Články autora
Rotunda svatého Václava aneb Jak si rozuměli archeologové s matematiky
Kniha Malostranská rotunda svatého Václava Václava v Praze pod editorským vedením Jarmily Čihákové a Martina Müllera odhaluje historii, odkrývání i obnovu jedné z nejstarších sakrálních památek v Praze.
Město jinak, jakoby zcela nově: Opuštěná a chátrající nevyužitá místa
Známe je všichni, navzdory tomu se jim vyhýbáme. Řeč je o zpustlých zákoutích měst – o opuštěných dvorcích, brownfieldech, zašlých depech, zbytcích fabrik... Dvacet autorů se na tyto „vágní terény“ zaměřilo v knize Město naruby. Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy.
Koronavirus v roce 2020 dopadl na vědu i na akademické prostředí
Koronavirová pandemie ukázala, jak potřebná je věda a výzkum pro řešení současných a budoucích výzev společnosti. Málokdy dříve byli čeští vědci stejně často vidět jako v uplynulém tři čtvrtě roce.
Díky hudbě se stáváme lidmi. Nějak muzicírují všechny lidské kultury
Kniha Etnomuzikologie amerického hudebního vědce Timothyho Rice uvádí do oboru, který stáčí svůj původní zájem o cizokrajné rytmy a zpěvy ke stále pestřejší variaci hudeb v postmoderním světě.
Na Altaji se dosud k léčbě koronaviru často používá přírodní medicína
„Republika Altaj byla v jednu chvíli poslední oblastí v Rusku, kde se koronavirus neobjevil. Proto začali Altajci říkat, že je prý chrání princezna z Ukoku, která nedovoluje proniknutí zla do našeho světa,“ říká v rozhovoru Tereza Hejzlarová z Univerzity Palackého.
Zájem žen o informatiku se pozvolna zvyšuje
Žen, jež míří na kdysi „pánské“ fakulty, přibývá. Z miniankety LN na českých vysokých školách vyplývá, že zájem žen o obory informačních technologií (IT) roste. Čísla dokládají, že pro řadu mladých slečen už počítače, technologie či programování nepředstavují „strašidelný svět“. Řada škol hovoří o stabilních, neklesajících počtech.
Ředitel školy by měl být pedagogickým lídrem, ne administrátorem
„Vycházíme z čísel za rok 2018, a víme, kolik peněz jsme do systému pustili pro rok 2019 a co je v prvním návrhu rozpočtu pro rok 2020 i střednědobě. Je to designováno, abychom vládní závazek, ve kterém jsme slíbili navýšit během čtyř let průměrný plat o 50 procent, splnili,“ říká v rozhovoru ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Důležité je mít hlavně cit pro komunikační situaci
Stanovit univerzální pravidla, jež by byla použitelná na všechny případy, je obtížné, říká v rozhovoru Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Češi jsou ve vědě premianty Visegrádu
Prestižní výroční žebříček Nature Index zařadil české přírodní vědy na úroveň Finska a Norska. Čeští vědci už v kvalitních výstupech „prohánějí“ o dost větší Polsko – a utekli Maďarům. Dobře to nevypadá se slovenskou vědou. Země se – stejně jako unijní Bulharsko – vůbec nedostalo do první světové padesátky.
Včelaření je symbolem ekologického smýšlení střední generace
K dnešnímu dni je podle údajů ministerstva zemědělství v zemi registrováno bezmála 60 tisíc včelařů s přibližně 670 tisíci včelstev. Některé oblasti jsou už „převčelené“. „Každému začátečníkovi nejdřív radím, ať začne ‚včelařit‘ v knihovně,“ říká včelař a biochemik Jiří Danihlík z Univerzity Palackého.
Padevět: Nynější demonstrace jsou i sérem proti budoucím lágrům
„Člověk si rychle zvyká na lepší. I proto se snažím připomínat, že tu poměrně nedávno existovaly tábory protektorátní, nacistické nebo komunistické,“ říká v rozhovoru historik Jiří Padevět.
Voda byla, je a bude limitujícím faktorem úrovně života společnosti
Na světě je šest států, které řeší kritický nedostatek vody. Vědci přišli s netradičním varováním o významu vod – velkou fotovýstavou na pražské Kampě. Kurátorem expozice je egyptolog Miroslav Bárta. Ten v rozhovoru opakovaně zdůrazňuje, že kvůli nedostatku vody zanikaly v minulosti státy. Totéž hrozí i teď.
Univerzita je v dobré kondici. Do roku 2030 chceme před Karlovku
„Ekonomicky se univerzitě daří, má směr. Nyní je zapotřebí ji posouvat dále. Mám ambici: aby se do roku 2030 stala Masarykova univerzita nejúspěšnější v České republice,“ říká Martin Bareš, budoucí rektor Masarykovy univerzity.
Barvitý příběh 3000leté tradice, která se vpisuje lidem pod kůži
Fanoušci tetování o těsně přiléhavých „kalhotách“ ze souostroví Samoa v Polynésii vědí. Jmenují se pe’a a celosvětově patří k nejtypičtějším tatuážím původních obyvatel. Akademický zájem o ně oživila studie věnovaná nejstaršímu vícehrotému tetovacímu náčiní v Oceánii – a patrně i na světě – a nová kniha Tatau z Havajské univerzity.
Zvýšený počet plagiátů na Filozofické fakultě mě trošku zaskočil
O nedávné kauze plagiátů na Filozofické fakultě, o pokračování spolupráce s významnými britskými univerzitami navzdory nevyjasněné situaci okolo brexitu i o bezpečnostních hrozbách jsme hovořili s Tomášem Zimou, rektorem Univerzity Karlovy.
O autorovi
Martin Rychlík
