Články autora

Koronavirová pandemie: Příležitost k zamyšlení o každodenním chování

Lidská přirozenost není jen jedna.

Opatření proti šíření koronaviru léčí společnost, jež věří v člověka, který je mocí. Vždy ale zůstane něco, co lidé neovládli, co se vymyká jejich kontrole, třeba nemoc, jako je koronavirus. Ten umožňuje obrátit se od úprku hlavou proti zdi ke klidné chůzi moudřejším směrem a zeptat se: proč jdeme tam, kam jdeme? Píše Karel Hlaváček.

5.4.2020

Jak může vypadat úpadek mužské sexuality v době internetu

Pornografie, internet a děti.

Film V síti neseznamuje s realitou mužského sexuálního predátorství. Ukazuje sexuální prasáctví.

18.3.2020

Virtuální realita lásce nepřeje. Je třeba návrat k osobnímu setkání

Dobro a zlo.

Nebezpečí technologizace lásky spočívá ve vzniku odpojených zombií, znuděných konzumentů her, v nichž jsou virtuální zombie nemilosrdně stříleny. Jen však do chvíle, než „vrátí úder“ a přijmou tyto konzumenty mezi sebe.

16.2.2020

Úkol pro moderního člověka: Od ovládnutí světa k ovládnutí sebe

Axiální doba.

Technologie, hospodářský růst, blahobyt, moc a rovnost se staly náboženstvím moderní doby, které je stále destruktivnější – masově vymírají druhy, nastávají klimatické změny a hrozí katastrofy. Proto je třeba se zamyslet, kam nás zavedlo světlo rozumu, jež nás mělo vysvobodit z předmoderní tradice.

24.12.2019

Život ve lži s komunismem nezmizel

Boj za svobodu na aktuálním graffiti v Drážďanech.

V roce 1978 napsal Václav Havel esej Moc bezmocných, ve které popisuje život ve lži – vše musí poukazovat k ideologii komunismu. Moc bezmocných dnes spočívá v neustálé snaze vyhmátnout za prezentací skutečnost či pravdu.

4.12.2019

Jak začít věřit něčemu jinému než vnějšímu hospodářskému růstu

Hospodářský růst.

Ekonomický růst nás dostal do krize a údajně z ní i dostane. Technologický rozvoj prý jí umožní předejít. Tak se uvažuje o klimatické změně i o dalších problémech. Řešením však je obrat od vnějšího k vnitřnímu růstu. Otázkou zůstává, nakolik je možný.

31.8.2019

Vysoké školy by se měly zaměřovat na praxi i na teorii

Financování veřejných vysokých škol.

Praxe není nade vše, protože se může změnit v nevědomost, či v ideologii. Není třeba z univerzit vytvořit „praktické školy“. Vysoké školy mají vzdělávat, učit kritickému myšlení a vystupovat proti situaci, kdy civilizace zapomněla na své kořeny. K tomu je třeba teorie.

13.7.2019

Žijeme v postpravdivém světě?

Populismus.

Současný svět není ani tolik postpravdivý jako posedlý lepší ekonomickou budoucností a srovnáváním s bohatšími. Na základě této kultury, nikoli postpravdivosti, kvetou proruské weby a populismus.

25.5.2019

Akademické tituly slouží k ozdobě jména a potvrzují hierarchii

Financování veřejných vysokých škol.

Funkcí akademických titulů docent a profesor by mělo být oddělit zasloužilé a schopné pracovníky a svěřit jim obtížné a odpovědné posty. Jejich skutečná funkce však často spočívá v pouhém stvrzování hierarchie a povyšování se, navíc se vytváří korupční potenciál. Je proto třeba začít uvažovat o jejich zrušení.

23.3.2019

Víra v Boha je důležitější než rodinné role či sňatky homosexuálů

Katolická církev začala proškolovat faráře, jak bojovat proti škodlivým vlivům...

Homosexuálové svět nikdy neovládali, a ani neovládnou, pokud však katolická církev neudělá svou hlubokou sebereflexi, ovládnou ji. Z kazatelen by pak měla zaznívat snaha o prohloubení duchovního života věřících i nevěřících, a nikoli plamenné odsuzování špatné morálky jako v kázání Petra Piťhy.

10.11.2018

V centru Prahy je třeba omezit spíše auta než jízdní kola

Osobní automobil zaparkovaný na kolejích způsobil dopravní kolaps v Praze 5.

Na Praze 1 nastal čas pro racionální řešení dopravy – omezit neekonomickou, neekologickou a na prostor náročnou a nezdravou a podpořit ekonomickou, prostorově skromnou, ekologickou a zdravou.

28.7.2018

Katoličtí biskupové versus Istanbulská úmluva

Bůh a věda.

Spor katolických biskupů s liberálním feminismem Istanbulské úmluvy nemá vítěze. Správně sice kritizují její filozofické základy narušující „přirozený řád“ rodiny, ale z filozoficky sporné pozice.

6.7.2018

Karel Marx není černobílý, ale barevný

Socha Karla Marxe v nadživotní velikosti byla dnes po poledni odhalena v...

Karel Marx byl rozporuplný myslitel – lze u něho objevit sklon k totalitarismu i principiální antitotalitarismus. Marxovu sochu není třeba považovat za zneuctění obětí komunismu, ale za otázku, jež se týká našeho postoje k Marxovi. Nebojujme proti Marxově soše, ale jeho nekritické oslavě, či nekritickému odsudku. Píše Karel Hlaváček.

26.5.2018

České vzdělávání čelí trestuhodné ignoranci

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Je načase si říct, že chceme-li kvalitní vysoké školství, musíme ho zaplatit a zbavit se polovičatosti. Pokud budeme vědecko-pedagogické pracovníky platit polovičatě, někteří půjdou pracovat jinam a jiní budou pracovat napůl. Pokud si budou muset přivydělávat v montovnách, čeká montovna i Česko.

14.4.2018

Roztříštěná naděje povolebního ráje

Diktátor a spasitel.

Namísto uvědomění si, že ráj a pokrok jsou naivní projekce náboženské naděje, se lidé zmítají v pokusech o uskutečnění střípků ráje už na této zemi. Důsledkem je příklon k politickým spasitelům ve volbách.

17.2.2018

O autorovi

Karel Hlaváček

Karel Hlaváček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Vystudoval mezinárodní politiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval jako sociolog a politolog v Parlamentním institutu, absolvoval roční stáž na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. V současnosti působí na Katedře sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Věnuje se mimo jiné reflexi náboženství a kritické teorii.