Články autora
Vzdělávání na sociálních sítích je pro studenty další cestou k poznání
Brněnského bohemistu a lektora Jarmila Vepřka dovedla k publikování na sociálních sítích jarní karanténa. A v rozhovoru říká: „Snažím se výklad oživit, komunikovat se studenty, vtipkovat, dělat narážky, ale zároveň je naučit. Podněcuji k přemýšlení, povídám jim o lingvistice, aby pochopili, že čeština ani zdaleka není jen pravopis.“
Ve školách by se mělo mnohem víc číst. A nejen v hodinách češtiny
„Měří-li se čtenářská gramotnost, schopnost textu rozumět a kriticky jej posoudit, dle mezinárodních výzkumů klesáme jak v rámci Evropy, tak celosvětově,“ říká v rozhovoru spisovatelka a propagátorka čtení Klára Smolíková.
Není dobré překlopit kompletní rozvrh do online hodin
„Při synchronní online výuce je třeba střídat aktivity ještě častěji než při výuce prezenční. A potom je důležité nechávat toho hodně na žácích. Měli by cítit, že tu pro ně jako učitel jsem, ale že jsou to oni, kdo musejí odvést práci,“ říká v rozhovoru Štěpánka Baierlová, učitelka matematiky a informatiky na základní škole v Sušici.
Škola musí děti bavit. O výuce je třeba přemýšlet
„Co dnes děti potřebují víc, než umět pracovat s informacemi? Denně se jich na ně valí tolik, co na nás, když jsme byli malí, za rok. Potřebují se v nich vyznat. Pouze nad tím přemýšlet a nebát se změny,“ říká v rozhovoru letošní vítěz ankety Ředitel roku Jan Grulich, který ve vesničce Dobřany v Orlických horách vede základní školu.
Je důležité vědět, co u dítěte spouští negativní emoce
„Chtěla jsem vést kroužek, kdy budu s dětmi hodně venku, a neboť mě baví knížky a fantasy, pojmenovala jsem to Divocí, což je jeden národ ze Hry o trůny. Rodiče si to ale vysvětlili, že je to kroužek pro živější děti – a já brzy zjistila, že je to pro takové děti opravdu dobrá aktivita,“ říká v rozhovoru pedagožka Barbora Karpíšková.
Naše výhoda oproti škole je, že děláme jen s dětmi, které chtějí
„Máme větší klid, nejsme pod takovým tlakem rodičů jako školy, takže si můžeme zvolit nejen formy a nástroje, ale především tempo. A můžeme ho přizpůsobovat skupině, s níž pracujeme,“ říká v rozhovoru Bývalý ředitel Centra volného času v brněnských Lužánkách Milan Appel.
Byli jsme digitalizovaní už před uzavřením škol a teď se to zúročilo
„Měla jsem vždy jasný pocit, že škola musí být digitalizovaná. Dnešní děti se rodí do digitální doby a my jako učitelé to nemůžeme odmítat,“ vysvětluje v rozhovoru ředitelka základní školy ve Stehelčevsi u Kladna Šárka Holečková.
Dvacet let se mluví, že děti mají málo pohybu, ale nic se nemění
„Ideálně by se děti měly hýbat každý den. Bylo by dobré, kdyby učitelé zapojili pohyb i do hodin. Nechat děti občas oběhnout lavici. O přestávce se proběhnout po chodbě. Do školy a ze školy chodit pěšky,“ říká v rozhovoru brněnská neuroložka Jaroslava Chlupová.
Největší změny ve způsobu výuku nastaly až v posledních letech
„Dnes děti přijdou do školy a hned se učí písmena, to my jsme měli čtvrt roku předslabikářové období, kdy jsme je na čtení připravovali zrakově, sluchově,,“ vypráví učitelka v důchodu Jaroslava Marešová.
V českém vzdělávacím systému není vize, na níž by byla shoda
„Někteří rodiče tlačí na změny, ale většina nespokojenost necítí. Neuvědomují si, že budeme stále víc zaostávat za těmi s lépe nastaveným vzděláváním,“ říká v rozhovoru senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička.
O autorovi
Lucie Fialová
