Články autora

Je lepší roušky nosit, nebo nenosit? Nevíme a vědět nebudeme

Dobrovolnice vyrání roušky pro Červený kříž.

Roušky jsou geniálním tahem proti koronavirové nákaze. Nikoli proto, že by objektivně pomáhaly. O tom mnoho nevíme. Jejich subjektivní či psychologický vliv na lidskou psychiku je však mnohem důležitější než objektivní. Pravděpodobně totiž roušky promění v objektivně účinné, což se netýká jen koronavirové nákazy. Píše Karel Hlaváček.

23.5.2020

Koronavirová krize vytváří příležitosti k solidaritě a sounáležitosti

Dobro a zlo.

Je třeba odlišovat skutečnou solidaritu od ideologie, která se skrývá pod rouškou ušlechtilých výzev. Skutečná solidarita totiž často vydrží pouze krátkou dobu a „my“ je zanedlouho nahrazeno „já“. Nadějí je, že po odhrnutí ideologických závojů a zániku krátkých závanů sounáležitosti zůstane něco, co přetrvává.

2.5.2020

Koronavirová pandemie: Příležitost k zamyšlení o každodenním chování

Lidská přirozenost není jen jedna.

Opatření proti šíření koronaviru léčí společnost, jež věří v člověka, který je mocí. Vždy ale zůstane něco, co lidé neovládli, co se vymyká jejich kontrole, třeba nemoc, jako je koronavirus.

5.4.2020

Jak může vypadat úpadek mužské sexuality v době internetu

Strach.

Film V síti neseznamuje s realitou mužského sexuálního predátorství. Ukazuje sexuální prasáctví.

18.3.2020

Virtuální realita lásce nepřeje. Je třeba návrat k osobnímu setkání

Dobro a zlo.

Nebezpečí technologizace lásky spočívá ve vzniku odpojených zombií, znuděných konzumentů her, v nichž jsou virtuální zombie nemilosrdně stříleny. Jen však do chvíle, než „vrátí úder“ a přijmou tyto konzumenty mezi sebe.

16.2.2020

Úkol pro moderního člověka: Od ovládnutí světa k ovládnutí sebe

Axiální doba.

Technologie, hospodářský růst, blahobyt, moc a rovnost se staly náboženstvím moderní doby, které je stále destruktivnější – masově vymírají druhy, nastávají klimatické změny a hrozí katastrofy. Proto je třeba se zamyslet, kam nás zavedlo světlo rozumu, jež nás mělo vysvobodit z předmoderní tradice.

24.12.2019

Život ve lži s komunismem nezmizel

Boj za svobodu na aktuálním graffiti v Drážďanech.

V roce 1978 napsal Václav Havel esej Moc bezmocných, ve které popisuje život ve lži – vše musí poukazovat k ideologii komunismu. Moc bezmocných dnes spočívá v neustálé snaze vyhmátnout za prezentací skutečnost či pravdu.

4.12.2019

Jak začít věřit něčemu jinému než vnějšímu hospodářskému růstu

Hospodářský růst.

Ekonomický růst nás dostal do krize a údajně z ní i dostane. Technologický rozvoj prý jí umožní předejít. Tak se uvažuje o klimatické změně i o dalších problémech. Řešením však je obrat od vnějšího k vnitřnímu růstu. Otázkou zůstává, nakolik je možný.

31.8.2019

Vysoké školy by se měly zaměřovat na praxi i na teorii

Financování veřejných vysokých škol.

Praxe není nade vše, protože se může změnit v nevědomost, či v ideologii. Není třeba z univerzit vytvořit „praktické školy“. Vysoké školy mají vzdělávat, učit kritickému myšlení a vystupovat proti situaci, kdy civilizace zapomněla na své kořeny. K tomu je třeba teorie.

13.7.2019

Žijeme v postpravdivém světě?

Populismus.

Současný svět není ani tolik postpravdivý jako posedlý lepší ekonomickou budoucností a srovnáváním s bohatšími. Na základě této kultury, nikoli postpravdivosti, kvetou proruské weby a populismus.

25.5.2019

Akademické tituly slouží k ozdobě jména a potvrzují hierarchii

Financování veřejných vysokých škol.

Funkcí akademických titulů docent a profesor by mělo být oddělit zasloužilé a schopné pracovníky a svěřit jim obtížné a odpovědné posty. Jejich skutečná funkce však často spočívá v pouhém stvrzování hierarchie a povyšování se, navíc se vytváří korupční potenciál. Je proto třeba začít uvažovat o jejich zrušení.

23.3.2019

Víra v Boha je důležitější než rodinné role či sňatky homosexuálů

Katolická církev začala proškolovat faráře, jak bojovat proti škodlivým vlivům...

Homosexuálové svět nikdy neovládali, a ani neovládnou, pokud však katolická církev neudělá svou hlubokou sebereflexi, ovládnou ji. Z kazatelen by pak měla zaznívat snaha o prohloubení duchovního života věřících i nevěřících, a nikoli plamenné odsuzování špatné morálky jako v kázání Petra Piťhy.

10.11.2018

V centru Prahy je třeba omezit spíše auta než jízdní kola

Osobní automobil zaparkovaný na kolejích způsobil dopravní kolaps v Praze 5.

Na Praze 1 nastal čas pro racionální řešení dopravy – omezit neekonomickou, neekologickou a na prostor náročnou a nezdravou a podpořit ekonomickou, prostorově skromnou, ekologickou a zdravou.

28.7.2018

Katoličtí biskupové versus Istanbulská úmluva

Bůh a věda.

Spor katolických biskupů s liberálním feminismem Istanbulské úmluvy nemá vítěze. Správně sice kritizují její filozofické základy narušující „přirozený řád“ rodiny, ale z filozoficky sporné pozice.

6.7.2018

Karel Marx není černobílý, ale barevný

Socha Karla Marxe v nadživotní velikosti byla dnes po poledni odhalena v...

Karel Marx byl rozporuplný myslitel – lze u něho objevit sklon k totalitarismu i principiální antitotalitarismus. Marxovu sochu není třeba považovat za zneuctění obětí komunismu, ale za otázku, jež se týká našeho postoje k Marxovi. Nebojujme proti Marxově soše, ale jeho nekritické oslavě, či nekritickému odsudku. Píše Karel Hlaváček.

26.5.2018

O autorovi

Karel Hlaváček

Karel Hlaváček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Vystudoval mezinárodní politiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval jako sociolog a politolog v Parlamentním institutu, absolvoval roční stáž na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. V současnosti působí na Katedře sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Věnuje se mimo jiné reflexi náboženství a kritické teorii.