Články autora
Jak zlepšit postavení českých doktorandů aneb O prolomení tabu
Zastaralost, těžkopádnost a neflexibilita českého akademického systému má za následek ztrátu mezinárodní konkurenceschopnosti, finanční podhodnocení vysoce kvalifikované práce a prekérní postavení doktorandů a mladých vědců.
Je třeba vytrvat v hledání smyslu lidské existence
Na článek Karla Hlaváčka Jak v postfaktické době poznat pravdu zareagoval Martin Kočí. Dle něho postfakticita a postpravda evokují změnu a posun. Postfakticita pracuje s určitým pohledem na fakta a postpravda s konfliktem o pojetí pravdy.
Drama Velikonoc: Obětování se zodpovědné péči o svět
Dnešek je plný neklidu, palčivých otázek a pochybností. Přijmout velikonoční poselství za vlastní může znamenat, že se zbavíme naivních představ o světě a době, ve které žijeme, zřekneme se pohodlnosti maskované povzdechem, že nic nelze změnit, a osvědčíme život v pravdě navzdory převládající skepsi, lhostejnosti a blbé náladě. Píše Martin Kočí.
Má být poznání pouze užitečné a praktické?
Ideál vzdělanosti byl rozmělněn. Převládá názor, že technické vzdělání dává obživu, zatímco humanitní je pouhé hloubání bez přidané hodnoty pro společnost. Kdo zodpovídá za záměnu vzdělání za informace?
Halíkovo napětí mezi ano a ne prezidentské výzvě
Svého času se Václav Havel nechal slyšet, že Tomáš Halík by byl dobrým a zralým kandidátem na prezidenta ČR. Jsme však také konfrontováni s názorem, že katolický kněz nemůže na prezidentský post ani pomýšlet, natož být zvolen. Nad Halíkovou kandidaturou se zamýšlí Martin Kočí.
Svátek Cyrila a Metoděje: Příležitost pro církve i společnost
Slovanští věrozvěstové, kteří k nám přinesli křesťanskou víru, se snažili, aby jim druzí porozuměli. To by mohlo vést k zamyšlení nad významem náboženství, ať se považujeme za věřící, hledající či nevěřící. Chceme porozumět, hledat a ptát se?
Jsme dnes všichni cynici?
Irský filozof William Desmond interpretuje antický cynismus na základě současného porozumění tomuto pojmu. Namísto potvrzení předsudků o cynismu však ukazuje nejednoznačnost tohoto filozofického směru.
Konec jedné epochy katolické církve
Společné svatořečení papežů Jana XXIII. a Jana Pavla II. je možná prvním krokem k oproštění se té či oné skupiny od toho vidět v jednom z nich svého hrdinu. Snad jde i o obrat od přílišné koncentrace na osobnosti papežů k přemýšlení nad otázkami, jež jsou pro katolíky v současné době důležité.
Kyjevský Majdan: Střet nikoli dvou etnik, ale světových názorů
Pokud si EU přestane klást otázku ohledně demokratických hodnot, z ukrajinských událostí se může stát pouhá předehra ke krizi celé Evropy.
Příklad Tomáše Halíka aneb Jak být otevřený vůči rozmanitosti světa
Kultivace duchovního života člověka a odpovědné hledání jeho smyslu je hlavním cílem katolického kněze, jenž letos získal Templetonovu cenu.
Papeži Františkovi bychom naslouchat měli
Vyhlášení hlavy katolické církve osobností roku není důvodem, proč o jejích slovech začít přemýšlet, ale důsledkem toho, že to mnozí činí.
Barrosova snaha o nový příběh Evropy je pošetilá. A možná i nebezpečná.
Má-li být projekt předsedy Evropské komise smysluplný, nesmí vytlačovat rozpory. Pluralita patří k největším chloubám Starého kontinentu.
O autorovi
Martin Kočí
