Články autora
Jak učit moderní dějiny: Pomáhají konkrétní příběhy a učitelský zápal
Málo peněz a málo času. Tyto dva důvody se v souvislosti s výukou moderních dějin stále opakují, ale z rozhovorů s pedagogy vyplývá, že problém je mnohem komplexnější. Každá škola i každý pedagog se může rozhodnout, jak bude učit konkrétní téma a jakým tempem. To ale veřejnost, tedy ani rodiče, většinou netuší. Píše Judita Matyášová.
Mladší generace snáší nová pravidla mnohem hůř než senioři
„Pro seniory je současný stav nepříjemná reminiscence, ale nic ,nového‘,“ říká v rozhovoru gerontoložka Iva Holmerová.
Jak tři vězenkyně zachránily své potomky z transportu
Britská spisovatelka Wendy Holdenová se dozvěděla o třech ženách, které v Osvětimi zatajily těhotenství a v dubnu 1945 porodily. Nedávno přijela do Prahy představit svou knihu Narodili se, aby přežili – a s ní i tři „děti“. Vydali se do Horní Břízy na Plzeňsku, kde přednosta stanice Antonín Pavlíček zorganizoval v dubnu 1945 pomoc.
Dobře utajený Terezín
Památník Terezín se pravidelně umisťuje v první dvacítce nejnavštěvovanějších turistických destinací v Česku. Loni do pevnostního města přijelo 270 tisíc návštěvníků. Kromě autobusových zájezdů do bývalého ghetta míří také individuální turisté, kteří však v Terezíně marně hledají informační centrum.
Baťova indicko-kanadská stopa
Baťův muž František Baránek pracoval 18 let pro obuvnickou firmu v indickém Batanagaru. Ať baťovským manažerem v Indii nebo se podílel na výcviku československých vojáků a později vydával krajanský časopis v Kanadě, valašský svět vždy přenesl do nového domova.
Jak napsat bibli přes noc
Knihař Jiří (Fogl) v rozhovoru říká, že řemeslo se může naučit každý, kdo má trpělivost a chuť zkoušet něco nového. Ve své žamberské dílně vyrobil kopii největší rukopisné knihy na světě Codexu gigas – Ďáblovy bible. Ta je nyní vystavena v brněnském Letohrádku Mitrovských.
Kde se v lidech rodí zlo
Růžena Vacková byla jednou z prvních profesorek Univerzity Karlovy. Za protinacistický odboj byla v roce 1945 odsouzena k trestu smrti. A nezlomil ji ani vykonstruovaný proces v roce 1952, ani 15 let vězení.
Jaromír 99: Vizionář Kafka. Předvídal 50. léta.
Komiksy Alois Nebel či Zámek spojuje jméno Jaromír 99. Kde tento výtvarník, ale i zpěvák, kytarista a skladatel nachází inspiraci pro svou tvorbu? Nejen na tuto otázku se snaží odpovědět v rozhovoru.
Česká pouta francouzského generála
Generála Maurice Pellého pojil s malířkou Zdenkou Braunerovou nejen zájem o umění, ale i rodinné vazby. Oženil se s její neteří. Jejich česko-francouzský svět představuje výstava ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy.
Baťovci měli tvrdý režim, ale ničeho nelitovali
Kniha Tomáš Baťa zblízka představuje soukromý život zakladatele slavné firmy. Její autor Pavel Hajný v rozhovoru mimo připomíná Baťovy výroky, které jsou stále aktuální.
Nansenův pas: Zachraňovali Židy, politikům navzdory
Norský cestovatel Fridtjof Nansen pomáhal uprchlíkům po celé Evropě. Jeho syn Odd pak získal víza pro desítky Židů z okupovaného Československa. Jejich příběh prostudovala a pro LN popsala nordistka Eva Dohnálková.
Procházka světem, kde je slyšet čeština. Z Dobrušky.
Brazilka Camila v úterý 18. srpna dostala vysvědčení, že absolvovala měsíční kurz češtiny ve východočeské Dobrušce. Od července do srpna si vzala dovolenou a přijela do Čech pokořit záludnosti češtiny. Stejně jako 70 jejích spolužáků ze 30 zemí světa.
Brněnský kryt 10-Z aneb Jak se žilo v totalitě
V centru Brna byl desítky let přísně střežený objekt. V polovině června byl zpřístupněn, vzniká v něm nová expozice. Brněnský historik Pavel Paleček, který ji rok připravoval, by zde rád přiblížil komunistickou totalitu – návštěvníci krytu uvidí záběry válečného i komunistického Brna a uslyší vzpomínky pamětníků.
Alanova válka aneb Po stopách amerického vojáka
Na letošní 8. květen se francouzský výtvarník Emmanuel Guibert těšil 21 let. V roce 1994 náhodou potkal amerického veterána Alana Copea, jednoho z prvních vojáků osvoboditelů v květnové Plzni. Jeho příběh popsal v komiksové trilogii Alanova válka. Minulý týden přijel do Česka, aby zahájil svou výstavu v Plzni. A aby se vydal po Alanových stopách.
Po transportu smrti: Příběh pokračuje
Pět uprchlíků z osvětimského vlaku smrti přežilo poslední válečné měsíce díky pomoci české vesnice na Kolínsku. LN koncem ledna jejich příběh publikovaly. Několik dnů poté se na základě otištěné dobové fotografie ozvala čtenářka a autorce článku vyprávěla, jak tito přeživší žili po válce.
