou literaturu a výtvarné umění.
Ani Kandinskij, ani Malevič. S abstrakcí začala Hilma af Klint
Podle jakékoliv monografie o abstraktním umění jsou počátky abstrakce spojené s umělci, jako je Vasilij Kandinskij nebo Kazimír Malevič. Guggenheimovo muzeum v New Yorku však svou současnou přehlídkou dokazuje, že to není pravda. Dříve byla švédská malířka Hilma af Klint.
Plzeňská galerie láká na hříčky a podobenství Michala Gabriela
Michal Gabriel patří k nejvýraznějším osobnostem české výtvarné scény. Potvrzuje to i jeho přehlídka v Galerii města Plzně. Jmenuje se Ve vaně, Archanděl Gabriel.
Jak rozlišovat mezi lží a pravdou
Neříkáme-li nejbližším pravdu o tom, co cítíme, drží nás to uzamčené v mentálním vězení. Čím déle v tomto uzamčeném vězení zůstáváme, tím rychleji náš život upadá do šedi a vytrácí se z něj radost. Máme na výběr se buď z tohoto vězení vysvobodit, nebo pomalu umřít. Cestou, jak se z tohoto vězení můžeme dostat, je stát se upřímnými.
Nesnesitelná lehkost Petra Písaříka
Galerie Rudolfinum v Praze většinou představuje tvorbu mezinárodní výtvarné scény, někdy ale přiblíží i tuzemské osobnosti. Třeba Petra Písaříka. Jeho expozice nemá retrospektivní charakter. Nabízí obrazy, plastiky a objekty z poslední doby.
Marc Chagall, dítě v pokročilém věku
André Breton kdysi o Marcu Chagallovi prohlásil, že zbavil věci zákonů tíže a převrátil přehrady živlů. S barvitým chagallovským světem, ve kterém neustále probleskují vzpomínky na rodné ghetto ve Vitebsku, se mohl naposledy seznámit návštěvník Guggenheimova muzea ve španělském Bilbau. Píše Radan Wagner.
Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením
Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.
Rudolf Němec, samorost, který otiskoval těla
Museum Kampa láká na výstavu Rudolfa Němce, jednoho z nejoriginálnějších tvůrců českého umění druhé poloviny 20. století. Návštěvník může zhlédnout obrazy z šedesátých až osmdesátých let, kdy byl na vrcholu.
Van Gogh a japonské umění. Amsterdam láká na mimořádnou výstavu
Vedle stálé van Goghovy expozice si návštěvník Van Goghova amsterdamského muzea může prohlédnout výstavu malířových obrazů ovlivněných japonským uměním – Vincent van Gogh a japanismus.
O autorovi
Radan Wagner
Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je kurátorem, recenzentem, publicistou a malířem na volné noze. Dříve pracoval na různých postech v oblasti kultury. V letech 2004 až 2009 byl šéfredaktorem časopisu Revue Art. Věnuje se především současnému českému umění.
